Případ z roku 1951 vedl k soudním procesům nebývalého rozsahu a k vynesení jedenácti rozsudků smrti.
Vrchní soud v Olomouci dnes rozhodoval spor mezi evangelickým farářem Michalem Šimkem a bývalým tajemníkem KSČ na Jihlavsku Miroslavem Holzbauerem. Toho Šimek obvinil z podílu na událostech v Babicích v roce 1951 a z rozpoutání babického procesu.
Holzbauer se proti nařčení ohradil a Krajský soud v Brně mu dal loni za pravdu. Knězi nařídil, aby se Holzbauerovi omluvil, neuznal ale nárok na stotisícové odškodnění.
Šimek ale omluvu odmítl a obrátil se na Vrchní soud v Olomouci. Ten dnes potvrdil, že kněz se nemusí omlouvat. Podle soudu jsou úsudky Šimka podložené a oprávněné a nemohou být zásahem do osobnostních práv žalobce.
"Žalobce byl na významném postu komunistického režimu, a proto jeho odpovědnost společenská i politická je zcela evidentní," řekl předseda senátu Vojtěch Brhel. Žalobce podle něj o takové akci vědět musel. "Tím, že byl ve velmi vysoké funkci jednoho z nejhrůznějších režimů a počínal si velmi aktivně, tak mu za toto počínání žádná morální satisfakce nepřísluší," podotkl soudce.
Podle předsedy senátu Vojtěcha Brhela se odvolací soud zabýval tím, zda žalovaný měl dostatek podkladů k tomu, aby mohl vyslovit svůj úsudek o podílu žalobce na vraždách a následném rozpoutání babického procesu.
Překvapení pro oba
"Žalobce byl na významném postu komunistického režimu, a proto jeho odpovědnost společenská i politická je zcela evidentní," řekl předseda senátu Vojtěch Brhel. Žalobce podle něj o takové akci vědět musel. "Tím, že byl ve velmi vysoké funkci jednoho z nejhrůznějších režimů a počínal si velmi aktivně, tak mu za toto počínání žádná morální satisfakce nepřísluší," uvedl soudce.
Evangelického faráře Michala Šimka rozhodnutí soudu překvapilo. "Byl jsem překvapen tímto rozhodnutím. Bylo správné v tom smyslu, že senát posuzoval skutečnou zodpovědnost jednotlivých stranických funkcionářů. Nikdy jsem netvrdil, že pan Holzbauer byl tím, který střílel, ale že je důvodně podezřelý, že se podílel na organizaci teroru proti soukromým zemědělcům a církvi i na organizaci té babické vraždy," řekl Šimek.
Právní zástupce Holzbauera Jaroslav Širmer naopak zvažuje dovolání. "Soudy dosud rozhodovaly v náš prospěch. Bude záležet na klientovi, ale nepochybně dovolání podáno bude. Nelze připustit, aby kdokoliv mohl zveřejnit hrubá, lživá, urážlivá slova o komkoliv a soud na to řekl, že právo na úsudek má každý," uvedl právní zástupce.
Měl vliv?
Šimek tvrdí, že Holzbauer jako člen krajské bezpečnostní pětky musel mít na události v Babicích vliv. "Byl prvním mužem kraje. V žádném případě není pravda, že to byla jen politická funkce. Byla s ní spojena i reálná moc. Tajemník mohl dávat pokyny Státní bezpečnosti a Sboru národní bezpečnosti," uvedl u soudu.
Šimek se kauzou zabýval koncem devadesátých let. Na bývalého komunistického pohlavára podal v roce 1999 trestní oznámení.
Kauzu rok vyšetřoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Případ pak ale uzavřel s tím, že se obvinění nepodařilo prokázat.
Podle Šimka podíl bývalého funkcionáře dokládají dobové zápisy z porad a jednání. V době vraždy a především krátce před zahájením procesů se Holzbauer stýkal s představiteli armády, StB, SNB i dalšími funkcionáři.
Šimek chce, aby soud vyslechl klíčové svědky, samotného Holzbauera a Adolfa Rázka z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který se případem zabýval.
Infobox
VRAŽDA V BABICÍCH
...Útok vedl Ladislav Malý, který byl podle komunistů americkým agentem. Historikové se ale dnes přiklánějí k verzi, že byl provokatérem StB... PODROBNOSTI O PŘÍPADU ČTĚTE ZDE
Za jeden z klíčových důkazů, které soud nevzal v potaz, považuje Šimek knihu Aloise Plichty nazvanou Pravda o Babicích. "Z ní vyplývá, že se na přípravě babického procesu podílela krajská bezpečnostní pětka," uvedl kněz.
Holzbauer všechny informace odmítá s tím, že jsou nepravdivé, a popírá jakoukoliv účast na akci v Babicích.
Babický případ patří mezi neznámější kauzy komunistické éry. V červenci 1951 v místní škole došlo k trojnásobné vraždě tří komunistických funkcionářů. Při útoku zahynuli Tomáš Kuchtík, Josef Roupec a Bohumír Netolička.
Případem byl inspirován i jeden díl televizního seriálu Třicet případů majora Zemana.
