Fiktivní obchody s palivy z 90. let se nepodařilo prokázat

ČTK ČTK
14. 8. 2015 14:14
Pražský vrchní soud zprostil obžaloby někdejší jednatelku firmy Tukový průmysl Ostrava Martu Konkolovou. Neprokázalo se, že by jednatelka spáchala skutek, pro který byla souzena.
Soud, ilustrační foto
Soud, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Někdejší jednatelka firmy Tukový průmysl Ostrava Marta Konkolová byla zproštěna obžaloby v kauze fiktivních obchodů s pohonnými hmotami z druhé poloviny 90 let. Rozhodl o tom v pátek pražský vrchní soud, jehož verdikt je pravomocný. Případ však nekončí.

V kauze pokusu o vylákání 327 milionů korun jako nadměrný odpočet DPH od finančního úřadu zůstává poslední z obžalovaných, šéf společnosti Bena Milan Vomela. Jeho stíhání bylo loni zastaveno, po stížnosti státního zástupce se však případem dál musí zabývat pražský městský soud.

Kauza se týká účetního přeprodeje zboží z Beny na Tukový průmysl a pak zpět prostřednictvím 50 fiktivních faktur na paliva v hodnotě přes 1,8 miliardy korun. Podle obžaloby sice byly faktury z let 1996 až 1999 zaneseny v účetnictví Beny, ale chyběly v účetnictví Tukového průmyslu.

Vomela podle spisu neoprávněně uplatňoval odpočet daně z přidané hodnoty, protože k obchodům mezi firmami ve skutečnosti nedocházelo. Konkolová podle obžaloby fungování podivného byznysu umožnila. Podle obžaloby se jim podařilo získat necelých 17 milionů korun, pak byla trestná činnost odhalena.

Závěr nesprávný a předčasný

Státní zástupce Boris Havel se proti původnímu zprošťujícímu rozsudku odvolal.

"Původní závěr soudu považuji za nesprávný a předčasný," zmínil před soudem Havel, podle kterého Tukový průmysl vznikl jen proto, aby se mohla trestná činnost uskutečnit. Žalobce chtěl, aby soud vrátil případ zpátky k podřízenému soudu.

Odvolací soud nenašel žádné závažné důvody pro vrácení kauzy. Ženu zprostil obžaloby, protože se neprokázalo, že by spáchala skutek, pro který byla souzena. "Neprokázalo se, že by zadávala vypracování fiktivních faktur, že by je sama dělala nebo o tom věděla," uvedl předseda senátu Jiří Hnilica. Konkolová vinu po celou dobu odmítala.

Odvolací senát nevyslyšel ani obavy žalobce, že pravomocný rozsudek může ovlivnit další řízení s Vomelou, který údajně podvodný trik vymyslel společně s bývalým manažerem Tukového průmyslu a později i státního Čepra Martinem Pechanem. Vomelovi jako poslednímu z obžalovaných v této kauze nadále za krácení daní hrozí až deset let vězení.

Druhou větev kauzy ukončila amnestie

Kauza původně měla i druhou větev. Stát v ní při obchodech slovenské Beny a Tukového průmyslu údajně přišel o víc než 2,6 miliardy korun tím, že zástupci firem bez vědomí celníků dováželi ze Slovenska prostřednictvím sítě státních rafinérských společností pohonné hmoty a prodávali je. V této části byl obviněn Vomela s Pechanem, stíhání však kvůli jeho délce zastavila amnestie.

České soudy řeší i další kauzy, které se týkají obchodů s pohonnými hmotami. Loni pravomocně uložily tříletou podmínku bývalému jednateli společnosti Venturon Investment Leopoldu Klimusovi, který se podílel na vytvoření obří fiktivní pohledávky vůči státnímu podniku Čepro za 2,6 miliardy korun.

I v této kauze původně figuroval Vomela, ale jeho stíhání zastavila amnestie. Další případ se týká snahy o vytunelování Čepra, kterou podle obžaloby iniciovala zločinecká skupina kolem uprchlého Radovana Krejčíře. V této kauze figuruje zase exmanažer Tukového průmyslu Pechan. 

