Praha - Zpráva Evropského účetního dvora, jehož kontroloři nevěří tomu, jak české úřady auditují projekty placené z evropských dotací, má první konkrétní dopady.

K prověrce, kterou minulý týden oznámil předseda Evropské komise José Barroso, si totiž jeho lidé vybrali projekty, v nichž se utrácely evropské dotace na silnicích, železnicích a stavbách čistíren odpadních vod.  

Aktuálně.cz to zjistilo ze zdrojů blízkých Evropské komisi a mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková to potvrdila.

"Evropská komise by měla projít vzorek projektů, které byly u těchto programů předmětem kontroly národních orgánů, a ověřit tak výsledky provedených kontrol," uvedla.

Proplácení dotací v programech Doprava a Životní prostředí Brusel zastavil už loni na jaře pro podezření z korupce. Podle hlášení ministerstva financí už byly nedostatky odstraněny, Barroso tedy nyní posílá své úředníky důkladně prověřit, jestli to je pravda a výsledky kontroly budou klíčovým argumentem v jednání, kdy a za jakých podmínek začne Brusel slíbené dotace proplácet.

Najdi 40 procent rozdílů

Dotační programy Doprava a Životní prostředí mají v letech 2007-2013 rozdělit celkem 300 miliard korun.

Právě v těchto programech dospěli kontroloři Evropského účetního dvora k výsledkům diametrálně odlišným od toho, jak je prověřily české audity.

V dopravním programu se například podle Čechů chybně rozdělilo 1,85 procenta dotací, ale Evropský účetní dvůr objevil celých 41,8 procenta pochybených dotací. Zpráva o programu Životní prostředí z roku 2010 připouštěla pouze dvě procenta chyb, účetní dvůr ale našel další pokažené projekty, které zvýšily podíl chyb nad pět procent.

V angličtině psanou zprávu Evropského účetního dvora, která výsledky jeho kontrolorů uvádí, má Aktuálně.cz k dispozici. Zdejší autority však zjištění evropských auditorů v první reakci odmítly.

Exemplární případ Chvatěruby

Programy Doprava a Životní prostředí jsou pro bruselskou kontrolu snadným terčem, protože financují největší stavební zakázky.  

Pro příklad: Účetní dvůr upozornil kolegy z Evropské komise, ať prověří předražování zakázek, diskriminační zadávací podmínky a kartelové dohody mezi dodavateli.

Ve své zprávě totiž ukázal na relativně málo významnou investici do plavební úžiny ve Chvatěrubech poblíž Kralup nad Vltavou. Z pohledu účetního dvora bylo nepřípustné, aby se projekt během realizace zdražil z původních 179 milionů o 98 procent na 352 milionů.

Uchazeče také mohl odradit kvalifikační předpoklad, podle kterého musela firma se zájmem o čtvrtmiliardovou zakázku prokázat miliardový obrat v každém z uplynulých tří roků. Na riziko kartelu upozornil účetní dvůr poznámkou, že vítěz soutěže OHL ŽS svěřil subdodávku za 84 milionů firmě Zakládání staveb, která v soutěži skončila druhá ze tří uchazečů.

Proto účetní dvůr doporučuje, ať Brusel proplatí nejvýš 27 procent ze slíbené částky.

Tuzemská záruka nestačí

Předražení v řádu stovek milionů je přitom při dopravních stavbách financovaných z Bruselu pravidlem. Právě z toho důvodu musí vrátit Ředitelství silnic a dálnic neuvěřitelných šest miliard z devítimiliardové dotace do jižní části pražského okruhu.

Riziko kartelu na silnicích a železnici připomíná fakt, že nejdražší zakázky získávají pouze čtyři největší firmy, které se pak dělí se svými subdodavateli.

Většina velkých dopravních staveb prošla bez připomínek českou kontrolou, to však není zárukou, že obstojí před bruselskými auditory. Například chvatěrubská úžina patří k těm stavbám, kde české úřady v čele s ministerstvem financí nenašly žádnou chybu.

Prověrka vodárenských koncernů

Významné riziko se najde u investic do čistíren odpadních vod a kanalizací, které zpravidla provádějí města nebo sdružení obcí.

Přísná kontrola z Bruselu může odhalit, že radnice investovaly eurodotace do kanalizačních sítí, které zároveň na dlouhá léta pronajaly soukromým firmám. Ty pak budou inkasovat zisk. Z toho důvodu odmítla Evropská komise proplatit stavbu čistírny odpadních vod Praze.

Zpravidla zahraniční soukromí investoři ale drží kontrolní balíky dalších vodárenských společností, které využívají kanalizační sítě opravené z evropských dotací. Největší projekty s tímto rizikem stojí přes půl miliardy. Konkrétně jde o „Čistou Jizeru", kterou připravilo Vodohospodářské sdružení Turnov, případně „Ochranu vod povodí Dyje" v režii sdružení obcí na Vysočině.

Na většinu velkých kanalizačních projektů se dá použít výtka z diskriminace. Konkrétně zakázka na stavbu čistírny odpadních vod v Domažlicích je dvojčetem plavební úžiny ve Chvatěrubech. U stavby za 420 milionů požaduje sdružení obcí „Povodí Berounky", aby účastník soutěže prokázal v každém z uplynulých tří let obrat 1,5 miliardy.