Výuka na dálku školám vadí a hrozí soudem. Obávají se, že znalosti studentů klesnou

Jarmila Ivasková
6. 10. 2020 14:04
Minulý týden odstartoval na většině tuzemských vysokých škol zimní semestr. Kvůli bezpečnostním opatřením souvisejícím s šířením koronaviru zůstávají školy zavřené a výuka probíhá na dálku. Rektoři vysokých škol se proti rozhodnutí o omezení výuky ostře ohradili. Vadí jim, že se opatření zavedlo bez jejich vědomí. Masarykova univerzita hrozí krajské hygieně soudem, pokud zákaz nezruší.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

Univerzitní auly českých vysokých škol jsou prázdné již od března, kdy byl v Česku nouzový stav vyhlášen poprvé. Tehdy se téměř ze dne na den přímá výuka přesunula z přednáškových místností do virtuálního světa. V něm bude studium pokračovat i nadále. 

Česká konference rektorů v pátek poukázala na to, že zavádění opatření je mnohdy hektické. "Jsme zaskočeni nepředvídatelností zásahů vnějších aktérů, a to často bez jakékoli synchronizace na jejich straně," vysvětluje předseda konference rektorů Petr Sklenička. A upozorňuje na situaci, kdy "Národní akreditační úřad pro vysoké školství neumožnil přechod na plnou distanční výuku, oproti tomu Hygienická stanice hlavního města Prahy až na drobné výjimky zakázala jinou než distanční výuku".

Univerzity: Nechte rozhodování na nás

Hygienikům - kteří o opětovném zavedení dálkové výuky rozhodli - členové České konference rektorů a Rady vysokých škol dále vytýkají, že opatření vzniklo bez předchozí konzultace s vedeními škol. Podle nich jsou vysoké školy v Česku natolik kompetentní, aby samostatně vyhodnotily stav šíření nákazy a zavedly potřebná opatření samostatně na základě aktuálního vývoje místní epidemické situace.

"Rada vysokých škol proto žádá všechny příslušné orgány veřejné moci, aby všechna svá rozhodnutí s potenciálním dopadem na vysoké školy před jejich vyhlášením konzultovaly alespoň s jejich zákonnými reprezentacemi, tak aby negativní dopady na chod vysokých škol byly minimální," doplňuje Petr Sklenička.

Zrušení zákazu nebo soud

Opatření týkající se on-line vzdělávání bylo nejprve zavedeno na pražských univerzitách, postupně se rozšířilo i do ostatních krajů. I tam se proti němu akademici ostře vyhranili.

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš dokonce vyzval jihomoravskou krajskou hygienickou stanici, aby mimořádné opatření k výuce na vysokých školách odvolala, protože podle právníků univerzity nemá hygiena k vydání takového opatření zákonnou kompetenci, a je tudíž v rozporu se zákonem.

"Pokud nebude Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje tyto výhrady reflektovat, budeme nuceni obrátit se na soud s návrhem na zrušení tohoto opatření. Věřím však, že k vyřešení celé situace dojde již na základě našeho upozornění," píše v dopisu adresovaném krajské hygienické stanici rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Distanční výuka dopadne nejvíce na prváky

Nyní pro všechny vysokoškolské studenty platí, že nesmí docházet na výuku, s výjimkou individuálních návštěv knihoven a studoven, individuálních konzultací, zkoušení v přítomnosti maximálně 10 lidí, laboratorních, experimentálních nebo uměleckých prací za přítomnosti nejvýše 15 lidí a klinické a praktické výuky a praxe.

Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy taková situace nejvíce ovlivňuje studenty prvních ročníků. "Přicházejí do nového prostředí, čeká je neznámé prostředí, jiný styl výuky a zkoušení než na základní či střední škole, někteří bydlí mimo domov," vysvětluje Zima. Při výuce na dálku je podle něj klíčová komunikace mezi učitelem a studentem i studentů mezi sebou. Byť skrze obrazovky.

Dle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové se bude resort snažit prosadit, aby nováčci měli výjimku a se studijním systémem, novými kantory a spolužáky se mohli seznámit osobně.

