Digitalizace služeb státu se zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Návrh vládní koalice na dvouletý odklad schválila sněmovna. Důvodem odkladu je, aby se úřady stačily na digitalizaci připravit. Zákon o právu občanů na digitální služby z roku 2020, takzvaná digitální ústava, měl původně začít fungovat od února příštího roku. Odklad kritizuje opozice včetně Pirátů, kteří byli do podzimu stranou vládní koalice. Piráti navrhovali roční odklad. O návrhu musí ještě rozhodnout Senát a novelu poté musí podepsat prezident.

Opoziční poslanci především z hnutí ANO odklad označovali za projev neschopnosti vlády dokončit včas jeden z projektů, které označovala za klíčové. Vadí jim také, že koalice chce odklad ve formě doplnění zákona o právu na digitální služby připojit k novele o elektronických komunikacích, která měla původně řešit hlavně pravidla telemarketingu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je však odklad nutný vzhledem k tomu, že v opačném případě by se stát vystavil riziku žalob.

Klub opozičního hnutí ANO zvažuje, že se v případě přijetí tohoto odkladu obrátí na Ústavní soud. K případnému podání k Ústavnímu soudu je ochoten se připojit i klub opoziční SPD. "Považujeme to za klasický přílepek," řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Klub se podle ní o případném podání k Ústavnímu soudu poradí. Obdobně se vyjádřil i předseda klubu SPD Radim Fiala. Protože Sněmovna přijala návrh Jurečky a dalších poslanců na dvouletý odklad, už nehlasovala o pirátském návrhu na roční odklad.

Součástí odkladu je i navrhované ustanovení, podle něhož by úřad nemusel provést digitální úkon, pokud by mu to způsobilo "nepřiměřenou zátěž", tedy bylo by podle předkladatelů "neefektivní, nehospodárné a neúčelné". Úřady by mohly požádat o zrušení některých úkonů v katalogu digitálních služeb. Podle Jurečky jsou totiž některé agendy využívány minimálně, některé ani jednou ročně.