Uprchlíků se nejvíc bojí tam, kde žádní nejsou. Evropu čeká zápas demokracie a autoritářství

Martin Novák Martin Novák
26. 10. 2016 7:36
Uprchlíků se nejvíc bojí tam, kde žádní nejsou. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Ralf Fücks, ředitel Nadace Heinrich-Böll-Stiftung, který minulý týden patřil k hostům pražské konference Forum 2000. Německo se podle něj dlouho zdálo být ostrovem stability a klidu, ale už to neplatí. "Samozřejmě má kapacitu a zdroje, aby příchod velkého počtu uprchlíků zvládlo. Klíčové bude jejich uplatnění na pracovním trhu," vysvětluje Fücks.
Jedna z ubytoven pro žadatele o azyl v Německu po útoku žhářů.
Jedna z ubytoven pro žadatele o azyl v Německu po útoku žhářů. | Foto: ČTK

Nedávno jste ve svém eseji napsal, že se svět ocitá v konfliktu mezi otevřenou společností a takzvaným identitárním radikalismem. Co jste tímto výrazem měl přesně na mysli?

Směřujeme ke střetu mezi liberální demokracií a protiliberálním, autoritářským myšlením. Je to vidět v západní i ve východní Evropě.

Zároveň na mezinárodním poli sílí soutěž demokratických zemí s autoritářskými režimy, jakými jsou Rusko nebo Čína.

Je to o zachování konceptu otevřené společnosti. O zachování různosti názorů, politického pluralismu a otevřené soutěže. Otevřené soutěže i ve smyslu kulturní a etnické různorodosti a otevřené globální ekonomiky.

Čím tedy přitahují hnutí, která hlásají návrat k protekcionismu?

Hnutí stojící proti všem těmto zmíněným idejím, hnutí propagující ekonomický protekcionismus jako odpověď na globalizaci, usilující o uzavření hranic pro imigranty a o návrat k ideji homogenního národa lidem nabízí pocit bezpečí v nebezpečných časech. Příkladem je například Národní fronta Marine Le Penové ve Francii.

Největší výzvou pro liberální demokracie je proto nabídnout jiný druh bezpečnosti a bezpečí, které by byly založeny na silných veřejných institucích, kvalitním vzdělání a na vysoké úrovni inovací v našich společnostech. Musíme potvrdit, že zastáváme a budeme zastávat určité hodnoty, hodnoty liberální demokracie.

Vidíte tento konflikt i v Německu?

Jistěže. Ještě před přibližně dvěma lety se zdálo, že Německo je v Evropě ostrovem stability. Ale teď jsme i my zasaženi touto protiliberální vzpourou. Nový fenomén pravicového populismu, reprezentovaný novou politickou stranou, se vzedmul hlavně v kontextu debat a konfliktů kolem uprchlické politiky kancléřky Angely Merkelové. Vytvořil se prostor pro hnutí proti elitám, establishmentu a uprchlíkům.

Zajímavé je, že toto hnutí původně začalo jako hnutí proti EU a proti euru. Je to hnutí, které chce v době globálního neklidu ustoupit do národní pevnosti.

V Německu ale slyšíme i mezi politiky mainstreamových stran názory, že uprchlíků je příliš mnoho a země to nezvládne. Například v bavorské CSU...

Debata by měla být založena na faktech. Ve skutečnosti je však víc o kulturní identitě a o tom, jak si kdo představuje, že by společnost měla vypadat. Samozřejmě že Německo má zdroje a kapacitu na to, aby tolik uprchlíků zvládlo.

Loni po několika týdnech improvizace začaly federální vláda, spolkové země a komunity na místní úrovni své úsilí koordinovat. Lidem, kteří přišli, jsme absolutně schopni poskytnout bydlení, zdravotní péči a školní vzdělání. Bylo – a stále je – mnoho dobrovolníků, kteří pomáhají a starají se. Jsou to desítky tisíc lidí.

V čem tedy vidíte zásadní potíže?

Otázkou ale je, jak úspěšně se nám podaří uprchlíky zařadit na německý pracovní trh. Stále není jasné a rozhodnuté, kolik z nich zůstane v Německu natrvalo. Realisticky se ale musím připravit na to, že jich v Německu zůstane mnoho.

Výzvou bude hlavně jejich vzdělání. Naprosto klíčové pro jejich integraci pak – jak už jsem řekl – bude jejich uplatnění na trhu práce. Musíme je také integrovat do naší politické kultury a systému, které se opírají o hodnoty, jakými jsou rovnoprávnost žen a mužů nebo nenásilí.

Přizpůsobí se tomu?

Věřím, že se této šance chopí. Většina uprchlíků totiž utíká před násilím a totalitním systémem.

Podívejte se na ten nedávný případ, kdy byl v Německu zadržen radikál ze Sýrie napojený na takzvaný Islámský stát, který tu plánoval bombový útok. Zadrželi ho a předali policii dva jiní syrští uprchlíci. Od uprchlické komunity v Německu se na internetu těší obrovské podpoře.

Integrace uprchlíků se mnohem větší podpoře těší na západě Německa – než ve městech, jako jsou například Lipsko a Drážďany. Lze si to vysvětlit dřívějším rozdělením země a tím, že v bývalé NDR existoval komunistický režim? Je to odlišnou zkušeností?

Je to kulturní záležitost a otázka předsudků. Nenávist k uprchlíkům je nejvyšší v místech, kde skoro žádní nežijí. To znamená především na východě Německa. Procesy demokratizace a kulturní modernizace, které se odehrávaly v západním Německu od začátku šedesátých let, v té době na východě Německa neproběhly.

Je to vidět i ve volbách, když na východě mnoho hlasů dostávají krajně pravicové a krajně levicové strany. I tak jsou ale v menšině. Navíc vidíme, že i na východě Německa existuje silné hnutí občanského odporu, které brání otevřenou a pestrou společnost.

Souhlasil jsem s tím, když Merkelová Německo uprchlíkům otevřela, s dalším vývojem ale být spokojený nemůžu, říká německý novinář Hans-Jörg Schmidt. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Němečtí ekologové se odvolali proti rozhodnutí, které povoluje dřívější obnovení stavby Nord Stream 2

Německé ekologické organizace se odvolaly proti rozhodnutí Spolkového úřadu pro lodní dopravu a hydrografii (BSH), které povoluje dřívější obnovení výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách. Toto nové povolení tak prozatím pozbývá platnosti, informovala v pondělí agentura DPA.

Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. BSH v pátek schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu v německých vodách, zatímco dřívější povolení připouští pokračování výstavby až od konce května. BSH v pondělí potvrdil, že prostřednictvím elektronické pošty obdržel odvolání od ekologických organizaci Deutschen Umwelthilfe (DUH) a Naturschutzbund Deutschland (Nabu).

Zdroj: ČTK
Další zprávy