 

Právě se děje

před 27 minutami

Při útoku u amerického Pentagonu zemřel policista i útočník, motiv je nejasný

Na autobusové zastávce uvnitř komplexu amerického ministerstva obrany v úterý zaútočil muž na člena ochranky Pentagonu a zabil ho. Sedmadvacetiletý pachatel pak následně zemřel při přestřelce. Podrobnosti incidentu, který si vynutil dočasné uzavření celého sídla amerického ministerstva obrany, zatím nejsou jasné, federální vyšetřovatelé nicméně sestavují profil útočníka a snaží se přijít na motiv jeho činu, napsala agentura AP.

Pachatelem byl podle několika vyšetřovatelů zřejmě Austin William Lanz. Podle nejmenovaných zdrojů AP se rozběhl na člena ochranky Pentagonu George Gonzaleze a pobodal ho do krku. Další policisté na místě útočníka následně zastřelili.

K útoku došlo na zastávce v bezprostřední blízkosti budovy Pentagonu, která je přestupní stanicí mezi metrem a řadou autobusových linek, a jíž denně prochází tisíce zaměstnanců ministerstva.

Mluvčí ministerstva obrany na úterní tiskové konferenci nechtěl médiím sdělit ani základní okolnosti útoku, jen zmínil, že byl napaden policista a že došlo k přestřelce. Nevyloučil také teroristický ani jiný motiv s tím, že nechce zasahovat do probíhajícího vyšetřování. Bližší informace neposkytl ani Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 27 minutami

U Kralup nad Vltavou vykolejil nákladní vlak, koridor bude stát až do čtvrtečního rána

U Kralup nad Vltavou vykolejil ve středu brzy ráno nákladní vlak. Mimo trať skončily tři vozy. Při nehodě se nikdo nezranil, škoda na vlaku dosáhla tří milionů korun, na trati je škoda za jeden milion korun, uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Provoz na trati je zastavený. Omezení se dotkne desítek spojů včetně mezinárodních, uvedly na svém webu České dráhy (ČD). V úseku je náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy potrvá omezení zřejmě do čtvrtečních brzkých ranních hodin, nyní na místě pokračuje odklízení vykolejených vozů, řekl Gavenda po 20:00.

Nehoda se stala krátce před 05:00 v úseku mezi Kralupy - Libčice nad Vltavou. Podle ČD vykolejil vlak jiného dopravce. "Vykolejil v prostoru výhybky," řekl Drápal. Drážní inspekce na místě zjišťovala příčiny a okolnosti nehody, vyšetřování pokračovalo celé odpoledne. Po jeho skončení na místě začalo odklízení vagonů.

"Je předpoklad, že ještě v noci, odhadem kolem půlnoci, začne oprava trati," popsal Gavenda. Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová už dnes ráno uvedla, že není poškozené trakční vedení. Podle předběžných informací Českých drah by provoz po jedné koleji mohl být obnoven kolem 4:00.

V úseku Praha-Holešovice - Kralupy nad Vltavou funguje náhradní autobusová doprava, ovšem v omezeném počtu autobusů. Cestující mohou také využít linku Pražské integrované dopravy číslo 370.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

OSN má obavy o desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 55 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do Varšavy, dostala humanitární vízum

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Běloruský dům ve Varšavě rovněž uvedl, že dnes do polské metropole z Ukrajiny přicestuje manžel atletky Arseň Zdanevič. Stejně jako jeho žena i on obdržel polské humanitární vízum.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Tisíce Libanonců žádají potrestání viníků výbuchu v Bejrútu, policie je rozhání vodními děly

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

K přístavu pochodoval dav tisíců lidí. Mnozí nesli libanonské vlajky a fotografie zemřelých. Později se u přístavu uskutečnila modlitba za oběti neštěstí. Při recitaci veršů koránu nad davem prolétly armádní vrtulníky, které vypustily červený a zelený dým, tedy v barvách libanonské vlajky.

Bezpečnostní složky mezitím použily vodní dělo a slzný plyn proti demonstrantům, kteří na ně u parlamentu házeli kameny. Zraněno tam podle libanonského Červeného kříže bylo osm lidí. Ke střetům mezi stoupenci znesvářených stran podle Reuters došlo také v jiné části města, což si vyžádalo dva zraněné. Tam svědci zaznamenali střelbu do vzduchu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy