Praha/Brno - Šance žáků základních škol na přijetí do středoškolského studia se rok od roku zvyšují. Potvrzuje to také letošní rok, kdy se podle odhadů přihlásí k středoškolskému studiu o dva tisíce uchazečů méně než loni.
Příčinou úbytku uchazečů je demografický vývoj. Od počátku devadesátých let totiž značně klesala porodnost, obrat nastal až o deset let později. Střední školy tak čeká výrazný úbytek patnáctiletých.
Podle zjištění Ústavu pro informace ve vzdělávání bylo do školního roku 2007-08 přijato 133 tisíc středoškolských studentů, což je asi o 7 tisíc méně než v předchozím roce.
A podle odhadu Ústavu pro Aktuálně.cz bude do nadcházejícího školního roku přijato zhruba 131 tisíc osob. Ze souboje o místa na střední škole tedy odpadnou další dvě tisícovky "konkurentů".
Střední školy v číslech
- Celkem nově přijatí ke vzdělávání na SŠ (tis.)
2003 - 141 077
2004 - 139 174
2005 - 136 772
2006 - 140 564
2007 - 133 200*
2008 - 131 200*
2009 - 124 800*
2010 - 110 400*
*odhad, zdroj: ÚIV - Podíl gymnazistů ze všech žáků 1.roč. SŠ (2006)
1. Praha 26%
2. JMK 21, 5%
3. Olomoucký 20,7% - Podíl studentů lyceí ze všech žáků 1.roč. SŠ
1999 0,3%
2006 4,5 % - Pokles počtu žáků přijatých do výučních oborů (2000 až 2006)
ČR 6%
JMK 10%
zdroj: MŠMT
Počet žáků opouštějících základní školy bude mnohde kopírovat počet volných míst v maturitních oborech, o které je největší zájem. Za dva roky už lze předpokládat velký převis nabídky, protože oproti letošku ubude dalších 23 tisíc zájemců.
Tíha jediné volby
Výběr střední školy už za několik týdnů potrápí tisíce žáků devátých tříd. Přihlášky na veřejné střední školy musejí odevzdat do úterý 28. února.
V prvním kole přijímaček si smí každý žák nadále podat pouze jedinou přihlášku. Oproti loňskému roku však mají uchazeči, kteří napoprvé neuspějí, možnost hlásit se v druhém kole na více škol. Letošním "osmáci" mohou doufat, že jim novela školského zákona v příštím roce umožní podat hned napoprvé přihlášky tři.
Neúprosná křivka, slabší ročníky dospívají
Klesající křivka demografického vývoje populace se začíná projevovat, ale ne tak výrazně jako v případě základních škol
Například střední školy Jihomoravského kraje přijaly o osm stovek studentů méně než loni. "Kolem roku 2010 ubudou středním školám v kraji oproti dnešku téměř čtyři tisíce potenciálních patnáctiletých zájemců o studium," konstatuje Miloš Šifalda, krajský radní v oblasti zřizování škol, sportu a mládeže.
Právě v Jihomoravském kraji podle Šifaldy brzy nastane stav, kdy množství volných míst na gymnáziích pokryje poptávku. Gymnázia tak již zdaleka nebudou výběrovými školami.
"Důsledky pro některé střední školy budou negativní, především pro ty nabízející odborné vzdělání," počítá s dopady na udržení struktury radní Jihomoravského kraje Lubomír Šmíd mající na starosti optimalizaci školství a dodává: "Je možné, že se bude dále slučovat, či dokonce zavírat, tříd tedy ubude."
Bez maturity jsem nic?
Trend je zřejmý - přesun nově přijímaných z oborů bez maturity do maturitních oborů středních škol.
Podíl studentů gymnázií meziročně roste, nejvyšší je v Praze, následuje Jihomoravský kraj. Velmi výrazně v posledních letech vrostl podíl studentů lyceí.
Na střední odborné školy bylo loni přijato o 1 500 studentů více než před rokem, avšak do středních odborných učilišť asi o dva tisíce méně. Tento vývoj lze sledovat již od roku 1989.
Souběžně dochází k přelivu žáků v rámci oborů odpovídajících střednímu odbornému učilišti. Jejich celkový počet klesá, ale počet žáků v oborech ukončených maturitní zkouškou roste.
V metodice Ministerstva školství,mládeže a tělovýchovy stojí: "Budoucí vývoj přijímání do nematuritních oborů je značně nejistý a je zde výrazné riziko, že při uvolňování kapacit škol vlivem demografického propadu dají uchazeči přednost vzdělání všeobecnému, či odbornému s maturitou."
Zlaté dno, či řemeslníci z Východu?
Podíl nově přijatých do výučních oborů završených výučním listem dlouhodobě klesá.
V důsledku toho jsou některé na vymření. Kupříkladu Střední škola polytechnická v Brně na Jílové letos poprvé neotevřela obor sklenář.
A to i přesto, že jej nabízí jako jediná v Česku. "Skutečně zaznamenáváme úbytek zájemců o studium. Společenský tlak nutí žáky devátých ročníků dosáhnout co nejvyššího a všeobecného vzdělání, toto by se mělo změnit," sdělila Zuzana Machalová, zástupkyně ředitele pro provozně ekonomický úsek.
Pokles bude pokračovat, pro mnohé uchazeče je výběr těchto oborů nouzovou cestou při nepřijetí do maturitního oboru. "Uchazeči by měli lépe zvážit svoje možnosti, schopný vyučený člověk má značnou perspektivu. Podnikatelé již dnes kalkulují s importem učňů z východních zemí," dodala Machalová.
S rčením, že řemeslo má zlaté dne souhlasí i Šifalda: "Až ve chvíli, kdy bude třeba renovovat obložení koupelny, si člověk uvědomí cenu schopného řemeslníka."
Ministerstvo školství usiluje o to, aby se podíl středoškoláků usilujících o výuční list nespadl pod patnáct procent. Tomuto minimu se nejvíce přibližuje Praha, ve zbylých krajích podíl učňů přesahuje jeho dvojnásobek.
Dobré vyhlídky, dětí přibývá
"Počet středoškoláků se stabilizuje kolem roku 2015 vlivem silných populačních ročníků z let 2001 až 2003," uklidňuje střední školy Šifalda.
Podle ministerstva se situace zlepší kvůli zastavení poklesu počtu narozených dětí, který nastal od roku 2000: "Ve školním roce 2005-2006 poprvé přibylo dětí nově přijatých na základní školy." Tento trend se předpokládá i nadále.
