Praha - Pokud bude i nová koaliční vláda pokračovat ve výzkumných reformách započatých v Topolánkově éře, čekají nejlepší výzkumné pracoviště v České republice plošné škrty o víc než polovinu.
K reformám, které zahájil expremiér Topolánek, se hlásí i úřednický Fischerův kabinet. A Topolánkovy kroky ještě přitvrdil. Záměry Fischerovy exekutivy zveřejnil ministr financí Eduard Janota v rozpočtovém plánu na příští rok.
Ještě loni získala Akademie věd na svůj provoz, platy zaměstnanců a výzkumné záměry od státu 5,9 miliardy korun, tedy nejvíc ve své historii. Letos se musela spokojit s částkou o 0,7 miliardy nižší. V příštím roce poklesne státní dotace na 3,7 miliardy a rozpočtový výhled počítá i v roce 2012 s poklesem o miliardu.
Tím se Akademie věd dostane na úroveň devadesátých let. „Zatím nebudeme návrh komentovat, považujeme to stále za otevřený materiál," reagoval mluvčí Akademie věd Leoš Kopecký na dotaz Aktuálně.cz.
Univerzity vyčkávají
Univerzity letos dostaly na výzkum o miliardu víc, a proto také Topolánkův plán podpořily. Ovšem v dalších letech se jim státní podpora snižuje pod úroveň roku 2007.
Akademici proto spoléhají, že je tentokrát vysoké školy podpoří ve vládní radě pro výzkum. Premiér Fischer jmenoval v polovině května nové radní a ti se ke škrtům v akademickém výzkumu ještě nevyjádřili.
„Počkáme na stanovisko rady," odmítá sdělit postoj Karlovy univerzity Václav Hájek.
Článek pokračuje pod tabulkou.
Subvence firmám
Topolánkova reforma chce přesunout finance ze základního výzkumu ve státních ústavech do inovačních firem.
„Chceme jít cestou vysokých inovací, kterých je tu dnes ale velmi málo. Proto potřebujeme kvalitní výzkum, který tyto inovace podporuje a dobře vzdělanou pracovní sílu," vysvětlila hlavní zájem reformy odcházející ministryně školství Miroslava Kopicová.
Dnes patří Češi v inovacích k nejhorším v Evropské unii. Podle zápisů u Evropského patentového úřadu jsou v Evropě osmí od konce. Lepší jsou i Maďaři, Estonci či Portugalci.
Přímé státní dotace pro inovační firmy se proto zvyšují. Prostřednictvím ministerstva průmyslu z loňských 3,7 miliardy před pět miliard.
Dosavadní průběh reformy logicky podporují zástupci firem. O dotace tento týden znovu požádal Svaz průmyslu a dopravy.
"Musíme si uvědomit, že peníze věnované na podporu vědy a výzkumu jsou peníze daňových poplatníků. Ti právem očekávají, že tyto prostředky přinesou efekty," uvedl viceprezident Svazu Martin Jahn.
Hlavní námitka
Reformátoři v čele s Kopicovou tvrdí, že školy i akademie mohou získat náhradní peníze z Grantové a Technologické agentury.
Jejich výdaje se v příštích letech však zvýší jen o dvě a půl miliardy, samotným akademikům však reforma škrtá přes tři miliardy. Navíc v grantech od Technologické agentury jsou výzkumné ústavy jen dodavatelem soukromých firem.
Probíhající reforma také ignoruje zásadní námitku Akademie věd. Sníží se státní dotace, ze kterých platí mzdy svých výzkumníků. Vládní experti radí, ať akademici financují mzdy z grantů. Tato cesta však podle mluvčího Kopeckého jen zbrzdí útlum. Pokud dojdou peníze z konkrétního grantu, začnou vědci hledat práci jinde.
[
OECD na straně akademiků
Akademici mohou ve sporu využít údajů OECD. Jeho databáze ukazují, že ještě před počátkem Topolánkovy reformy v roce 2008 ignorovali Češi špičkový základní výzkum na úkor přímé podpory podniků.
Ve výzkumných dotacích firmám vzhledem k HDP byli Češi mezi vyspělými zeměmi čtvrtí po Spojených státech, Francii a Koreji. V podpoře výzkumu na univerzitách byli naopak čtvrtí od konce před Polskem, Slovenskem a Mexikem.
Výkon českého základního výzkumu tak zachraňuje Akademie věd. Svědčí o tom, i žebříček španělské společnosti Scimago. Ze světových výzkumných institucí je Akademie věd na 99. místě a slušný výsledek zaznamenala ještě Karlova univerzita na 203. místě. Ze studie Scimago vyplývá, že polovinu českých výsledků základního výzkumu vykazuje Akademie věd.
Nutnost zachování akademických pracovišť pro další ekonomický vývoj země zdůrazňují sami experti OECD v letošní publikaci „Measuring Innovation".
„Většina základního výzkumu probíhá na univerzitách a ve státních ústavech. Veřejná podpora pro takový výzkum zůstává kruciální. Je zásadní pro rozvoj nových vědeckých a technologických znalostí a pro lidský kapitál, který udává tón v inovacích a prospěchu pro ekonomiku i společnost," píší mimo jiné.
Alternativní plán
Záměr využít znalostí ze základního výzkumu na firemní úrovni podporují i kritici Topolánkovy reformy. Navrhují však rozdílnou cestu, která namísto zvyšování přímých dotací pro podniky staví na podpoře vyšší vzdělanosti.
„Země našeho typu musí stavět na kvalifikaci lidí, kteří zde pracují. Přitom je velice důležité vidět, že lidský potenciál jsou vědomosti a znalosti o tom, jak vlastně ty vědní poznatky vypadají," vysvětluje alternativní směr reformy děkan brněnské fakulty informatiky Jiří Zlatuška.
Akademie věd je podle něho nenahraditelná v tom, že získává Čechům světový věhlas a školí doktorské studenty.
„Osvojí si tam potřebné poznatky, nějakou malou části do toho sami přispějí a pak jsou schopni v tržním firemním prostředí vymýšlet inovace. Tím zlepší pozici firem na trhu," navrhuje Zlatuška.
