Praha - Nápad, že by poslanci nebo starostové museli přiznávat všechny dary nad 300 korun, končí. Ministerstva takový návrh během připomínkového řízení rozcupovala a úředníci z týmu ministra a šéfa Legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera, kteří připravují novelu devět let starého zákona o střetu zájmů, tak raději takhle nízkou hranici pro dary vypustili. Politici budou muset i nadále dokládat dary až nad deset tisíc korun.
Počítat se ale mezi ně budou nakonec i prezenty, které dostali od rodiny nebo známých. Dienstbierovi úředníci přitom původně chtěli, aby se dary od blízkých osob do výčtu nepočítaly. Jenže zástupci z ministerstva obrany Martina Stropnického argumentovali prokorupčním potenciálem. Kdokoliv by totiž mohl obdarovat politika přes rodinu a v majetkovém přiznání by se takový dar vůbec neobjevil.
Úředníci z jednotlivých ministerstev nebo krajů měli k zákonu o střetu zájmů celkem stovky připomínek. Všechny jsou popsány na více než 150 stránkách. Nyní novelu projedná Legislativní rada vlády a během několika málo týdnů ji dostane na stůl kabinet premiéra Bohuslava Sobotky.
Novinkou bude registr přiznání
Největší změnou bude nový registr, v němž budou oznámení o majetku 34 tisíc tuzemských politiků a dalších osob, které musí zveřejňovat, co si v uplynulém roce pořídily nebo jaké měly příjmy. "Registr umožní efektivnější kontrolu ze strany příslušného úřadu, bude možné v něm vyhledávat podle institucí nebo podle jmen," řekl ministr Jiří Dienstbier.
Nově by se mělo v registru objevovat také majetkové přiznání vedoucí kanceláří Sněmovny, Senátu a prezidenta republiky. Získat dnes třeba oznámení o majetku prezidentova kancléře Vratislava Mynáře je velký problém. I když tvrdí, že jej odevzdal, zveřejnit ho nechce on ani Hrad. Ignorují přitom i zákon o svobodném přístupu k informacím.
Zmíněný registr bude údajně stát maximálně 18 milionů korun a roční náklady na mzdy pěti lidí, kteří se o něj budou starat, vyjdou na zhruba čtyři miliony. Politici budou moci přiznání odesílat datovou schránkou nebo přímo prostřednictvím databáze. Lidé, kteří se pak budou chtít do oznámení o majetku podívat, dostanou přístupové údaje na šest měsíců.
Starostové bez odměn? Vnitro protestuje
Dienstbierovi úředníci se také rozhodli změnit návrh, podle něhož by politici, kteří zastupují krajské nebo městské firmy v jejich představenstvu nebo dozorčí radě, neměli nárok na odměnu.
Dienstbier chtěl politiky o peníze připravit, podle ministerstva vnitra by ale zejména starostové malých obcí bez finanční motivace neměli o tyto funkce zájem.
Zatím také není jasné, kdo by měl registr spravovat. Ministerstvo spravedlnosti ho mít na starosti nechce. A odmítlo i vnitro, které navrhoval vicepremiér Pavel Bělobrádek.
Novela zákona o střetu zájmů přináší i další změny. Zvýší se například až na 250 tisíc korun pokuta za to, že politik zamlčí nebo nesprávně uvede některé údaje v majetkovém přiznání.
Dosud za provinění hrozilo maximálně 50 tisíc korun. Aktivisté však při průzkumu zjistili, že politici, kteří porušili zákon, dostali pokutu maximálně v jednotkách tisíců korun, anebo z prohřešku vyšli úplně bez trestu.
Novela ještě není dokonalá
Podle opozice a aktivistů však novela, po níž neziskové organizace volají mnoho let, zdaleka není dostatečná.
"Hlavním nedostatkem je absence změny sankčního systému, který zůstává ležet na trojkových obcích, a tudíž setrvá současný nefunkční stav, kdy se navíc často vyskytuje situace, že o sankcích má rozhodovat člověk ze svého postavení podjatý," uvedla analytička protikorupční organizace Rekonstrukce státu Magdaléna Klimešová s tím, že budou chtít o zákonu ještě jednat.
A třeba poslanec Martin Plíšek hodlá navrhovat další změny - zejména kvůli ministrovi financí a šéfovi ANO Andreji Babišovi, který je zároveň vlastníkem holdingu Agrofert.
"Chci, aby člen vlády nesměl být osobou ovládající nebo společníkem ve firmě. Po dobu výkonu funkce by měl firmu vložit do svěřeneckého fondu a ustanovit správce, který by se o firmu staral," uvedl Plíšek.
Poslanec TOP 09 by chtěl zákon ještě zpřísnit. A to v případech, kdy by ministr převedl firmu do fondu nebo stanovil správce. V takovém případě by jeho ministerstvo nesmělo podle Plíška připravovat a psát zákon, z něhož by firma, na niž by měl člen vlády dál svůj vliv, měla nějaký profit.
