Praha - "Kriminalita Romů" se v posledních týdnech na rozbouřeném severu stala záminkou pro demonstrace síly „bílé" většiny vůči lidem z ghett ve městech Šluknovského výběžku.
Už třetí víkend za sebou tu vycházejí stovky lidí do ulic, často za účasti pravicových extremistů.
Znalci terénu ve vyloučených lokalitách delší dobu upozorňují na to, že Romové páchající drobnou kriminalitu jsou často nejslabším článkem ve složitějších zločinných organismech, které nemají s etnickým původem nic společného.
Před pěti lety se Jan Černý, dlouholetý terénní pracovník a šéf integračních projektů ze společnosti Člověk v tísni, podílel na studii pro ministerstvo vnitra, která upozorňovala na to, že kriminalita v ghettech má příčinu v samotném sociálním vyloučení jejích pachatelů.
Teď se Černý kvůli krizové situaci na severu stal přechodným poradcem ministra vnitra Jan Kubiceho pro ghetta a lidská práva.
"Ekonomika ghetta"
„Výhodnější je zaměřit se na kriminalitu, která je uvnitř - lichváře, kuplíře, prodejce drog, taxikáře, bazarníky a herníky, než donekonečna stíhat malé lapky, co kradou v důsledku tohoto typu ekonomiky mimo ghetto," popsal možné řešení kriminality ve vyloučených lokalitách v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Černý.
Už před pěti lety odborníci ve studii popsali jeden z klíčových problémů vyloučených lokalit: neetické až nezákonné jednání majitelů domů, v nichž Romové bydlí, vysoké nájmy, na které padají sociální dávky nájemníků, zanedbanost nemovitostí či zneužívání neznalosti právních předpisů obyvatelů českých ghett.
Aktuálně.cz: Rozbuškou se v obcích Šluknovského výběžku stala potyčka mezi místními Romy a „bílými" obyvateli. Probíhají tam demonstrace proti „kriminalitě Romů". Jaká je nejčastější kriminalita v ghettech? Roste?
Podle statistik v regionu ano, ale zároveň ta míra nebezpečnosti může být relativně nízká. Jsou to ale věci, které štvou lidi: pachatelé odnesou okapy, kanály, nějaké železo, dřevo, které si připravili na zimu. To jsou přestupky, za které jim obce dají pokutu. Přestupci ji ale nezaplatí, tím pak vzniká parta nepostižitelných lidí. Jsou to lovci, kteří chodí na lov, a není možné je za to postihnout.
A.cz: Protesty ale odstartovaly násilné činy.
Relativně pokojnou demonstraci proti násilí předcházel násilný kriminální čin s mačetami. Na ni se následně nabaluje v dalších akcích radikální scéna a Dělnická strana, to celé proloženo početně nerovnou bitkou dvou part v Rumburku. Takové excesivní činy vždycky vyděsí společnost. A zvlášť když to má ještě nějakou barvu, tak to vzbudí rozruch. Nedávno na jiném místě v Ústeckém kraji zavraždili dva nezletilí kluci babičku kvůli penězům. Ale oběť byla bílá a pachatelé také, to větší pozornost nevzbudilo a nikdo proti tomu nedemonstroval.
A.cz: Proč se to vyhrotilo právě v těchto dnech?
Přichází doba, kdy starostové začínají reagovat na tyto situace ve velkém, antiromská karta má vždy v v politice zajímavý zvuk. Ta situace se totiž zhoršuje zároveň pro většinové obyvatele. Když si vezmete Nový Bor, tam vždycky byli Romové. Ale nedávno zavřeli sklárny, patnáct set lidí dostalo výpověď, což má vliv na to, jak pak pohlížejí na lidi, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě a pobírají dávky hmotné nouze.
A.cz: Ve zprávě jste už před pěti lety upozorňovali na to, že kriminální zvyky na té drobnější úrovni se mezi obyvateli předávají mezigeneračně. Jak tuto spirálu kriminality zastavit?
Je výhodnější zaměřit se na kriminalitu, která je uvnitř - lichváře, kuplíře, prodejce a výrobce drog, překupníky, bazarníky, sběrny které mají otevřeno nonstop, než donekonečna stíhat malé lapky, co kradou v důsledku tohoto typu ekonomiky. Je to ekonomika sama pro sebe, zároveň ty děti, které tam vyrůstají, s nimiž pracujeme, neznají jinou elitu než lidi úspěšné v šedé zóně nebo u mafie.
Návrat státu
A.cz: Proč se to ale nikdy nepodařilo a stát to teď hasí vysláním padesátky těžkooděnců?
Roli hraje, že stát se stáhnul z těch problémových území relativně nedávno. Vznikly kraje, převedl se podfinancovaný bytový fond do majetku obcí, základní školství zřizují také obce. Státní agendy vykonávají zaměstnanci obcí. V 90. letech proběhl boj o pořádkovou policii mezi městy, které si chtěly vybudovat svoje ozbrojené sbory městské policie. Ty ale nevyšetřují, a nedotáhlo se to do kanadské nebo americké podoby metropolitních policií, že by městská policie dělala nějaké základní vyšetřování. Zároveň za poslední dva roky ubylo v Ústeckém kraji přes tři sta policistů, což v území s tak velkou kriminalitou je na pováženou.
A.cz: Jak má podle vás policie v těchto regionech postupovat? Mluví se o zřízení stálé pořádkové jednotky v Ústí nad Labem.
To je v pořádku. Pořád bude ještě sto policistů chybět oproti stavu roku 2009. Navíc po minulých reformách je policie v dezolátním stavu, jak početně, tak morálně.
A.cz: Jaká vidíte řešení?
Řešení, pokud myslíte něco trvalého, konečného neexistuje. Přestože existují hasiči, občas hoří. Existuje mnoho cest ke zlepšování stavu. Je třeba, aby policista šetřil všechny podněty občanů a informoval je o výsledku. Je třeba zabránit tomu, aby byli občané zrazováni od podání oznámení na to či ono. Je potřeba zavřít výrobny pervitinu, sběrny porušující zákon. Je třeba v každé obci popsat, co jsou konkrétní problémy, jak se budou řešit a jak se pozná, že nastalo nějaké zlepšení.
A tu mapu problémů a dílčích kroků je potřeba udělat společně s policií, živnostenským úřadem, stavebním úřadem, odborem životního prostředí, hygienickou správou, sociálně právní ochranou dětí a politickým vedením obce.
A.cz: Vrátil jste se z Varnsdorfu, jak byste řešil situaci tam, například?
Vezmeme-li jako příklad nejproblémovější ubytovnu ve Varnsdorfu, její zavření je podle mne ve spolupráci těchto aktérů otázkou týdne, vzhledem ke stavu, ve kterém je. Pokud šlo zvládnout zlepšení života v litvínovském Janově tímto typem spolupráce a koordinací, je jistě možné to udělat kdekoli i bez legislativních změn.
