Praha – Filip Gábor vyrazil v létě 2015 jako dobrovolník na dva měsíce do Gruzie. Pracoval tam na společném projektu gruzínské organizace DRONI a české organizace Be International. "Cílem bylo zapojit hlavní město Gruzie Tbilisi do mezinárodní sítě map USE-IT, které jsou zaměřené na mladé cestovatele," popisuje Gábor.
Podobně jako on vyjede pomáhat do ciziny zhruba 120 českých dobrovolníků ročně, ještě o něco víc jich skrz program Evropská dobrovolná služba do Česka přijíždí pomáhat. Předseda Evropské komise Jean-Claud Juncker je ale přesvědčený, že by dobrovolníků mělo být více, zejména kvůli humanitárním či přírodním katastrofám.
"Potřebujeme mnohem více solidarity. V Evropě je řada mladých lidí se sociálním cítěním – ti chtějí pro společnost dělat něco, co má smysl. Mohli by dobrovolně pomáhat tam, kde to je nejvíc potřeba, a reagovat tak na krizové situace," vysvětlil v září loňského roku předseda komise Juncker, proč chce, aby co nejdříve vznikl Evropský sbor solidarity.
Nejdřív vyškolit, pak pomáhat
Do dobrovolnických sborů se už od loňského prosince mohou hlásit mladí lidé, kteří chtějí být "dobrovolníky v záloze". Absolvují školení, a v případě potřeby je Evropská komise povolá do služby.
Do roku 2020 by v registru dobrovolníků podle Junckera mělo být sto tisíc lidí mezi 17 a 30 lety. Evropská komise chce nyní oslovit mladé lidi, kteří by měli zájem se do programu zaregistrovat. Ti by nejdříve museli absolvovat školení, jak v krizových situacích pomáhat.
"Aby pak na místě nebyli spíš na obtíž, než že by pomáhali krizovou situaci řešit," vysvětluje vedoucí Odboru pro mládež Petra E. Votočková z Domu zahraničních služeb.
Účastníkům dobrovolnického týmu uhradí Evropská komise ubytování, stravu, cestovné, pojištění a kapesné. O pomoc dobrovolníků stojí přes čtyři tisíce organizací v celé Evropě. Aby se sbory solidarity mohly více rozšířit, rozpočet pro celou Evropu se letos zvýšil o 40 procent oproti loňsku. Česko pro rok 2017 získá 2,3 milionu eur. Vyjet by mohlo až 200 mladých lidí.
Práce bylo dost, každý si mohl vybrat
Filip Gábor měl v Gruzii na starosti správu sociálních médií a webu, shánění donátorů a sponzorů, organizoval crowdfoundingovou kampaň. "Práce bylo dost. Každý dobrovolník si mohl vybrat, na čem chce pracovat. Někteří se věnovali designu mapy, fotografování, psaní textů a podobně," popisuje.
Učili se od sebe navzájem a zbyl jim i čas na cestování. "Pomohlo mi to naučit se pracovat v mezinárodním kolektivu i v jiné kultuře a získal jsem mnoho praktických dovedností v oblasti copywritingu i komunikaci s byznys partnery," vyjmenovává Gábor výhody, které mu dobrovolničení přineslo.
Juncker chce, aby dobrovolníci ze sborů solidarity byli připraveni na pomoc v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, sociálního začleňování, integrace uprchlíků i stavebnictví. Zejména pak v případech nějaké humanitární či přírodní katastrofy.
Například při hypotetickém úniku ropy do Severního moře by mohla dánská dobrovolnice jet na devět měsíců pomáhat do nejpostiženější oblasti Švédska. Podílela by se tam na záchraně zvířat a čištění postižených míst.
Vyjet do zahraničí znamená naučit se žít s lidmi z odlišného kulturního prostředí a zlepšit si jazykové dovednosti. Z analýzy dopadů dobrovolnictví za posledních dvacet let také vyplynulo, že lidé, kteří touto zkušeností prošli, umějí lépe zacházet s financemi či pracovat v týmu.
Během dosavadních dvaceti let Evropská unie podpořila 100 tisíc dobrovolníků. Tedy zhruba stejný počet, který chce Juncker sehnat za tři roky.
