Evropské dotace pro Česko vysychají kvůli korupci

Petr Holub
4. 9. 2011 14:15
Nečasova vláda musí ztrojnásobit tempo, chce-li z Bruselu čerpat slíbených 750 miliard
Za Fishcera to vypadalo slibně, ale korupce eura přibrzdila.
Za Fishcera to vypadalo slibně, ale korupce eura přibrzdila. | Foto: Reuters

Praha- Nečasova vláda dokáže měsíčně z evropských fondů získat v průměru čtyři miliardy korun.  Pokud chce vyčerpat slíbených 750 miliard, musí ztrojnásobit tempo.

Za dokončené projekty proplatila Evropská komise České republice od počátku roku jen 17 miliard. Přitom letos už mělo euročerpání dotací pro období 2007-2013 finišovat.

Česko nabralo první zpoždění už v dobách Topolánkovy vlády. Při jejím odchodu v květnu 2009 ještě Praha neinkasovala za dokončené projekty ani korunu a vláda je financovala pouze ze záloh a z vlastních zdrojů.

Obrat zařídil kabinet Jana Fischera, kterému Brusel loni na podzim proplatil první projekty. Úkolem Nečasovy vlády pak bylo zajistit, aby proud bruselských peněz ještě zesílil. Ten ale naopak vysychá a například v červenci poslal Brusel Praze necelé dvě miliardy.

Do konce rozpočtového období přitom zbývá 53 měsíců, během kterých je třeba vyčerpat ještě 650 miliard.

Ministerstvo: Nic mimořádného

Ministerstvo pro místní rozvoj, které za evropské dotace odpovídá, význam červencových dat zpochybňuje.

"Hodnotit čerpání na bázi jednoho meziměsíčního srovnání není bohužel dostatečně reprezentativní. Při hodnocení vývoje je potřeba vzít v úvahu delší období, než je měsíc či dva," upozornil Jan Dvořák z odboru komunikace.

Připomíná, že Česká republika posílá Bruselu většinu žádostí o dotace ve třech velkých balících v lednu, květnu a září. Na září jsou k proplacení Bruselem připraveny projekty za 58 miliard a jejich schválení letošní bilanci významně zlepší.

Proto ministerstvo neplánuje ani žádné mimořádné kroky, aby se čerpání urychlilo.

Srovnání, jak si vedly jednotlivé vlády. Článek pod grafem pokračuje.

 

Květnový kolaps

Letos se však Česku ještě nepodařilo v Evropské komisi žádný větší balík prosadit. Například květnový balík obsahoval projekty skoro za třicet miliard, většinu z nich v hodnotě 21 miliard ale Česko nakonec stáhlo.

Vesměs šlo o dopravní projekty. Tehdejší ministr dopravy Radek Šmerda (nezávislý) ale jejich projednání v Bruselu raději odložil, protože se obával důsledků jarní kontroly Evropského účetního dvora.

Kontroloři totiž zjistili, že Češi neefektivně investovali tři miliardy do dvou vodních staveb, zdvihacího mostu v Kolíně a splavnění Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou.

Upozornili mimo jiné i na to, že při stavbách proběhla pod taktovkou ministra Aleše Řebíčka (ODS) neprůhledná výběrová řízení na dodavatele.

Vzniklo tak riziko, že Brusel stejně důkladně zkontroluje silniční stavby, které se měly na jaře proplácet.

Potíže rostou

Podezření z korupce brání tomu, aby Česko žádalo proplácení projektů i z dalších operačních programů. Týká se to vedle dopravních dotací dvou dalších největších programů na podporu podnikání a ochranu životního prostředí. V případě ekologického programu je zastavení dotací přímým důsledkem korupční aféry bývalého ministra Pavla Drobila (ODS).

Nečerpá se ani ze dvou regionálních programů Severozápad a Jihozápad. Policie totiž vyšetřuje s podezřením na korupci jejich bývalé ředitele.

Program Severozápad se dostal do podezření bruselských úřadů netransparentním nákupem předražených přístrojů pro nemocnice Ústeckého kraje. Evropská komise se proto zaměřila také na tzv. Integrovaný operační program, ze kterého se nakupují zdravotnické přístroje pro státní nemocnice. Výsledky kontroly budou známy do konce roku.

Náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun už od května tvrdí, že potíže budou brzy odstraněny a všechny programy začnou čerpat během několika měsíců. 

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy