Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Eurobarometr, pro který se data sbírala napříč všemi zeměmi pětadvacítky na podzim 2005.
Tedy déle než po roce, co desítka nových zemí do unie vstoupila. "Lidé si tedy už mohli uvědomit, zda se obavy z bezprostředních negativních dopadů vstupu do EU naplnily či nikoli," píše se ve zprávě, již má redakce k dispozici.
Nemastná-neslaná EU
Přestože občané deseti zemí soudí, že se po vstupu do EU katastrofické scénáře nenaplnily, také už poznali evropskou politiku v praxi. Mohli napříklas sledovat nekonečné diskuse při přípravě nového rozpočtu unie. Či marnou snahu státníků prosadit evropskou ústavní smlouvu, jíž občané Francie a Nizozemska řekli v referendech jasné ne.
"Image EU není v Česku špatný. Ale podobně jako v celé unii není ani výrazně pozitivní," shrnul české postoje Jan Herzmann, ředitel společnosti Factum Invenio, která se na šetření podílela.
Čtyřicet procent Čechů se přiklonilo k názoru, že v nich EU vzbuzuje pozitivní představu. Pro stejnou část populace je však EU "nemastná-neslaná" - čili k ní zaujímají neutrální postoj. Zbylých dvacet procent vnímá cokoli spojeného s Bruselem velmi negativně.
"Češi jsou tak o něco skeptičtější než odpovídá průměru celé Evropské unie i deseti nových členských zemí," podotýká Catherine Šusteková ze Zastoupení Evropské komise v Praze.
Jinými slovy, Češi patří na špičku skeptického "hnutí" ve stále skeptičtější Evropě. Protože názorů, že členství v EU je dobrá věc, v celé unii postupně ubývá.
Ještě na jaře 2005 smýšlelo o unii víceméně kladně 55 procent všech občanů EU. Na podzim to však bylo o plných pět procent méně.
O ničem nerozhodujeme
V celé Evropě rovněž drobně ubylo lidí, kteří si myslí, že každý občan unie může ovlivňovat život pětadvacítky.
V Česku je ovšem pocit nejméně výrazný. Jen šestina Čechů si myslí, že mohou nějakým způsobem ovlivnit unijní dění. Podobně odevzaní jsou již jen občané Lotyšska.
Naopak ve Francii či v Nizozemsku - tedy v zemích, které dokázaly "zastavit" euroústavu - má tento dojem dvojnásobek občanů.
Herzmann se domnívá, že se české pocity odvíjejí od malé rozlohy země.
"Tím pádem si lidé logicky myslí, že země musí mít i menší vliv. Na druhou stranu bych nepodceňoval odraz negativní politické debaty, která se tu o unii vede," dodal ve zjevné narážce na časté skeptické projevy na téma EU od nejsilnější opoziční strany či prezidenta.
Nováčci by mnohé delegovali na Brusel
Ještě v jedné zásadní věci se liší názory lidí z nových a starých členských zemí unie.
Nováčci - Čechy nevyjímaje - by svěřili všechny silové politiky do kompetence společného rozhodování Evropské unie. O postupu v boji proti terorismu, organizovanému zločinu, o způsobu obrany státu či o zahraniční politice by podle nich spíše než vláda v Praze měl rozhodovat Brusel.
"Příznačné je, že ve všech těchto oblastech by občané nových členských zemí svěřili kompetence EU o poznání častěji než patnáctka původních zemí unie," píše se v doprovodné správě.
A naopak. Podle Čechů nemá Brusel co mluvit do tuzemského zdravotnictví, sociální péče, důchodů, daní či do toho, jak se země vypořádává s nezaměstnaností.#reklama
