Praha - Ve 20 hodin začalo v České televizi Prezidentské finále 2013, závěrečná debata Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana moderovaná Václavem Moravcem, poslední možnost, jak oslovit dosud nerozhodnuté voliče.
Ten ovšem, kdo ho chtěl sledovat na internetu, měl smůlu. České televizi podle všeho spadl server a diskuse nešla spustit.
Debata vykazovala značnou dávku nervozity a podrážděnosti ze strany obou kandidátů, jejich podporovatelů i příznivců v publiku.
Miloš Zeman opět vyrukoval s oblíbeným tématem Benešových dekretů. Tentokrát ale narazil. Moravec ho usvědčil ze lži, když Zeman tvrdil že Schwarzenbergovi vyjádřil v Süddeutsche Zeitung podporu bavorský europoslanec a zástupce sudetských Němců Berndt Posselt. Ten přitom žádný takový výrok neposkytl. Zeman se bránil, že čerpal z Britských listů, ty vzápětí vydaly dementi, že nic takového nepsaly.
Karel Schwarzenberg se musel složitě potýkat s vyvozováním odpovědnosti za vládní reformy a znovu čelil dotazům na otázky viny a neviny československých občanů při odsunu sudetských Němců, což se dělo za hlasitého bučení publika.
Velkou roli tentokrát sehráli podporovatelé obou kandidátů. Ti fandící Miloši Zemanovi rozcupovali Karla Schwarzenberga za spoluodpovědnost na vládních reformách a dalších opatřeních vlády. Vyčetli mu znovu i jeho postoj k odsunu Němců a k Benešovým dekretům.
Co se týče Schwarzenbergova tábora, Zdeněk Svěrák vyjádřil obavu, že ocitne-li se na Hradě Zeman, bude pokračovat Klausovo období a "oba lišáci" budou s tajemnými lidmi v pozadí tahat za nitky. Věra Čáslavská vyčetla Zemanovi jeho prosbu komunistům, aby ho podporovali, Heleně Illnerové vadilo Zemanovo rozehrání nacionalistické noty a jeho kádrování a pomlouvání Schwarzenbergovy rodiny jako za časů komunismu.
Před Prezidentským finále působí oba kandidáti na "fototermínu" uvolněně, dojde i na smích. Debata začala. Oba kandidáti slibují, že by zemi sjednocovali. Se začátkem debaty padá server České televize.
Na co nejsou kandidáti hrdí? Zeman na některé voliče, kteří říkají, že "kdo volí Schwarzenberga, není Čech". Schwarzenberg není hrdý na lidi, kteří pomalovali Jandákovi plot a na lidi, kteří kampaň až přeháněli.
Schwarzenberg se ohradil, že ho spousta lidí v čele se Zemanem citovala falešně v tématu Benešových dekretů a že Zeman vědomě a zbytečně vyvolává paniku u lidí z pohraničí, že se snad něco bude dít s jejich majetkem. Zeman mu opáčil, že zlepšil náladu některým Němcům, ale zhoršil prý vztahy se Slovenskem, kde ho prý kvůli jeho výrokům o Benešových dekretech kritizovali Fico i Čarnogurský.
Moravec usvědčil Zemana ze lži, když Zeman tvrdil že Schwarzenbergovi vyjádřil v Süddeutsche Zeitung podporu bavorský europoslanec a zástupce sudetských Němců Berndt Posselt. Posselt ČT uvedl, že žádný výrok nedával. Zeman se pak přiznal, že čerpal z Britských listů, což vyvolalo u části publika pobavenou reakci. Jedná se totiž o kontroverzní internetový deník, nepovažovaný za zcela seriozní. Zeman ho však za seriozní považuje. Byla to jen další lež, Britské listy totiž vzápětí vydaly dementi. Nic takového prý nepsaly a o Posseltovi se naposledy zmiňovaly v květnu 2012.
Není to v kampani vůbec poprvé, kdy Miloš Zeman své lži či nepřesné výroky odvolává na informace z médií. Takto použil například informaci, že na hradě rodu manželky Karla Schwarzenberga se hajluje, již napsal antisemitský novinář Adam B. Bartoš. Přitom tento hrad jim již tři sta let nepatří.
Miloš Zeman přivítal v publiku svou ženu, která dosud stála stranou kampaně. Vysloužil si potlesk.