Logicky se nabízí otázka, jestli toto - dosud v takové míře nepoznané - neosobní vyučování nebude mít negativní vliv na vědomosti studentů. Podle analytika vzdělávání Daniela Münicha to nelze shrnout paušálně. Podle něj to závisí na míře studijní sebekázně studentů, jejich rodičích či IT vybavení, které mají doma k dispozici.

"Velmi závisí také na oboru, respektive předmětu studia, na IT vybavení na straně školy a zcela zásadně na dovednosti pedagogů učit distančně. Ty rozdíly jsou podle mého názoru propastné, ale zatím máme pouze fragmentované osobní zkušenosti," popisuje Münich.

Z dubnového průzkumu společnosti Kalibro vyplynulo, že co se týče znalosti informačních technologií, na tom čeští kantoři nejsou příliš dobře. "Podle průzkumu Talis jsou pod evropským průměrem, dobře připraveno se cítí 28 procent učitelů," vysvětlil Daniel Münich a doplnil: "Vůbec netuší, jaké jsou možnosti."

Pokud to potrvá měsíce, učitelé budou muset zvolnit

Podle Münicha už je dnes jisté, že dopady distanční výuky zvýší již tak velké nerovnosti v přístupu ke vzdělání. A je jasné, že čím déle to bude trvat, tím se negativní dopady budou prohlubovat.

"Opakovat látku, což je méně náročně, lze týdny, ale pokud to trvá měsíce, už to ztrácí smysl. Stále více žáků a studentů s délkou on-line výuky ztrácí takzvanou nit a přestává chápat obsah výuky," říká Münich. To se však na dálku špatně zjišťuje a hůře se pak pomalejším žákům i pomáhá. "Po měsících on-line výuky se mezi žáky a studenty zvýší rozdíly v dosaženém pokroku. Někteří se už dále přestanou takzvaně chytat a učitel buď musí výrazně zpomalit, nebo je prostě 'obětovat'," doplňuje.

Jaký vliv může mít dlouhodobé bezkontaktní vyučování na kvalitu vzdělání, se redakce zeptala i ministerstva školství. Mluvčí resortu Aneta Lednová uvedla, že nemusí znamenat zásadní újmu v případě, že výuka je dobře organizovaná, vyučující se studenty komunikují a studenti získávají podporu a zpětnou vazbu.

Nicméně Daniel Münich míní, že pro vysokoškolské vzdělávání bude "šok z covidu-19" v řadě ohledů i pozitivní. "K výrazně vyšší intenzitě využívání on-line digitálních nástrojů mělo na našich kamenných vysokých školách dojít již dávno, ale přílišná konzervativnost, nepružnost a jistá pohodlnost související s rutinou tomu dosud bránily," upozorňuje Münich.

Jak ve skutečnosti výuku na dálku vnímají sami studenti, se pokusila zjistit Masarykova univerzita v Brně. A proto v létě mezi nimi provedla průzkum. Studenti ocenili především zájem a nasazení pedagogů, chyběl jim však osobní kontakt, motivace k učení se doma a přímá interakce a diskuse. "Všechny tyto poznatky jsme nyní využili při přípravě modelu pro podzimní semestr," upozorňuje rektor brněnské univerzity Tomáš Bareš.

Nenahraditelná praxe

Kromě vysokých škol je od pondělí přímá výuka zakázána také na středních školách v regionech, které jsou na semaforu nákazy označeny červeně nebo oranžově.

Přitom platí, že výpadek standardní výuky je největším problémem pro střední praktické školy, ve kterých je praxe klíčová v osvojování dovedností studentů. "Realizace praktické výuky na dálku je velmi obtížná, často nemožná. Právě ta trpěla na jaře distanční formou výuky nejvíce, jelikož je na škole nebo ve firmách pro žáky nenahraditelná," vysvětluje Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov v Praze.

Ředitelé středních škol se nyní nejvíce obávají, že kvůli pandemii zůstanou školy zavřené příliš dlouho. Podle nich to může mít výrazný vliv na kvalitu vzdělání. "Maximální doba, po kterou je možné distanční výuku na středních školách realizovat, aby to nemělo vliv na prospěch a znalosti žáků, je dle mého názoru tři až čtyři týdny," varuje Janeček.

Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky, mluví dokonce až o výrazném poklesu míry vzdělanosti dětí. "Pokud by školy zavřely na delší dobu, úroveň znalostí současných žáků se nenávratně sníží."

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Hokejový útočník Sobotka dohraje sezonu ve Spartě

Hokejový útočník Vladimír Sobotka bude působit ve Spartě i ve zbytku sezony. Třiatřicetiletý hráč se zkušenostmi z NHL má s Pražany podepsanou smlouvu do konce ledna, s klubem se již ale domluvil na jejím prodloužení.

"Je to na dobré cestě. Věděli jsme, že bereme rozdílového hráče a jsme s Vláďou naprosto spokojeni. Splňuje naše představy," uvedl sportovní ředitel Sparty Petr Ton pro O2 TV v průběhu dnešního zápasu v Brně. Oficiálně by obě strany měly dohodu potvrdit příští týden.

Sobotka přišel do Sparty v polovině listopadu a nejprve podepsal měsíční smlouvu, kterou následně prodloužil do konce ledna. Dosud odehrál 24 zápasů, ve kterých nasbíral 23 bodů za čtyři branky a 19 asistencí. Nejčastěji nastupuje v elitní formaci společně s kapitánem Michalem Řepíkem.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Basketbalistky USK se rozloučily s Euroligou výhrou nad Gdyní

Basketbalistky ZVVZ USK Praha se rozloučily s touto sezonou Evropské ligy vítězstvím nad Gdyní 80:67. Double double si v utkání 6. kola připsala za vítězky Američanka Brionna Jonesová, která byla s 27 body nejlepší střelkyní zápasu a přidala 10 doskoků. V týmu Gdyně se povedl také Lauře Miškinieneové se 17 body a 13 doskoky.

Naději na postup ze skupiny B do čtvrtfinále ztratily svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové v domácí "bublině" v hale na Královce porážkami v úterý s Fenerbahce Istanbul a ve čtvrtek s Lyonem. Mezi nejlepší osmičkou chybí USK poprvé od sezony 2012/13.

Gdyně, která v silné skupině neuhrála ani jednu výhru, držela s domácím týmem v první čtvrtině krok a dokonce v jednu chvíli vedla o pět bodů. Bylo to především díky devíti bodům Alice Kunekové. V druhé čtvrtině už ale USK, který tradičně střelecky držela Jonesová, dokázal získat až desetibodový náskok.

Polský celek se ještě snažil vrátit do hry, ale přišla desetibodová šňůra USK mezi 27. a 40. minutou. Dovršila ji dvěma trojkami za sebou Kateřina Elhotová, před ní ještě jednu proměnila Teja Oblaková. Vyplynulo z toho vedení 52:37. Dvakrát Pražanky unikly i do největšího rozdílu 16 bodů a bez problémů dokráčely k prvnímu úspěchu v domácím turnaji a celkově třetí výhře v soutěži.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Ugandská armáda hlásí 189 zabitých členů somálského teroristického hnutí Šabáb

Ugandská armáda v pátek oznámila, že při "překvapivém a rychlém" útoku zabila nejméně 189 příslušníků teroristického hnutí Šabáb v Somálsku. Cílem útoku bylo setkání členů ozbrojené skupiny, vojáci zatkli dva velitele hnutí a předali je somálské armádě. Žádné civilní cíle ani osoby útok nezasáhl, píše agentura AP a dodává, že informace z prohlášení ugandské armády nebylo možné ověřit.

Vedle hlavního leteckého útoku ugandská armáda zasahovala na několika dalších místech v Somálsku. Zneškodnila například vojenskou techniku, kterou teroristé používali, dopravní prostředky a zbraně.

Šabáb, který má vazby na teroristickou síť Al-Káida, chce svrhnout somálskou vládu. Jednotky somálské vlády a mírové oddíly Africké unie (AMISOM) v roce 2011 hnutí vytlačily z větší části metropole Mogadiša. Jeho přívrženci však mají dál pod kontrolou rozlehlé venkovské oblasti, odtud podnikají teroristické operace a sebevražedné atentáty. Hnutí na daních vybere téměř stejně peněz jako somálská vláda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy