Praha – Prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) vydali po setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou společné prohlášení, ve kterém zdůrazňují, že "při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí".
V prohlášení zveřejněném v úterý večer na webových stránkách Hradu si nejvyšší ústavní představitelé pochvalují vztah obou zemí a přejí si, aby se i nadále intenzivně rozvíjel. "Osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány," zdůrazňují v závěru prohlášení.
Ministr Herman na Twitteru reagoval: "Jestli se k setkání MK (ministra kultury) s duchovním mají potřebu vyjadřovat čelní ústavní činitelé, aby 'zachraňovali' partnerství, nestojí na hliněných nohou?"
Jan Hamáček na Twitteru v narážce na prohlášení uvedl: "V mém oblíbeném seriálu Yes minister říkají: 'Politika je o přežití do příštích voleb, zahraniční politika o přežití do příštího století'." "Nemáte právo nám k tomu přežití ordinovat servilitu a ohnutou páteř. Té si nikdo neváží a já s ní žít nechci," opáčil na sociální síti předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Daniel Herman se s dalajlámou sešel v úterý ráno. Setkání v sídle ministerstva kultury na Maltézském náměstí se zúčastnili také další zástupci lidovců. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve označil schůzku za soukromou iniciativu členů svého kabinetu. Hermanův stranický kolega, vicepremiér Pavel Bělobrádek, se ranní schůzky navzdory pondělnímu vyjádření nezúčastnil.
Prezident Miloš Zeman se na rozdíl od slovenského prezidenta Andreje Kisky s dalajlámou setkat neplánuje. "Ministr kultury D. Herman a spol. dali přednost mediální slávě před zájmy České republiky a jejích občanů," napsal na Twitteru Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Kiska, který je stejně jako dalajláma hostem konference Forum 2000, přijal duchovního představitele Tibetu o víkendu v Bratislavě. Čína se proti tomu ohradila.
Ministerstvo zahraničí v pondělí sdělilo, že se k soukromému programu členů vlády nevyjadřuje. Herman uvedl, že dalajlámu přijal jako představitele významného světového duchovního směru, což mu náleží, neboť do jeho resortu spadá agenda církví, a tedy i duchovních věcí.
V Kulečníkovém sále Nostického paláce zasedli také další lidovci: místopředseda sněmovny Jan Bartošek, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, bývalá europoslankyně Zuzana Roithová, senátor Petr Šilar. Schůzky se zúčastnila i nově zvolená zastupitelka Středočeského kraje za Starosty a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Cestou do sálu prošli Herman s dalajlámou Nostickou obrazárnou a společně se pomodlili v kapli Nanebevzetí Panny Marie.
"V dnešním světě nacházíme spoustu násilí. Úkolem všech náboženských systémů by mělo být toto násilí zmenšovat. Důležité je začít zevnitř, najít nejprve vnitřní klid. Žádná válka nemůže vzejít ze soucítění. Soucit je nejúčinnější protijed na emoce, jako je zloba či strach, z nichž násilí pochází," uvedl dalajláma. Bohužel příslušníci některých náboženství svou víru nepraktikují upřímně, ale jen o ní hovoří, doplnil.
Říkají mi smějící se dalajláma
Takoví lidé jsou ale prý i v Tibetu – když se jim daří dobře, tváří se velmi duchovně, ale jakmile se setkají s nějakým problémem, víra se ztrácí, uvedl se svým typickým, lehce potměšilým smíchem. "Říkají mi smějící se dalajláma. To ale není diplomatický úsměv, já to myslím upřímně, diplomatický úsměv vypadá jinak," řekl.
Jeho popularita rostla od 80. let, kdy žil již dvě desítky let v exilu po čínské anexi Tibetu; s rostoucí ekonomickou silou Číny však mnozí státníci kvůli obchodu s komunistickou zemí setkání s ním zvažují.
Debata se po probírání spirituálních témat stočila k jeho vyznávání marxismu. Opakovaně říká, že marxistickou teorii vnímá jako soucitnou, neboť uvažuje o rovnosti všech lidí. Odmítá ale, kam se tento původně ekonomický směr vyvinul po bolševické revoluci v Rusku.
V kapitalistických zemích podle něj narůstají rozdíly mezi bohatými a chudými a samotnou Čínu na dotaz z pléna označil za kapitalistickou. S dalajlámovou obhajobou marxismu nesouhlasila zejména Zuzana Roithová a připomínala historickou zkušenost Evropy – v praxi podle ní teorie naprosto selhala.
