České Budějovice - Osmiletý Tomáš maluje chameleóna. Že žije na Madagaskaru, věděl dřív, než začala hodina, stejně jako název hlavního města ostrova.
"Zambie-Lusaka, Zimbabwe-Harrare, Lichtenštejnsko-Vadúz, znám všechna hlavní města," říká jakoby mimochodem, zatímco uklízí lavici. "Tři roky se učím doma zeměpis z atlasu. Napsal jsem tři knížky, první ve školce, o hlavních městech a vlajkách."
Tomáš chodí s dalšími jedenácti dětmi do třídy pro nadané v základní škole v Českých Budějovicích. S experimentem vzdělávat separovaně děti s mimořádným talentem tady začali před více jak dvěma lety. Loni otevřeli druhou třídu. Zájem každým rokem stoupá.
Loni vzniklo v Česku dalších sedm takových tříd. Od září přibude i první soukromá speciální škola.
Do Česka dorazil fenomén tříd pro nadané děti. Odborníci varují: tudy cesta nevede.
Noční můra škola
"Když šel můj syn do školy, uměl počítat, číst a těšil se. Po několika měsících nechtěl do školy chodit. Učitelka ho hodnotila za to, co neumí, ne za to, co umí," vzpomíná Stanislav Svoboda, ředitel nové školy pro nadané děti. "To byl přesně ten důvod, proč jsem se rozhodl, že založím vlastní školu."
Pan Svoboda založil občanské sdružení a po tři roky se snažil na ministerstvu prosadit vznik soukromé školy pro nadané. "Hlavní cíl bude udržet v dětech touhu po vzdělání. Ne, aby to byla noční můra."
Snahy o zřízení školy byly zpočátku marné, resort vedený exministryní Petrou Buzkovou žádost o registraci dvakrát zamítl s odůvodněním, že to jde proti trendu integrace. Když nastoupila ministryně Kopicová, změnilo ministerstvo názor. V září usedne do lavic osm kluků a osm holek, kteří získají nejlepší výsledky v testech inteligence. Za rok jejich rodiče zaplatí 29 tisíc.
"Byla to výjimka, vznik takovýchto škol nepodporujeme," říká mluvčí ministerstva školství Michaela Taschnerová, proč resort nakonec povolení vydal. "Speciální třídy pro nadané nám nevadí."
Máj pro nadané
V základní škole Máj II v Českých Budějovicích fungují dvě speciální třídy pro nadané děti už druhým rokem.
Ve třídách je polovina dětí, než v běžné třídě, k dispozici mají počítače s připojením na internet, během výuky si tu mohou hledat informace. Teď škola koupila i dvě interaktivní tabule.
Na tělocvik a do družiny chodí žáci speciální třídy s ostatními, jinak tráví čas ve svých třídách.
"Musím se víc připravovat na hodiny," říká učitelka Irena Votočková. "Je to těžší práce, chtějí vědět víc."
Ne všechny děti jsou ale podle učitelek do vzdělávání zapálené. "Polovina chce, u poloviny chtějí spíš rodiče a my musíme na žáky tlačit," přidává zkušenosti učitelka první třídy nadaných Jana Hůdová.
Běžná teplota 36,5
Jitka Horváthová vozí do Budějovic svého šestiletého syna Matěje každý den ze třicet kilometrů vzdálených Vodňan.
Matěj začal chodit rovnou do druhé třídy. "Ve třech letech už uměl počítat a psát," říká maminka. "Byli jsme se podívat v běžné škole, ale Matěj tam nechtěl, protože se tam teprve učili počítat jedna plus jedna."
Syn si obouvá boty a jen tak mimochodem prohodí: "Moje běžná teplota je 36,5 °C."
Psycholožka, u které byl Matěj byl na testech, doporučila školu v Budějovicích. "Bojím se, že bude vyčleněný," říká maminka. "Ale myslím, že v normální třídě by byl za divného a ještě víc by mu to ublížilo."
V Českých Budějovicích chtějí od září začít vzdělávat děti, které uspějí v testech, také v běžné třídě. "Pak ty dva způsoby porovnáme a uvidíme," říká ředitelka školy.
Nuda ve škole
Odborníci ale upozorňují, že ve státních školách by se děti oddělovat neměly.
"Současná škola je nesnesitelně nudná pro všechny děti," říká Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty UK. "Stát má pečovat jak o nadané, tak o netalentované děti, ale v normálních školách. Učitelé by se měli začít zaměřovat na individualizaci vzdělávání."
Shoduje se s Janou Strakovou z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Ta třídy pro nadané kritizuje. "Za státní peníze dostávají lepší vzdělání než ostatní. Nevidím pro to žádný důvod," říká. "To, co nabízí speciální třídy nadaným dětem, by potřebovaly všechny děti."
Podle Strakové by se měla změnit celá filozofie současného vzdělávání. "Aby učitelé uměli rozpoznat možnosti a potřeby každého žáka a postavit vyučování tak, aby je naplnili," říká. "Dávat všem možnosti, aby vynikli."
"Neberu jim jejich názor," říká Marie Nedvědová, ředitelka českobudějovické školy. "Pro nás je důležité, že zájem stoupá. Ukáže čas, zda je to dobrý způsob."
Škola pro všechny
V Chrudimi se vydali opačným směrem a žáky na školách nerozdělují. "Jakákoliv selekce v základní škole není prospěšná, neřku-li je škodlivá," říká ředitel základní školy v Chrudimi Zdeněk Brož.
V Chrudimi se učitelé ve škole dětem individuálně věnují, úlohy rozdávají podle schopností. Od šesté třídy si mohou vybírat z volitelných předmětů. Kromě seminářů a konverzací, i z technických a praktických odvětví.
"Jsme škola pro všechny," říká Brož. "Je dobré vzdělávat děti dohromady."
Nebezpečná segregace
Podle Jany Strakové může opak dopadnout nejen na samotné děti, ale i na celou společnost. "Nadání, schopnosti se projeví v soutěži, ne že je od mala někdo označí za nadané," říká Straková. "Označkování může paradoxně přinést dětem problémy, když přestane naplňovat očekávání, ocitá se ve velkém stresu."
Vznik dalších tříd pro nadané podle ní svědčí o tom, že v Česku stále přetrvává z minulých let segregace dětí, kterou kritizuje i Evropská unie.
"České školství se stále snaží řešit problémy odděleně. Je to nebezpečná segregace společnosti," říká. "Děti se musí naučit žít v různorodé společnosti a ne ve skleníku. I nadané děti něco neumí a mohou se to naučit od ostatních."
Velký experiment
"Zatím neexistuje hodnotící systém, můžeme vycházet pouze ze subjektivních pocitů," říká Karel Rýdl, poradce ministryně školství Dany Kuchtové. "Prokáže se časem, zda a jaká forma je efektivní. Zatím je to velký experiment."
Ministerstvo zatím připravuje zadání tématických inspekcí vzdělávání nadaných dětí. Na začátku května by měly kontroly České školní inspekce začít.
Resort školství také plánuje změny ve školském zákoně. Rodiče nadaných dětí by mohly začít více využívat možnosti vzdělávat své dítě doma.
"Zatím jdou peníze na školu, podle návrhu by měl být ale systém spravedlivější," říká Rýdl. "Část peněz by mohli dostávat rodiče, kteří své dítě vzdělávají doma."
