Co vlastně nyní stavbaři pro zajištění svahu u prackovické estakády budují?
Zabezpečují násyp, aby omezili pohyby svahu, dokončuje se štěrková stěna kvůli odvodnění, na úpatí násypu se vrtají do dvacetimetrové hloubky piloty, na které přimontují kotevní rám, samotné kotvy půjdou šikmo do svahu do hloubky čtyřicet metrů.
Jak dlouho to všechno potrvá?
Pokud stavbu nepotká nějaké zdržení, mělo by být vše hotové zhruba za čtvrt roku. Když pak bude estakáda a její bezprostřední okolí bez následných pohybů, tak bude zřejmě dálnice zprůjezdněná v celém profilu. Tlak na to, aby ty bylo co nejdříve, asi přijde. Kdyby se však ještě měl nějaký následný pohyb jako reakce na dokončení stavby objevit, tak budeme čekat, až se uklidní. V létě by se to ale mělo povést.
Teď je svah v klidu?
Násyp, který byl navršený už v listopadu, si trochu sedá, ale to je plastická deformace, nevznikají nikde žádné trhliny. Ten pohyb je minimální, přístroje ho sotva detekují. A nad svahem a pod ním nedochází k měřitelným pohybům. Oproti situaci z prosince, kdy docházelo k pohybům až několik milimetrů za 48 hodin, je situace mnohem klidnější.
Těch sond, které hlídají pohyb a vy jejich výsledky vyhodnocujete, je prý okolo stovky.
Ano, část z nich jsou hydrogeologické vrty, kde sledujeme zejména stav podzemní vody, pak vrty inklinometrické, plus dynamometry, tenzometry a geodetické body na povrchu.
Jak často se vy, kteří máte vyhodnocování pohybů ve svahu na starosti, tedy rada monitoringu, scházíte? A kdo radu tvoří?
V současné době je to každý týden. Je tam například zástupce Ředitelství silnic a dálnic, projektanta, zhotovitele, firem, které ten monitoring provozují, Geologické služby, Karlovy univerzity a našeho ústavu.
Sestavena ale byla až po pohybech, které se objevily v říjnu.
Loni v prosinci, ale svah se samozřejmě sledoval i předtím a pohyby se vyhodnocovaly, jen nevznikla tato skupina.
Máte pravomoc rozhodnout, co se stavbou bude? Nebo jste jen poradní orgán pro ŘSD a ministerstvo dopravy?
Přímo výkonnou moc žádnou nemáme, ale jsem přesvědčen, že ŘSD ani ministerstvo by neudělaly nic, co bychom neschválili či nedoporučili. Naše poznatky si berou a řídí se jimi.
Je místo u prackovické estakády skutečně poslední, jediné, kde je ještě na D8 problém?
Potíže byly na více místech v celé trase, je tu totiž opravdu složitý geologický terén, monitoring probíhá od Lovosic až po Řehlovice. Ale nyní už se nikde nic měřitelného neděje.
Od svahu, který se v roce 2013 sesunul u lomu u Dobkoviček, už se ničeho zlého obávat nemusíme?
Tam už se sesunulo, co mohlo. Hlušina nad svahem byla navíc odtěžená až na zdravou skálu, celé území se povedlo stabilizovat. Tam už žádný problém není.
Na sto procent není, zejména pokud je ve hře příroda, nic. Ale přesto, lze se zaručit, že D8 už bude bez problémů?
Ještě bude určitý dojezd, než se všechna stabilizační opatření dobudují a začnou působit, jak mají, ale pak už bude všechno v pohodě. Podívejte se na estakády a tunely v Alpách, na Slovensku, tam budují ještě ve složitějších geologických podmínkách než my. U jezera Como v Itálii jsou tunely přes obří stoleté svahové deformace, taky do nich teče, určitý pohyb tam je, ale jezdí se. Když se udělá vše, jak má, což česká inženýrská geologie vždy uměla, tak lze stavět i v těžkých podmínkách.
