Vídeň/Praha - Americká justice se začala zajímat o okolnosti privatizace jedné z největších tuzemských bank - České spořitelny.
Kauzu vyvolali dva rakouští manažeři z uskupení Erste Bank, které Zemanova vláda v roce 2000 spořitelnu prodala.
Bankéři, které letos Erste propustila, veřejně prohlásili, že jejich bývalý zaměstnavatel při skupování bankovních domů ve střední a východní Evropě uplácel tamní politiky a úředníky.
Nově v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že v České republice se kauza týká vrcholných představitelů politické scény z přelomu tisíciletí.
Erste: Je to pouhá pomsta
Erste Bank jejich slova označuje za lež a pomstu za propuštění. Podezření, že by rozhodnutí české vlády či řídícího výboru pro privatizaci bank provázela korupce, odmítají i bývalí ministři Zemanova kabinetu.
Rakouští manažeři nicméně na svých obviněních trvají. Najali si proto ve Spojených státech právníky a připravují žalobu k americkému federálnímu soudu, kde chtějí dokázat, že se nemstí, ale mají pravdu.
Díky jejich aktivitě se už podle zjištění Aktuálně.cz o případ začal zajímat americký FBI, formálně se ale vyšetřování rozjede až po Novém roce. Do té doby bankéři hodlají shromáždit veškeré podklady, aby mohli žalobu podat.
Agenti FBI už nicméně oba manažery navštívili a kauzu s nimi rozebírali.
Bankéři: Jde to do nejvyšších pater
Podle zjištění Aktuálně.cz se část už nashromážděných informací týká právě privatizace České spořitelny. Manažeři Hans Leitner a Peter Andahazy tvrdí, že během vyšetřování zazní jména bývalých vrcholných českých představitelů. O koho konkrétně jde, ale zatím po dohodě s právníky nechtějí prozradit.
"Podle informací od našich amerických právníků jsou v důkazních materiálech nová jména českých představitelů, kteří se na transakci měli podílet," uvedl pro Aktuálně.cz Hans Leitner.
Kdo je kdo
Hans Leitner a Peter Andahazy
- Bývalí manažeři dceřinného fondu Erste - společnosti Spartinvest.
- Letos zjara byli propuštěni kvůli údajnému praní špinavých peněz a nelegálního obchodu se zlatým prachem. Rakouská prokuratura je ale obvinění zbavila a jejich stíhání zastavila.
- Bankéři následně vyrazili do útoku - rozpoutali proti Erste vyšetřování, v němž jde o podezření z korupce při privatizaci bank.
- Vycházejí mimo jiné z informací od Leitnerova tchána, který byl letitým členem dozorčí rady Erste a tudíž měl exkluzivní přístup k dění ve společnosti. Tento bankéř je ale nyní těžce nemocný a jeho osobní svědectví je vyloučeno.
- Žalobu chystají k americkému federálnímu soudu , což jim umožnil fakt, že Erste je v USA kotovaná na burze a vlastní americkou bankovní licenci. Ve chvíli, kdy se americká justice formálně chopí případu, může vést vlastní vyšetřování v zemích, kterých se to týká.
- "Jde nám o očištění pověsti, abychom se skutečně očistili, potřebujeme dokázat, že špatní jsou ti na druhé straně. A to není v malém Rakousku nebo zemích, kde se nekalé praktiky odehrávaly, reálné. Proto jsme se rozhodli využít amerického práva," uvedl Leitner.
Někteří z nich podle Leitnera a Andahazyho patřili do nejvyšších pater tehdejšího českého establishmentu. "Jména zatím zveřejnit nemůžeme, nejdříve musí být všechny materiály předány americké justici," dodal Leitner.
Vedení Erste Bank jejich slova odmítá. Veškeré privatizace podle stanoviska společnosti proběhly zcela legálně a žádné úplatky je neprovázely.
Jediné doposud známé jméno, které v souvislosti s privatizací České spořitelny a vyplacenými penězi padlo, bylo jméno Miroslava Macka. Stalo se tak už před osmi lety, kdy novináři vypátrali jeho konzultační smlouvu na deset milionů korun.
Sumu měla někdejšímu místopředsedovi ODS za dodnes neupřesněné služby vyplatit poradenská společnost CEBOC. Tu si před koupí spořitelny najala právě rakouská Erste Bank. Macek se v reakci na zveřejnění případu stáhl z politiky.
Privatizace se ztrátou
Státní podíl v České spořitelně prodala vláda Miloše Zemana v prosinci 2000 za devatenáct miliard korun. Rakouská Erste zbyla jako jediný zájemce a jednání se vlekla dlouhé měsíce.
Kvůli privatizaci stát očistil spořitelnu od špatných úvěrů a posílil její základní jmění, což stálo zhruba 40 miliard korun. Ztrátu z prodeje pak stát snížil prodejem špatných pohledávek a úvěrů, které se prodávaly přes konsolidační agenturu.
Rozhodování na vládě bylo podle informací Aktuálně.cz poměrně jednomyslné: není jiné řešení, než banku Erste prodat. Někteří z ministrů nicméně zpětně hodnotí dosaženou cenu jako nízkou. Například vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr měl výhrady už tehdy.
"Mě se ta cena zdála skutečně nízká. Přednesl jsem to takto na vládě, ale tím to skončilo," uvedl Grégr.
Osobně ale přitom vylučuje, že by vládní verdikt provázela korupce. "Nic takového jsem nezaznamenal," prohlásil.
S úplatky se podle svých slov během privatizace nesetkal ani tehdejší ministr financí Pavel Mertlík.
V průběhu dne přinese Aktuálně.cz o kauze další podrobnosti
