Společnost během Zemanovy vlády zhrubla, shodly se ženy ostatních prezidentských kandidátů

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
5. 1. 2018 22:10
Sedm partnerek kandidátů na prezidenta se setkalo v debatě, kterou uspořádala Asociace společenské odpovědnosti. Ivana Zemanová napodobila svého muže a debaty se nezúčastnila.
Čeho by jako první dámy chtěly dosáhnout? Sledujte debatu manželek osmi prezidentských kandidátů z Pražské křižovatky. | Video: DVTV

Praha - Mezi partnerkami prezidentských kandidátů na setkání v Pražské křižovatce jedna chyběla. Současná první dáma Ivana Zemanová následovala příklad svého muže, prezidenta Miloše Zemana, a veřejné debaty uspořádané Asociací společenské odpovědnosti se neúčastnila.

Dámy se shodly na tom, že se z Česka vytrácí slušnost a velký podíl na tom má právě současná hlava státu. "Společnost zhrubla. A myslím, že to začíná právě na těch nejvyšších místech. Chybí tady obyčejná lidská slušnost," uvedla Eva Drahošová, manželka někdejšího předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše.

Lucie Talmanová, žena expremiéra Mirka Topolánka, uvedla, že kdyby bylo v Česku vše v pořádku, její manžel by nekandidoval. "Jistý odklon od skvělého směru, který jsme nabrali po roce 1989, cítí asi každý. Mám obavu o demokratický vývoj v této zemi," řekla a za zlomový moment označila návštěvu čínského prezidenta, kdy "česká policie chránila čínské rozvědčíky".

Michaela Horáčková Hořejší se přidala s dalším momentem, který považovala za selhání předních českých politiků, a tím pro ni byla poslední návštěva dalajlámy, s nímž se setkal bývalý lidovecký ministr kultury Daniel Herman a Zeman jeho strýci Jiřímu Bradymu následně neudělil státní vyznamenání.

V reakci na to uspořádal textař  Michal Horáček v den říjnového státního svátku vlastní oslavu na Staroměstském náměstí, kde mimo jiné vystoupil i Brady. Horáček krátce poté oficiálně oznámil kandidaturu.

Jeho žena na debatě kritizovala také přiživování strachu. "Jde až o vytváření transu, kdy jen jediný hrdina na bílém koni je schopný nás spasit. Ale to on tohle prostředí vytvořil," řekla. Na mysli měla i dění okolo uprchlické krize. "Já se opravdu nebojím třinácti uprchlíků, z nichž se čtyři vrátí zpátky," dodala.

Podle Elišky Hynkové, manželka prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a prezidentského kandidáta Realistů Jiřího Hynka, si myslí, že se životy Čechů už změnily. "Stačí se podívat na vánoční trhy v betonových zátarasech," podotkla. Podle ní je třeba rozlišovat válečné uprchlíky od ekonomických migrantů. "A navíc válečný uprchlík prchá před válkou do nejbližší bezpečné země. My poblíž válku nemáme, tudíž k nám by válečný uprchlík musel přiletět letadlem, přes hranice k nám přijít nemůže," řekla s tím, že pomáhat je sice potřeba, ale nelze uprchlíky přijímat s otevřenou náručí, jako to podle ní dělá Německo.

Podle Talmanové může být strašení někdy extrémní, ale nebezpečí podle ní v Evropě je. Připomněla teroristické útoky, které zažila Francie, Belgie či Británie. "Je tu enkláva deseti dvaceti milionů obyvatel Evropy, která vzhledem ke své víře, jistému fanatismu a neslučitelnosti dvou kultur vytváří skupinu, která se nikdy neprolne se zbytkem. Byla bych tedy velmi opatrná. Ale každému, kdo utíká ve strachu o svůj život, samozřejmě musí být poskytnuta pomoc," řekla Talmanová, jejíž partner má na billboardech vedle své tváře heslo "Ani vítač. Ani kývač."

Tím se vymezuje proti Drahošovi, který ještě coby šéf Akademie věd podepsal výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti odmítající rozdmýchávání etnické a náboženské nesnášenlivosti.

Drahoš se ale nálepce vítače brání. "Manžel už tolikrát vysvětlil, že výzva vznikla v jiné době. Já si myslím, že jsme lidé a měli bychom pomáhat. Ale myslím si, že zdravý selský rozum dá, že Evropa nemůže přijmout deset či více milionů lidí," uvedla Drahošová s tím, že pomáhat by se mělo především v místě původu uprchlíků.

K tomu se přiklání i Klára Fischerová, manželka bývalého diplomata Pavla Fischera. "Záběry, jak matky s dětmi v náručí utíkají ze svých domovů, nás nemohou nechat lhostejnými. Nemůžeme jim zabouchnout dveře před nosem a říct, že se nás to netýká. Je ale otázka, jestli takovou matku s dítětem máme přesazovat tisíce kilometrů do jiného prostředí," řekla Fischerová.

"Souhlasím s tím, že bychom měli pomáhat v těch zemích, kde ten problém nastal. Ať již finančně, nebo humanitárně," uvedla lékařka a manželka Marka Hilšera Monika Hilšerová.

Všechny ženy se shodly na tom, že by v roli první dámy byly oporou svému manželovi a věnovaly by se charitě. Zmínily potřebu pomáhat seniorům a opuštěným či nemocným dětem. Velkým tématem debaty byla i potřeba zlepšit péči o umírající.

Partnerky kandidátů ale nepovažují za nutné zakládat nové nadace, podporovaly by spíše ty stávající. Povětšinou se dámy dobročinnosti věnují už dnes. "Beru to jako povinnost každého člověka. Nejen první dámy," řekla například Bohumila Bračíková, partnerka někdejšího šéfa automobilky Škoda Vratislava Kulhánka.

Kromě Zemana neměl svou partnerku na debatě ani devátý kandidát Petr Hannig, který ovdověl.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy