Praha - Evropská dotační politika mění směr, což - také na základě současných zkušeností - znamená prakticky stop dalším akvaparkům a hotelům budovaným z evropských peněz.

Jde o jednu ze změn, které Česko v souvislosti s čerpáním dotací z Bruselu v příštích letech čeká.

"Některé programy a oblasti budou utlumeny - to se bude týkat například podpory na výstavbu hotelů, či akvaparků," nechal se na jednání sněmovního výboru pro veřejnou správu slyšet náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun.

Na únorovém summitu Evropské unie bylo rozhodnuto, že Česku pro příští programovací období připadne přibližně 20,5 miliardy eur (pro současné programovací období bylo pro Česko vyhrazeno 26,7 miliard eur).

V absolutních číslech to sice představuje pokles, nicméně čistá pozice Česka (rozdíl mezi příjmy a výdaji z/do rozpočtu EU) ve vztahu k HDP by podle státního tajemníka pro EU při Úřadu vlády ČR Vojtěcha Bellinga měla stoupnout ze současných 1,3 % na 2 %.

Ani zdaleka však není vyhráno - europoslanci sice zřejmě výsledek jednání únorového summitu výrazně neovlivní, ale je tu další věc - Evropská komise totiž mimo jiné podmiňuje čerpání těchto peněz přijetím různých doporučených opatření (tzv. ex ante kondicionalit). Problém by tak mohl nastat například v případě pokračujících problémů s přijetím služebního zákona.

"Bez přijetí zákona o úřednících mohou nastat problémy s čerpáním. Považoval bych proto za velmi vhodné kdyby k tomu do prvního ledna 2014 došlo," konstatoval na jednání výboru Braun.

"Na plnění doporučení budou vázány prostředky kohezní politiky - jde například o budoucnost zákona o státní službě, transparentnost strukturálních fondů nebo snížení počtu regulovaných profesí. V Unii však nepatříme mezi nadměrné potížisty," doplnil ho Belling.

Jak dál?

"Stále míříme na evropské úrovni na pohyblivý terč - zatím totiž neexistuje příslušná legislativa, k čemuž by mělo dojít v říjnu. Do té doby budou probíhat neformální vyjednávání s Evropskou komisí," komentoval současnou situace Braun.

Dohoda o partnerství, která by měla všechny operační programy zastřešovat, by měla být schválena do konce tohoto roku - už v červnu by se ale měl do Bruselu odeslat vládou v květnu schválený draft.

Po schválení příslušné legislativy by mělo dojít k odeslání oficiálního dokumentu a následnému vyjednávání a schvalování programů.

Těch by mělo být oproti současnému stavu méně (viz. infobox).

V listopadu loňského roku byl vládou schválen první materiál, nyní a na konci března příslušná ministerstva odevzdala první drafty chystaných programů - do konce května by tak mělo MMR předložit vládě dva materiály - návrh "dohody o partnerství" - onoho zastřešujícího dokumentu a informace o stavu přípravy jednotlivých programů.

V novém programovacím období by mělo zůstat zachováno pravidlo n+3 (zajišťující plynulost čerpání) a míra kofinancování jednotlivých projektů  - z evropských peněz tak bude financováno 85 % výdajů projektu, pro Prahu půjde však stále pouze o 50 %.

Podle Brauna by mělo v novém programovacím období dojít k plné elektronizaci celého systému.

"Vše by mělo být plně zapracované v informačním systému, bez papíru, jedna webová stránka, všechny výzvy, možnost sledovat vývoj projektu," popisoval žádoucí stav náměstek.