Karel Schwarzenberg čelí nepříjemným dotazům na spoluzodpovědnost za slabou ministryni kultury Alenu Hanákovou či za sporné Drábkovy reformy. Část lidí se nespokojeně ozývá poté, když říká, že Hanáková byla kandidátka nominovaná Starosty a nezávislými a že na to neměl vliv. To trochu zavání alibismem. Předseda TOP 09 se dále brání, že politika je o kompromisech a že určité reformy byly nutné.
Zeman zase dostane od Moravce "za uši" za Jiřího Weigla, kterého si chce nechat na Hradě, ačkoliv je spjat se spornou firmou Key Investments. Přidá se i Schwarzenberg a připomíná setkání Weigla se Šloufem a mluví o "starém přátelství. Zeman se vše snaží zlehčit, že Weigel je asi tak důležitý, jako vrchní zahradník Hradu a odvádí pozornost k oblíbenému magnetu - Miroslavu Kalouskovi.
Václav Moravec tentokrát jde do kandidátů zostra. Schwarzenbergovi vyčetl výrok s náhrdelníkem pro nespokojenou ženu (příměr, proč byly dány rebelujícím poslancům posty) - kníže se to snaží ne zcela přesvědčivě zlehčit, že to jsou jen jeho "vejšplechty", Zemanovi zase jeho výrok o zdegenerovaných knížatech (Zeman: "Starýho psa novým kouskům nenaučíš.").
Bagatelizování osoby Jiřího Weigla Milošem Zemanem je zarážející a nevěrohodné. Ve skutečnosti je Jiří Weigel pro Václava Klause i Miloše Zemana velmi důležitý. Byl to přece on, kdo se se Šloufem sešel v hotelu Savoy při parlamentní volbě prezidenta v roce 2008, podle všeho proto, aby Šlouf zajistil pro Klause zajistil hlasy komunistických poslanců a senátorů.
Britské listy vydaly dementi k Zemanovým výrokům: "Britské listy se musí ohradit proti tvrzení Miloše Zemana v prezidentské diskuzi na ČT 24, že zveřejnily informaci z Süddeutsche Zeitung o podpoře Berda Posselta kandidátovi na prezidenta Schwarzenbergovi. Není to pravda." Zřejmě tedy dvojitá lež Miloše Zemana.
A už je tady předpokládaná karta Miloše Zemana. Vyrukoval s kauzou Jakuba Klouzala, který chce podat na Schwarzenberga trestní oznámení. Zeman se odvolává na protikorupční fond. Nutno ovšem dodat, že tento fond zveřejnil, že tato kauza začala za ministra zahraničí Jana Kohouta, Schwarzenberg dal kauzu prošetřit, nicméně byl prý podle NFPK nedůsledný v dohledu na prošetření. Ministr zahraničí se ohradil, že nechápe, proč Klouzal obviňuje z korupce právě jeho, když dal naopak sporné zakázky prošetřit. Pozastavil se také nad tím, že se tak stalo zcela náhodou těsně před volbami.
Karel Schwarzenberg upozornil na zajímavou pravomoc rakouského prezidenta, jenž může odmítnout kandidáta na ministerský post, kterého mu předkládá premiér.
Miloš Zeman by zase chtěl iniciovat výzvu Britům, aby v referendu hlasovali pro setrvání v EU. Schwarzenberg oponoval, že by bylo lepší vytvořit Britům podmínky takové, aby tam zůstali, neboť Britové jsou klíčový národ Evropy. (Tedy navrácení některých pravomocí z Bruselu do Londýna, respektive do národních parlamentů.)
Dcera Miloše Zemana Kateřina se ptá Schwarzenberga, proč podpořil ACTA a jestli to nevadí jeho mladým voličům. Schwarzenberg opáčil, že jde o opožděnou starost, neboť ACTA zamítla EU a tím se ČR řídí.
Věra Čáslavská se ptá Miloše Zemana, jak si srovná se svědomím, že žádal o podporu KSČM, která se nikdy nedistancovala od KSČ. Zeman jí odpovídá: "Sakra, vy jste svoji zlatou medaili věnovala Alexandru Dubčekovi, to jste ho za člena zločineckého režimu nepovažovala?" Čáslavská ho upozornila, že šlo o představitele Pražského jara.
Čáslavská se ho ptá, kolik bylo porpavených lidí za komunismu. Zeman pak odpovídá podivně, říká že bylo i tisíce zkažených životů komunisty a vyhazovů z práce, což v jeho argumentaci nedává moc smysl. Protože pouze potvrzuje rozhořčení Čáslavské, proč žádal o podporu právě komunistů, následovníků tohoto režimu.
