Český soud omylem propustil íránského obchodníka se zbraněmi. O jeho vydání žádali Česko Američané

Marek Pokorný Marek Pokorný
18. 4. 2016 5:30
Deník Aktuálně.cz objevil další případ, kdy tuzemská justice v nedávné době propustila muže, o jehož vydání kvůli obchodu se zbraněmi požádaly USA. Zatímco únorové vydání Libanonce Alího Fajáda souvisí s návratem pěti zadržovaných Čechů, v případě devětačtyřicetiletého Behrouze Dolatzadeha jde podle všeho o chybu tuzemské justice. Vrchní soud v Praze totiž íránského obchodníka se zbraněmi propustil v září 2013 z vazby i přes to, že ve spise měl žádost americké ambasády o jeho vydání.
ilustrační snímek
ilustrační snímek | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Na podzim 2011 upozornily americké úřady českou policii na to, že do Prahy přijede devětačtyřicetiletý Íránec Behrouz Dolatzadeh. Má zde prý rozjednán nákup několika tisíc útočných pušek M4 spolu s náboji za zhruba sto milionů korun. Stalo se to poté, co selhala jeho snaha získat uvedené zbraně v USA.

Česká policie se na Dolatzadeha pověsila a výsledkem bylo jeho zatčení v únoru 2012. Současně s tím požádala o jeho předběžné zatčení americká ambasáda. A dodala, že pokud by byl propuštěn z české vazby, žádá i o jeho vydání.

Po zhruba roce vyšetřování dostal případ na stůl Městský soud v Praze a za obchod se zbraněmi poslal Dolatzadeha na tři a půl roku do vězení. Ten se ale odvolal a soudce Vrchního soudu v Praze Petr Píša Íránce osvobodil: šlo prý o policejní provokaci. A současně jej okamžitě propustil z vazby. A to přes to, že ve spise se nacházel doklad o tom, že o jeho vydání usilují USA.

USA byly rozladěny

Příběh potvrdilo deníku Aktuálně.cz ministerstvo spravedlnosti. "K propuštění jmenovaného došlo navzdory tomu, že Vrchní soud v Praze byl ze strany ministerstva spravedlnosti v předstihu informován o žádosti americké strany o vzetí jmenovaného do předběžné vazby pro účely jeho vydání do USA," uvedla mluvčí resortu Kristina Labohá.

České úřady pak prý musely chybu vrchního soudu žehlit. "Obratem jsme informovali americkou stranu, která na Dolatzadeha vydala mezinárodní zatýkací rozkaz," dodala.

A jak deník Aktuálně.cz zjistil, americké úřady byly pochybením české justice nemálo rozladěny. Oficiálně ho však nechtějí komentovat. Mluvčí amerického velvyslanectví Helena Stehlíková na dotaz odpověděla pouze obecně slovy, že americká a česká justice spolupracují a úzce konzultují své případy.

Soud: Nebyla to naše vina

Ministerstvo nechce komentovat, zda soudce, který Dolatzadeha propustil, byl za svou chybu potrestán. Odkazuje na vedení Vrchního soudu v Praze. Jeho místopředseda Vladimír Stibořík ale tvrdí, že jeho soud nepochybil.

"Postup senátu Vrchního soudu v Praze byl z podnětu státního zastupitelství přezkoumáván. V tomto jeho postupu nebylo shledáno žádných pochybení, takže věc nebyla řešena ani kázeňsky," uvedl.

Podle něj soudci poté, co Dolatzadeha pravomocně zprostil obžaloby, nezbylo nic jiného než ho okamžitě propustit z vazby. A chybou by naopak bylo, kdyby to neudělal.

Vrchní soud v Praze totiž podle Stiboříka není oprávněný k rozhodování v extradičním řízení. A během veřejného zasedání - tedy těsně předtím, než Dolatzadeha propustil - prý soudce Píša o možných následcích verdiktu soudu státního zástupce informoval.

Ten již ale zareagovat nestihl, protože Dolatzadeh požádal o propuštění z vazby okamžitě v jednací síni. A soud mu musel vyhovět.

Zaplatil kauci a zadrželi ho znovu

Že ovšem v jiných případech jde takovému propuštění zabránit, ukazuje případ dalšího zadrženého muže: Íránce s českým občanstvím Shahrama Abdullaha Zadeha, stíhaného za miliardové daňové úniky.

Toho brněnský soud počátkem února propustil na stopadesátimilionovou kauci na svobodu, aby jej policie okamžitě nato zase zatkla. A to na základě mezinárodního zatykače vydaného v íránském Teheránu.

Běžná praxe - i když ne příliš přiznaná - totiž je, že pokud soudy v podobných případech očekávají, že mohou rozhodnout o propuštění z vazby, na tento možný krok předem připraví státního zástupce nebo policii. A ti se stačí připravit na nové zatčení jako v případě Zadeha.

Fajád za pět Čechů

V poslední době jde již o druhý případ, kdy české úřady nevydaly USA podezřelého, o kterého Spojené státy žádaly. Před dvěma měsíci totiž odmítly vydat Libanonce Alího Fajáda a propustily jej z vydávací vazby.

Ministr obrany Martin Stropnický poté připustil, že nevydání Fajáda do rukou Američanů bylo podmínkou, aby se do země vrátila pětice Čechů, zadržovaných od loňského léta v Libanonu.  

Proti nevydání Fajáda sice Američané protestovali; není ovšem vyloučeno, že to bylo jen gesto navenek. A že je české úřady neoficiálně o výměně za pětici unesených Čechů dopředu informovaly.

Nakonec byl odsouzen. V nepřítomnosti

Dolatzadehův případ se po dovolání státního zástupce nakonec dostal k Nejvyššímu soudu, který Píšův osvobozující rozsudek zrušil. Podle Nejvyššího soudu nemohlo jít o policejní provokaci, jak byl Píša přesvědčen, protože Dolatzadeh sám aktivně zbraně sháněl - a to nejen v Česku, ale i dříve v USA.

Píša proto dostal případ na stůl znovu. A loni počátkem prosince musel potvrdit původní rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byl Dolatzadeh odsouzen k tříapůlletému vězení. Odsouzen byl jako uprchlý.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy