reklama
 
 

Velká změna: Majetek 34 tisíc funkcionářů v jedné databázi

8. 4. 2015 18:00
Na vládu míří změna devět let starého zákona o střetu zájmů. Politikům bude za zamlčení nebo zkreslení údajů v přiznání majetku hrozit až čtvrtmilionová pokuta.

Praha - Dostat se dnes k majetkovému přiznání českého primátora nebo starosty není vždy snadné. Není výjimkou, že o ně musíte žádat tajemníka, protože v elektronické podobě je úřad údajně nemá, nebo se musíte nejdříve prodrat přes nefunkční web a nakonec dostanete heslo pouze na pouhých 24 hodin.

Brzy má přijít změna. Úředníci z týmu ministra a šéfa legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera (ČSSD) připravili novelu devět let starého zákona o střetu zájmů, která počítá se zavedením velkého registru majetkových přiznání. Ten by spravovalo ministerstvo spravedlnosti.

Koho se týká zákon o střetu zájmů

Koho se týká zákon o střetu zájmů

  • poslanců, senátorů, členů vlády, hejtmanů, starostů, primátorů a jejich zástupců nebo neuvolněných zastupitelů.
  • předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, předsedy Energetického regulačního úřadu, členů bankovní rady České národní banky, členů Nejvyššího kontrolního úřadu nebo  veřejného ochránce práv a jeho zástupce.
  • dnes musí každý, koho se zákon týká, doložit, v jakých firmách v uplynulém roce působil, jaké odměny za to získal, jaké akcie, nemovitosti si pořídil nebo jaké má dluhy.

A v něm by podle plánu měla být v budoucnu oznámení přes 34 tisíc tuzemských politiků a dalších osob, které musí zveřejňovat, co si v uplynulém roce pořídily nebo jaké měly příjmy.

"Registr umožní efektivnější kontrolu ze strany příslušného úřadu, bude možné v něm vyhledávat podle institucí nebo podle jmen," řekl Aktuálně.cz ministr Dienstbier.

To, že je k majetkovým přiznáním problematické se dnes dostat, potvrzuje i Magdaléna Klimešová, analytička protikorupční organizace Rekonstrukce státu. "Oznámení se odevzdávají papírově, existují desítky a desítky evidenčních míst, každé si vede registr samo a samo řeší přidělování přístupu. To v praxi často znamená, že dokumenty nejsou snadno dohledatelné a přístup je někdy poskytován na velice krátkou dobu," uvedla Klimešová. 

Novela zákona o střetu zájmů, která v nejbližších dnech zamíří na vládu, přináší i další změny. Zvýší se například až na 250 tisíc korun pokuta za to, že politik zamlčí nebo nesprávně uvede některé údaje v majetkovém přiznání.

Dosud za provinění hrozilo maximálně 50 tisíc korun. Aktivisté však při průzkumu zjistili, že politici, kteří porušili zákon, dostali pokutu maximálně v jednotkách tisíc korun, anebo skončili úplně bez trestu.

Hlásit všechny dary nad 300 korun?

Politici by nově měli hlásit i všechny dary nad 300 korun. Opoziční poslanec z TOP 09 Martin Plíšek ale říká, že to je nesmysl. "To se jako bude obdarovaný ptát dárce, kolik stál darovaný předmět a zda byl dražší než 300 korun? Hranice by měla vyšší, třeba 2 000 korun," soudí Plíšek.

Dienstbier připouští, že se skutečně může během připomínkového řízení tento limit ještě zvýšit. "Pracujeme ještě s variantou zvýšit tuto hranici na 1000 nebo 5000 korun," uvedl Dienstbier. 

Limit ve výši 300 korun podle něj vycházel z již schváleného služebního zákona, v němž je zakázáno přijímat dary nad tuto hranici. Novela však zavádí také povinnost předkládat majetkové přiznání poté, co politik nastoupil do veřejné funkce. "Je to rozhodně správně, protože jinak není možné srovnávat stav nově nabytého majetku," uvedla analytička Klimešová.

Největší změnu má však přinést zmíněný veřejný registr oznámení. Dienstbierovi úředníci odhadují, že jeho pořízení bude stát maximálně 18 milionů korun a roční náklady na mzdy pěti lidí, kteří se o něj budou starat, vyjdou na zhruba čtyři miliony. Výdaje pro ty, kdo oznámení musí odevzdávat, budou ve výši několik stovek korun. Bude totiž nutné, aby měli zřízený elektronický podpis.

"Nebude se už stávat, že přístupové údaje dostanete na čtyřiadvacet hodin nebo na tři dny přes víkend," podotkl Dienstbier. Takto se účel registru, tedy veřejnou kontrolu, pokoušelo bojkotovat třeba Brno, které poskytovalo žadatelům heslo do registru pouze na jediný den. Nově žadatelé budou do registru získávat přístupové údaje, které budou platné dvanáct měsíců.

Opozice chce kvůli Babišovi změny

Podle opozice však novela, po níž aktivisté a neziskové organizace volají mnoho let, zdaleka není dostatečná. Třeba poslanec Plíšek bude navrhovat další změny - zejména kvůli ministrovi financí a šéfovi ANO Andreji Babišovi, který je zároveň vlastníkem holdingu Agrofert.  

"Chci, aby člen vlády nesměl být osobou ovládající nebo společníkem ve firmě. Po dobu výkonu funkce by měl firmu vložit do svěřeneckého fondu a ustanovit správce, který by se o firmu staral," uvedl Plíšek.

Poslanec TOP 09 by chtěl zákon zpřísnit také o další změnu. A to v případech, kdyby ministr převedl firmu do fondu nebo stanovil správce. V takovém případě by jeho ministerstvo nesmělo podle Plíška připravovat a psát zákon, z něhož by firma, na niž by měl člen vlády dál svůj vliv, měla nějaký majetkový profit.

autor: Radek Nohl | 8. 4. 2015 18:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama