Ve středu 18. srpna dosedlo na letiště v pražských Kbelích poslední ze tří letadel ministerstva obrany, která z Afghánistánu po pádu tamní demokratické vlády evakuovala spolupracovníky české vojenské mise. Stalo se tak poté, co se po stažení spojeneckých vojsk NATO ze země moci bleskově ujal Tálibán. Česko přijalo 162 lidí.
Do Česka by se však rádi dostali další. Ať už by tu zůstali, nebo se odtud vydali do jiných evropských zemí. "Velvyslanectví v Islámábádu eviduje žádosti či dotazy 54 občanů Afghánistánu, v mnoha případech s rodinami, týkající se pomoci s jejich přesídlením do České republiky," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová.
Česká ambasáda v pákistánském hlavním městě Islámábád převzala agendu zastupitelského úřadu v afghánské metropoli Kábul, jenž po nástupu islamistů z Tálibánu k moci ukončil svou činnost. Žadatelé v některých případech odůvodňují svou prosbu vztahem k Česku, odvolávají se na spolupráci s českou armádou.
Mezi žadateli mají být i dva vojenští piloti
"Deset z nich uvádí, že spolupracovali s armádou. Dva uvádějí, že jsou vojenští piloti, kteří absolvovali kurz v České republice," popsala mluvčí Davidová. Některým žadatelům se podařilo dostat do Pákistánu, kam se nedávno otevřel hraniční přechod. Jiní zůstali v Afghánistánu. U dalších pak není zřejmé, kde se v současnosti nacházejí.
V tuto chvíli vláda Andreje Babiše v demisi neuvažuje, že by jim pomohla. V tomto smyslu žadatelům také odpověděla česká diplomatické mise v Pákistánu. "Velvyslanectví jim zpravidla odpovídá, že rozsah relokací afghánských občanů do České republiky je omezený, a proto jim nemůže v tuto chvíli nabídnout pomoc," vysvětlila mluvčí ministerstva zahraničí.
Relokace, tedy přemístění osob z jiné země, platí v diplomacii za výjimečný nástroj. Zpravidla se k němu přistupuje v dramatické situaci, kdy lidem, u nichž je zájem přijímacího státu na jejich záchraně, hrozí bezprostřední ohrožení na životě. Typickým příkladem bylo srpnové dění v Afghánistánu. Přitom jinak než případnou relokací se žadatelé do Česka nedostanou, české zastoupení v Pákistánu nevydává víza.
"Čekají, co na to nová vláda a nový ministr zahraničí a obrany," popsala Aktuálně.cz situaci žadatelů předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková, která je s nimi v kontaktu. Podle ní se cítí ve velkém nebezpečí. "Tálibán kontroluje jejich domy, celou dobu se skrývali. Když mají příležitost, tak utíkají ze země," říká. Spolek byl ve spojení také se spolupracovníky armády ze srpnové vlny evakuovaných.
S armádou už nikdo nespolupracuje
Naprostá většina z již zachráněných spolupracovníků české armády, kteří jí pomáhali především coby tlumočníci, v Česku získala azyl. Jde o druh mezinárodní právní ochrany, jenž dotyčným umožňuje zůstat v přijímací zemi na neurčito. Řízení vedlo ministerstvo vnitra. Na azyl dosáhlo 118 lidí. Mohou se hlásit na úřadu práce, požádat o podporu v nezaměstnanosti či usilovat o příspěvek na bydlení.
"Žádný z evakuovaných afghánských spolupracovníků se nestal zaměstnancem ministerstva obrany či armády. Nikdo o to ani neprojevil zájem," sdělil k tomu Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Je otázka, zda i v případě zájmu by jim mohly ozbrojené síly najít zařazení. Jejich tlumočnická kvalifikace byla zásadní právě pro působení armády v Afghánistánu.
Naši afghánští spolupracovníci a jejich rodiny jsou v bezpečí. Teď jsou na deset dní v karanténě. Byli otestovaní na covid a taky dostanou očkování. Prozatím se o ně staráme ve vojenských areálech, mají ubytování, jídlo i lékařskou péči. pic.twitter.com/gzTwrwlnVS
— Armáda ČR (@ArmadaCR) August 19, 2021
Ministerstvo vnitra dalším jedenácti lidem udělilo takzvané pobytové oprávnění. Vydává se ve chvíli, kdy zde dotyčný chce zůstat kvůli sloučení rodiny, typicky když v Česku má trvale žijící příbuzné, nebo kvůli zaměstnání. Zbytek evakuovaných chce Česko opustit, aby se mohli usadit v jiných zemích. Jde o 33 lidí.
"Během řízení o mezinárodní ochraně požádali o víza do jiných zemí, někteří již odcestovali a další pak čekají na vyřízení těchto víz. Po jejich udělení je pak řízení o mezinárodní ochraně zastaveno," popsala Aktuálně.cz situaci zmíněné poslední skupiny tlumočníků a jejich blízkých Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.
"Řešíme s nimi oblečení na zimu."
Zachránění spolupracovníci armády a jejich rodiny po příletu do Česka strávili prvních deset dní v zařízení ministerstva obrany v Těchoníně v Pardubickém kraji. Absolvovali zde vstupní vyšetření, následně tam strávili karanténu. Poté se jich ujala Správa uprchlických zařízení spadající pod resort vnitra. Pobývají v jejích zařízeních, všichni nejprve prošli tím přijímacím v Zastávce u Brna.
Někteří tam zůstali, jiní se přesunuli do objektů správy v Havířově a Kostelci nad Orlicí. Správa za ně nese odpovědnost po dobu řízení o mezinárodní ochraně. Reálně však v jejích zařízeních zůstávají až do chvíle, než obdrží civilní doklady. K tomu podle informací Aktuálně.cz dochází teprve v posledních dnech a týdnech.
"Po udělení mezinárodní ochrany odcházejí buď do nájemního bydlení, pokud mají zajištěný byt, nebo do Integračního azylového střediska (spadá pod Správu uprchlických zařízení, pozn. aut.), kde se připravují na přechod do samostatného bydlení. Tedy hledá se byt, chodí na český jazyk, hledá se práce," řekla Aktuálně.cz ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Její sdružení pomáhá dvěma evakuovaným rodinám. Stejně jako Organizace pro pomoc uprchlíkům zajišťuje pro stát část agendy spojenou s jejich začleněním do společnosti. "Zastupujeme pět rodin. Myslím, že se mají dobře. Jsou rádi, že docela rychle získali mezinárodní ochranu. Nyní s nimi řešíme praktické věci, jako je oblečení na zimu," řekl Aktuálně.cz ředitel organizace Martin Rozumek.
