Aktuálně.cz: Kritiky Vojtěcha Filipa je sice slyšet stále víc, ale zdá se, že jeho pozice ve vedení je velmi silná. Proč se vám na sobotním zasedání strany nepodařilo prosadit debatu o jeho odchodu ani do programu jednání?
Richard Pokorný: Na sobotním jednání byli předsedové okresních organizací, kteří se s ním znají i desítky let. Mnozí z nich tvoří fakticky jednu skupinu, která drží při sobě bez ohledu na to, jak ztrácíme voliče.
Podle toho má tedy předseda Filip jisté místo minimálně do sjezdu v roce 2020. Nebo se může ještě něco změnit?
V sobotu jsem ve svém projevu delegátům sdělil, že potřebují ze všeho nejvíce odvahu, a to odvahu říci předsedovi: Vojto, jsi můj kamarád, deset, dvacet, třicet i více let, ale v současnosti už jsi špatný předseda.Tyto vazby jsou rozhodující pro to, že se zatím v KSČM nic zásadnějšího nemění.
A změní se něco?
Bude velmi záležet právě na odvaze členů okresních organizací. Pokud by byla třetina pro svolání mimořádného sjezdu strany, tak by musel být do dvou měsíců svolaný. Potom by byla šance na změnu předsedy i politiky KSČM.
A co říkáte na argument předsedy Filipa, když prohlašuje: 28 let jsme nemohli nic prosadit a teď, když podporujeme vládu Andreje Babiše ANO s ČSSD, konečně se můžeme pochlubit, že něco prošlo i s naším přispěním?
Ano, toto říká předseda a lidé kolem něj. Ale my jsme se ve volbách zeptali voličů po celé republice a výsledek je jednoznačný. V komunálních volbách jsme nezískali ani pět procent hlasů, úplně jsme vypadli ze Senátu, nemáme jediného zastupitele ve velkých městech, jako je Praha, Brno a řada dalších. To je pro mě mnohem jasnější odpověď, než co říká náš předseda Filip a jeho příznivci.
Co by ale měla KSČM dělat jinak?
Současná vláda je koalice jednoho muže, a to Andreje Babiše. My dnes nemáme šanci ve vládě prosadit nic, o čem bychom řekli, že to je náš návrh. Musíme přehodnotit podmínky, za kterých jeho vládu podporujeme. Našim voličům se teď zdá, že jsme náš program vyměnili za to, že máme pohodlná křesla.
Co by měl tedy dělat předseda Filip nebo nové vedení strany?
Musíme vystupovat mnohem rázněji, musíme mluvit nahlas o našich klíčových tématech a musíme tyto naše návrhy prosazovat. Nesmíme si nechat brát voliče hnutím ANO a SPD.
Pokud jde například o program, co by měla KSČM prosazovat?
Podívejte se, kolik stojí po celé republice byty. Jejich cena je vyšroubovaná velmi vysoko. Kdyby tady začala masivní státní výstavba bytů, a to bez velkých marží, a stát by tyto byty pronajímal, tak by to lidem neskutečně pomohlo. Místo toho si musí brát lidé hypotéky a živit banky. Toto bychom měli navrhnout a prosazovat, protože až tak daleko Babiš se svými návrhy ohledně výstavby nikdy nepůjde. To samé progresivní zdanění. Pokud chceme ufinancovat veřejný sektor a mít co nejkvalitnější zdravotnictví či školství, tak na to potřebujeme peníze. Bez progresivního zdanění peníze mít nebudeme.
Nebojíte se, že když bude KSČM na premiéra až moc tlačit, tak on řekne, ať si jdete do opozice, kde jste už od roku 1990 s omezeným vlivem na politické dění?
Kdybychom šli do opozice, bylo by to vůbec to nejlepší, co bychom mohli udělat. My dnes nemáme šanci ve vládě prosadit nic, o čem bychom řekli, že to je náš návrh, komunistů. Nedávno Babiš prohlásil, že komunistická strana měla být dávno zrušená. Takto se chová náš partner? Samozřejmě, že ne. Je z toho zřejmé, že on nás vůbec za partnery neuznává. I z tohoto je vidět, že spolupráce s ním pro nás znamená debakl.
Zatím se jako o největším kritikovi předsedy mluví o Josefu Skálovi, který má ale pověst "stalinisty", svým způsobem příznivce starých totalitních pořádků před rokem 1989. Jaký názor na něj máte vy? A je možné, že byste se stal hlavním oponentem předsedy vy?
To záleží vyloženě na vůli strany. Budu pracovat na takové pozici, o které strana rozhodne. Pokud si to budou přát příznivci důraznější levicové politiky, jako je třeba pan Skála, tak se s klidem postavím jako hlavní oponent předsedy. Záleží, jakou budu mít podporu. Pokud ji mít budu, s radostí se stanu hlavním oponentem.
A váš názor na pana Skálu?
Je nesmysl jej označovat za stalinistu. Nám všem jde o lidi, my chceme pro občany této země spravedlivější společnost. To je náš cíl. Nám nejde o nějaké oživování Lenina nebo čtení jeho spisů. Jde o to oslovit voliče, které nám vzal Babiš, plus oslovit další levicové voliče.
Říkáte, že chcete spravedlivější společnost. Jenže to už komunisté v minulosti ukázali a dopadlo to v řadě zemí velmi špatně.
Ale přece řada věcí před rokem 1989 byla dobrých.
Například?
Vezměte si stupeň kvality veřejných služeb nebo kolik věcí bylo zadarmo. A samozřejmě, spousta věcí byla špatných. Zavřené hranice, vedoucí úloha KSČ a další věci. Dnes nemusíme vůbec diskutovat o tom, že toto nikdo nechce obnovovat. Jde o to z pozice radikální levice nabídnout občanům spravedlivější společnost. Jako komunisté můžeme nabídnout místo kapitalismu socialismus.
Ale v čem by byl lepší? Znovu se můžeme podívat do historie.
Ale kapitalismus má podle mého názoru chybný už svůj základ, už ten je amorální. Základ říká, že člověk člověku má být vlkem, a čím víc budete vlkem, tím lépe se budete mít. Podle mě ale musí být základem lidského soužití konsensus, protože každý potřebuje každého, nutným prvkem společnosti je spolupráce. Proto nikdo nesmí žít v nuzných podmínkách, každý musí mít šanci na důstojný život.
Kdy se podle vás strana od těchto vašich představ odchýlila?
Já jsem kritický k politice KSČM vlastně od chvíle, kdy do čela strany přišel právě Vojtěch Filip. Třeba za jeho vedení strana navrhla, myslím, zákon proti příživnictví, tak mi to přišlo jako úplný nesmysl. Zejména z komunistické dílny. Pokud nemáte v kapitalismu zaručené právo na práci, tak nemůžete někoho trestat za to, že nepracuje. A když kritizujeme kapitalismus, tak nemůžeme někoho trestat, že nemá v kapitalismu práci. Nebo, když odboráři v minulosti demonstrovali proti Miroslavu Kalouskovi a Petru Nečasovi, proti jejich pravicové politice, nikde jsem neviděl komunisty. Ale komunisté měli stát v čele.
Vypadá to, že jste oproti Vojtěchu Filipovi mnohem radikálnější.
Ne radikální, ale důsledný. Chci pomáhat těm, kteří si sami pomoct nedovedou. To je základní mravní imperativ každého člověka. Chci bojovat za každého, aby měl důstojný život. Vezměte si velmi bohaté lidi. Kdyby platili vyšší daně, tak budou mít místo deseti aut devět, ale z daní nakrmíme spoustu lidí, kteří nemají co jíst. Třeba matky samoživitelky, kterým otcové dětí mnohdy neplatí. Když si vzpomenu na to, jak jim předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek doporučoval, ať si najdou chlapa, tak si znovu uvědomuji, kdo tady vládl. Co to má společného s křesťanstvím?
Nechci nikoho hájit, ale on tím chtěl možná říci, že je důležité, aby rodina držela pohromadě a manželé se chovali zodpovědně.
Troufnu si říci, že my, komunisté, máme společného s učením Ježíše Krista víc než současná KDU-ČSL. Co dělal Ježíš Kristus? Pomáhal slabým, chudým, nemocným, uzdravoval.
Nezapomínáte na zločiny, kterých se mnozí komunisté dopustili? To mělo od křesťanského učení Ježíše Krista opravdu hodně daleko.
Ano, přesně, souhlasím. Ale co měly společného s učením Ježíše Krista zločiny církve? Vždycky je to problém člověka, ať jde o křesťanské učení, nebo komunismus. Nejdůležitější ze všeho je omezení moci jednotlivce, protože člověk je tvor od přírody špatný a jak moc dostane, tak ji zneužije. My odsuzujeme všechno zlé, co se v minulosti stalo ve spojení s komunistickou stranou. Rozlišujme ideologii a její aplikaci. To, že se děly dříve i špatné věci, například politické procesy, ještě neznamená, že byla špatná komunistická ideologie, ale to, že i ona je zneužitelná.
