Dopad akce Putna: Přijde Zeman o ceremonii s profesory?

Jakub Novák
22. 5. 2013 10:30
Poslanci zvažují, že navrhnou změnu v současné praxi jmenování profesorů
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: CPA Eduard Erben

Praha - Právo jmenovat profesory dává prezidentovi nikoliv ústava, ale vysokoškolský zákon, jehož novela by měla jít v nejbližších týdnech na vládu.

Po aféře s profesurou Martina C. Putny teď poslanci oslovení redakcí Aktuálně.cz zvažují podat pozměňovací návrh, podle kterého by profesory v budoucnu prezident nejmenoval.

Novela by měla být zařazena na program kabinetu v průběhu května či června a poté bude pokračovat v legislativním procesu dál.

"Považovala bych za vhodné, aby kompetence udělování profesur připadly univerzitám. Slavnostní ceremonie v Karolinu je sice noblesní záležitost a dodává profesurám lesk, ale nic to nemění na faktu, že o samotném udělení se rozhoduje na té či oné vysoké škole," říká šéfka sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09).

"Představa, že bude prezident lustrovat kandidáty, je pro vědecké rady dehonestující. Otázkou k diskusi bude, zda chceme vyměnit reprezentativní lesk za to, že budou kandidáti podrobováni zlomyslnosti prezidenta," dodává.

Zajedno je s ní i místopředsedkyně výboru Jaroslava Wenigerová (ODS). "Jsem pro odebrání této kompetence prezidentovi republiky. Jsem přesvědčena, že se tento návrh objeví při projednávání novely školského zákona," řekla.

Už za císaře pána

Její spolustraník Walter Bartoš je však opatrnější, pokud jde o schválení takové novely.

"Jmenování profesorů je reziduum ještě z monarchie, kterým ovšem císař František Josef potvrzoval akademické svobody vysokých škol. Dnes mají vysoké školy jinou roli než dříve. Profesor by měl být vázán na konkrétní pozici ve škole, a tudíž jmenován školou," zmiňuje zde Bartoš jeden z možných přístupů k věci, zdůrazňuje však, že to není záležitost pouhého pozměňovacího návrhu.

V současném návrhu ministerstva školství je Bartošova myšlenka částečně zpracována do podoby takzvaných mimořádných profesur - tedy funkčních míst vázaných na dobu trvání pracovního poměru mezi tímto "mimořádným profesorem" a vysokou školou - klasické profesury potom zůstávají zachovány.

V této souvislosti je také nutno říct, že právě otázka jmenování profesorů byla již dříve součástí debat ministerstva s reprezentacemi vysokých škol nad novelou vysokoškolského zákona - a dát tuto kompetenci do rukou rektorů bylo jednou z uvažovaných možností.

"Co se týče jmenovacího procesu, původně jsme v katalogu témat navrhovali, aby jmenovací proces byl výhradně věcí univerzit. Po následných diskusích jsme však v novele ponechali pouze mimořádné profesury spojené s pracovním místem," uvedl šéf tiskového odboru ministerstva školství Marek Zeman.

Žádná novinka

"Vznikla tam z mého pohledu taková trošku nešťastná situace, že to bylo postaveno tak, jako kdyby existovaly pouze dvě alternativy - jedna, tedy současný stav včetně jmenování prezidentem, versus jmenování vysokou školou, ale jednoduše jako systematizace profesorských míst, což je aspekt, který většině šéfů vysokých škol moc nesedí," uvedl zase pro Český rozhlas rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. | Foto: Masarykova univerzita v Brně

Předkládaných variant bylo podle informací Aktuálně.cz více - včetně úplného zrušení jmenování profesorů.

"Jednou z variant bylo také zachování současné vnitřní procedury pouze s tou změnou, že by jmenování potvrzoval rektor, a nikoliv prezident. Takové řešení podporovaly například Masarykova nebo Karlova univerzita, většina se ale pro toto řešení nenašla," popisuje tehdejší jednání o návrhu rektor první zmíněné univerzity Mikuláš Bek.

"Z pohledu menších škol to budilo dojem nižší prestiže, když by nebyly tyto tituly předávány z rukou prezidenta, takové předání má symboliku," dodává Bek.

Ačkoliv on sám je podobně jako Bartoš zastáncem funkčních míst, považuje předání kompetencí ve věci jmenování profesorů do rukou rektorů za rozumné. V této věci očekává diskusi na příštím zasedání České konference rektorů nebo v jednáních s ministerstvem.

Korupční potenciál

Slyšet jsou pochopitelně také hlasy, které se změnou nesouhlasí.

"Nejhorší věcí je na podobné excesy reagovat takto splašeně. Takové nápady mi připadají krajně riskantní, zejména pro možné nezamýšlené dopady, které mohou mít," říká bývalý rektor Masarykovy univerzity profesor Jiří Zlatuška.

Bývalý rektor Masarykovy univerzity profesor Jiří Zlatuška.
Bývalý rektor Masarykovy univerzity profesor Jiří Zlatuška. | Foto: Jakub Novák

Zlatuška se obává, že v případě, kdy by se moc jmenovat profesory dala do rukou rektorů, mohlo by dojít k mnoha excesům, k jakým dochází například v souvislosti s profesurami, které někteří akademici získávají například na Slovensku. Upozorňuje také na další možné hrozby.

"Možnosti podobné manipulace, kterou předvádí prezident Zeman, by dostali rektoři, kteří s tím tak získají možnost ovlivňovat složení akademických senátů, existuje tu také korupční potenciál spojený s udílením titulů," dodává s tím, že podobné změny neřeší současný problém, který se týká dodržování zákona.

Kromě toho zmiňuje také ještě jednu věc. "Pokud by rektoři jmenovali profesory, tak by žádný rektor, který je docentem, nemohl uvažovat o získání profesury, protože by jinak šlo o obrovský střet zájmů," podotýká Zlatuška.

Proti je také například členka školského výboru za sociální demokracii, poslankyně Vlasta Bohdalová. "Tuto situaci nevidím jako důvod něco měnit, myslím, že jmenování profesorů prezidentem by tam mělo zůstat. Myslím, že když prezident jmenuje na Hradě například generály - jako ty nejlepší z armády -, tak by tak měl činit také u profesorů jako nejvyšších akademických titulů," konstatuje.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 7 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 8 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy