Ústí nad Labem - Pravicoví extremisté se během uplynulého půl roku zviditelni jako nikdy předtím. Nyní neuplyne týden, aby nezorganizovali demonstraci či pochod.
Naposledy uspořádali pochod Brnem v pátek na 1. máje.
Lavina demonstrací se spustila ale už na podzim loňského roku, kdy radikálové poprvé vyrazili na litvínovské sídliště Janov. Právě severní Čechy jsou pro extremisty zdá se ideální líhní, kde jejich ideologie dostává největší podporu.
Podle experta organizace Člověk v tísni Jana Černého Dělnická strana mění svoji strategii s cílem získat při volbách nad jedno procento voličů, a tím i peníze od státu.
Vzorem, jak k tomuto cíli beztrestně dojít, jsou podle Černého politici typu Jiřího Čunka či Ivany Řápkové - oběma se podařilo hraním na rasistickou strunu získat politický kapitál.
"Proto už DS nemluví o nacionalismu, potlačuje vlasteneckou notu a zaměřuje se hlavně na Romy," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Černý. "Zjemňuje svůj projev až na úroveň toho, co si beztrestně dovolí Řápková, Čunek a spol."
Čím to, že jsou teď pravicoví extrémisté více vidět?
Když to srovnám s aktivitou mainstreamových stran před volbami v Čechách, tak se neděje až tak nic neobvyklého. Dřív ale neměli takovou základnu jako dnes. V rámci Dělnické strany se spojilo několik ultrapravicových proudů, jako jsou autonomní nacionalisté, Národní odpor, bývalí skinheads a bývalí příznivci Miroslava Sládka.
Zároveň mají silné vůdce, kteří mají zkušenosti s pořádáním různých akcí. Vandas dělal dlouho politiku se Sládkem, tak má představu, jak se dělá populistická politika. Mají také právníky, finanční zdroje a jdou pragmaticky za svým cílem dostat se ve volbách nad procento, aby získali od státu peníze.
Ta strana v Česku existuje již od roku 2003 a nikdy nebyla tak vidět...
Dřív byly extresmistické a rasistické organizace jako Národní odpor nebo Czech bohemia hammer skins napůl tajné organizace, jejímž členem se nemohl stát jen tak někdo; každého prověřovali, pořádali utajené koncerty a podobně. Dělnická strana ale začala postupně z elitářského hnutí dělat masovou záležitost. A teď jdou za svým cílem: pořádají demonstrace, na které chodí hodně lidí, to je lákavé pro média a tím se zviditelňují.
Obrovskou reklamu zadarmo jim navíc zajistil neúspěšný pokus ministra vnitra zakázat tuto stranu. Taková reklama se dá získat jen konfliktem, který záměrně živí.
Bojíte se dalšího vývoje?
Uvidíme ve volbách, jestli to je úspěšná strategie. Ale zvolili stejnou agendu, jakou mají úspěšní regionální politici před volbami, viz třeba Čunek, Řápková či Liana Janáčková: stejně jako oni i DS sází na populistické teze „zatočíme s nepřizpůsobivými, právo a pořádek." Postupně ta strana potlačila svůj tradiční kapitalistický a protievropský tón, přestali mluvit o národním socialismu a začali víc mluvit o Romech.
Do jaké míry živí extremistické nálady v Česku právě politici?
Učí se od nich. DS byla dříve vyhrocená, ale teď se kultivuje a naposledy v Krupce už její příznivci křičeli: „Romové do práce." Tedy hesla, se kterými se ztotožní řada obyčejných lidí. Extremisté vidí u politiků z řad „normálních" stran, že lze beztrestně získávat politické body protiromskou politikou.
Proto už DS nemluví o nacionalismu, potlačuje vlasteneckou notu, zaměřuje se hlavně na Romy a zjemňuje svůj projev až na úroveň toho, co si beztrestně dovolí Řápková, Čunek a spol.
A radnice navíc často na výzvy DS a na volání po tvrdé ruce reagují.
Situaci v Severních Čechách léta sledujete, žijete tam. Myslíte si, že v současné době má tato strana více příznivců, než třeba před rokem?
Určitě zaktivizovali obrovskou masu mladých nespokojených lidí ze sídlišť, kteří třeba také nemají práci, nebo mizerně placenou a kteří nemají peníze na dražší zábavy. Jet někam na demonstraci není drahé a je to pro ně dobrá zábava, je to vlastně mládežnická záležitost. Pojedem, zakřičíme si, budeme vidět v televizi.
Navíc filozofie té strany je nenapadnutelná: je zaměřena proti všem, nikdo nám nerozumí, zaměstnání je špatné. Lidi jsou ochotní je volit a je jich rozhodně víc než minule. Tehdy totiž neměli žádný tak viditelný subjekt, který by mohli volit.
Série demonstrací odstartoval pochod Janovem v Litvínově. Proč se extremisté zaměřili právě tam?
Jeden ze spouštěčů byla předvolební kampaň bývalého hejtmana Jiřího Šulce, který ji postavil na Janově a Romech. Ten to téma na Severu Čech otevřel, když vyvěsil plakáty s nápisem „Makejte, gadžové, ať se máme líp!" Vandas na to reagoval, že je rád, že se krajští politici konečně přihlásili k tomuto tématu a rozhodl se na tom získat v Šulcem otevřeném mediálním prostoru vlastní politické body.
Vyslal do Janova hlídku a přitom došlo ke střetu Lucie Šlégrové z DS se špičkou místního podsvětí Vildou Mateiem a jeho hochy. Záběry této scénky se pak rozletěly po internetu a už to šlo samospádem. Na druhou akci, která byla komunikována některými náckovskými weby jako trestná výprava právě proti Mateiovi a litvínovskému podsvětí, už přijela obrovská skupina lidí. Šulc dal nahrávku na smeč, které DS využila.
Jak byste DS vlastně charakterizoval?
Klasická populistická nacionální strana. Nebezpečnou z ní udělají lidé, kteří ji budou volit. Ve všech politikách na světě nějaká taková partaj existuje, ale sama o sobě nebezpečná není. Nebezpečnou se stává ve chvíli, kdy tito lidé mohou ovlivňovat veřejnou správu.
Jak by to podle vás mělo být řešeno?
Myslím si, že je možné posunout hranice, co je možné veřejně říkat. Ale zároveň by bylo potřeba ustanovit menší svobodu toho, kde je možné se shromažďovat k nenávistným akcím. Takový americký model: můžete slavit narozeniny Hitlera v McDonaldu, ale zkuste uspořádat pochod na čtvrť, kde žijí Hispánci, stát proti vám velmi radikálně zasáhne. To znamená, že pochod DS Janovem či Krupkou by byl nepřípustný.