A ještě poiznámka: Olympisjká vítězka Věra Čáslavská protestovala na OH v Mexku proti sovětské okupaci, když na stupních vítězů během hymny na počest sovětské vítězky otočila hlavu od soupeřky směrem do země. Byla pak za to vyloučena z řad sportovců ČSTV. Miloš Zeman vstoupil do KSČ v roce 1968 a za dva roky byl vyloučen.
Lidé pískají při odpovědi Schwarzenberga na další dotaz po vině při vyhnání Němců z Československa, kdy Schwarzenberg opakuje, že určitou vinu Češi za odsun nesou a nemohou se jí zříkat.
Zdeněk Svěrák kritizuje Zemanův způsob kariéry, jako příklad dává kauzu Olovo (zdiskreditování Petry Buzkové). Zeman odvětil, že s kauzou nemá vůbec nic společného, že za ní byli jen jeho poradci.
Pozoruhodné tvrzení Miloše Zemana na další Svěrákův dotaz, zda lišák Zeman, bude-li na Hradě, nebude dále "péct" s lišákem Klausem´a nebude pokračovat prostředí, které Svěrák "z duše nenávidí", tedy tajemné tahání za nitky děním v Česku někým, koho neznáme. Zeman mu na to odvětil, že Klause vždycky kritizoval a že se pouze respektují. Pozoruhodné vzhledem k oposmlouvě obou pánů či vzhledem k podpoře Klause a celé rodiny kandidátu Zemanovi.
Válečný veterán Vranský, příznivec Miloše Zemana, čte Schwarzenbergovi dotaz na jeho čest, když neodstoupil po kauze Čunek, když říkal "buď já, nebo Čunek", jestli si připadá čestný, když hlasoval pro reformy, které poškodili staré a bezmocné lidi. Schwarzenberg odpovídá, že dal vyšetřit kauzu Čunek za své peníze, ale nedopátral se jasného výsledku, reformy pak podle něj byly nutné kvůli tomu, abychom neskončili třeba jako Řecko.Na Vranského doplňující dotaz, zda mu nešlo spíše o jeho funkci, Schwarzenberg ztratí na chvíli svůj klid a gentlemanské vystupování. Podle něj generál navzdory svému vysokému věku jen uráží.
Helena Illnerová, někdejší předsedkyně Akademie vět zkritizovala Zemana, že vyhrotil kampaň a její negativní nádech. Nanášení nesmyslných obviněních na celou rodinu Schwarzenbergovu jí připomíná kydání špíny Rudého práva na rodinu Havlovu. Zeman opět argumentuje zdrojem, který není ale považován za zcela věrohodný - freeglobe. "Když jsem zjistil, že to není pravda, omluvil jsem se."
Illnerové vadí také to, že rozhýbal nacionalismus a šovinismus. Zeman ji na to odvětil, že bez konkrétních důkazl to je jen nadávka.
Exministr Jiří Rusnok se zeptal Schwarzenberga, jak by on ohodnotil dosavadní snažení vlády o ekonomický růst a boj proti korupci. Schwarzenberg řekl, že stran korupce má vláda velké úspěchy, že teď konečně se prošetřují staré kauzy. Sebekriticky pak oznámkoval toto snažení na dvojku až trojku.
A je tu prostor pro poslední minutu projevu pro každého kandidáta. Zeman: "Děkuju Vladimíru Franzovi a Janu Fischerovi za mou podporu a doufám, že nestraničtí voliči, kterých je 97 %, je budou následovat." Přesněji řečeno, Franz a Fischer skutečně řekli, že budou volit Zemana, nevyzvali nicméně své voliče, aby ho také volili.
Schwarzenberg: "Budu se snažit znovu sjednotit národ. Budu prezidentem pro všechny a zvláště pro ty, kterým se nevede tak dobře jako těm nahoře."
Atmosféra debaty byla velmi odlišná od superdebaty před 1. kolem. Jednotlivé tábory na sebe nenávistně pokřikovaly a bučely. Diskuse před 14 dny zdaleka takové popudlivosti, nevraživosti a nervozity. Pod kotlem pak ale značně přiložil Miloš Zeman negativní kampaní, v níž nechyběly ani polopravdy a lži, částečně i Karel Schwarzenberg necitlivým a nepříliš šťastným způsobem při vyjadřování se o citlivých kapitolách z českých válečných a poválečných dějin.
