ČSSD hledá v krizi nové vedení. Maláčová bere jen vítězství, Šmarda i vedlejší roli

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
8. 12. 2021 14:52
V pátek 10. prosince se budou sociální demokraté snažit vybrat nového předsedu či předsedkyni, který má dostat stranu z dosud největší krize. Za vedení Jana Hamáčka vypadla ČSSD z Poslanecké sněmovny a výrazně oslabila také v Senátu, v krajích, ve městech i na vesnicích. Do čela tradiční strany by chtělo usednout několik adeptů, za největší favority jsou považováni Jana Maláčová a Michal Šmarda.
Končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová těsně před sjezdem ČSSD, na kterém bude usilovat o post předsedkyně.
Končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová těsně před sjezdem ČSSD, na kterém bude usilovat o post předsedkyně. | Foto: Economia

Jana Maláčová je stále ministryní práce a sociálních věcí, byť v demisi, ale nyní je jejím hlavním politickým cílem vítězství v páteční volbě nového vedení sociální demokracie. "Je jasné, že za jiných okolností by tady už byla nová vláda a já bych ministryní nebyla," říká v narážce na to, že jmenování nové vlády zkomplikovaly události kolem zdravotních problémů prezidenta Miloše Zemana. "Premiér Andrej Babiš navíc dává nám sociálním demokratům ve vládě najevo, že už nejsme po volbách ve sněmovně. Politicky to ale chápu," přiznává Maláčová na setkání s Aktuálně.cz.

Sama tak může pociťovat důsledky osudové prohry ČSSD v nedávných říjnových volbách a zároveň i nutnost toho, aby se strana třeba už při dalším hlasování nejpozději za čtyři roky opět do sněmovny vrátila. Maláčová je přesvědčená, že v případě zvolení předsedkyní ví, jak na tomto úkolu začít pracovat.

"Pokud bych přišla do Lidového domu (sídlo strany, pozn. red.) jako předsedkyně, pustila bych se okamžitě do práce. Nejdříve ze všeho bych pracovala na třech velkých úkolech. Udělala bych velmi složitá finanční rozhodnutí, okamžitě bych začala s přípravou na komunální a senátní volby a neprodleně bych pracovala také na sestavení stínové vlády," avizuje s dodatkem, že toto vše se musí stát ještě do vánočních svátků.

Další práci v roce 2022 už popisuje jako mravenčí, zdánlivě drobnou práci, v rámci které by například jezdila po regionech, setkávala se se spolustraníky, diskutovala s nimi a snažila se je přesvědčit, aby straně zůstali věrní, a navíc pro ni aktivně pracovali. Trend totiž ukazuje, že členská základna ČSSD trvale klesá, a to i proto, že někteří straníci partaj kvůli nespokojenosti opouštějí.

"Pořád ale máme vysoký počet členů, kolem 9500. Takový počet většina stran vůbec nemá. Ale je pravda, že někteří skutečně odcházejí, jsou zklamaní a chtějí jít jinou cestou. Já jim chci ale naslouchat a přesvědčovat je, aby to nedělali," upozorňuje tato kandidátka, která všem členům nabídla manifest o několika stranách s detailními plány. Kromě jiného chce výrazně změnit stanovy ČSSD a slíbit každému členovi, že se bude moci účastnit v budoucnosti voleb vedení a také podstatně více mluvit do celostátní politiky strany.

Jejím vzorem je německá sociální demokracie. Zejména když se nyní dostala v Německu k moci a její předseda Olaf Scholz se zrovna v tomto týdnu stal po Angele Merkelové německým kancléřem. Maláčová v Německu studovala a tamtéž se začala naplno zajímat o politiku.

"Já jsem byla socializovaná v Německu. Německá sociální demokracie vyhrála volby s tím, že velmi akcentovala hodně tradiční témata, jako jsou pracovní podmínky lidí, bydlení nebo spravedlivé důchody. K tomu ještě přidala sociálně spravedlivou ochranu klimatu a vše zabalila do moderního hávu. To je i můj přístup," tvrdí s tím, že liberálové a konzervativci patří do jiných stran.

"My jsme sociální demokraté, vždycky jsme byli stranou materiální i stranou pokroku, vznikli jsme jako hnutí dělníků za lepší pracovní podmínky, ale i s cílem rozvíjet důstojnost každého člověka. Naše strana tady bude ještě velmi dlouho," je přesvědčená navzdory tomu, že se ČSSD vytratila ze sněmovny, přestože ještě v letech 2006 až 2010 měla 74 poslanců a do roku 2017 padesát zákonodárců.  

Maláčová počítá s tím, že někteří členové jí budou možná vyčítat, že je spojená s volebním neúspěchem. Ona je ale přesvědčená, že se snažila udělat pro úspěšný výsledek maximum, ať už tím, co jako ministryně prosazovala či prosadila, nebo účastí v kampani (kandidovala v Praze). Včetně toho, že vytvořila dvojici s Matějem Stropnickým a ve volebním spotu sami sebe označili za "hustou dvojku"

Kandidáti do vedení ČSSD na sjezdu 10. prosince

Předseda:

• Jana Maláčová • Michal Šmarda • Jana Turoňová • Peter Jaďuď •  Jan Jukl • Miroslav Krejčík • Jaromír Landsman

Statutární místopředseda:

• Petr Kowanda • Josef Říha

Místopředseda:

• Igor Bruzl • Jaroslav Černý • David Grünthal • Radek Modes • Jiří Nedvěd Petr Patera • Josef Říha • Břetislav Štefan

"Myslím, že tato naše kampaň přitáhla řadu mladých lidí. Byla to moje první kampaň, byla poněkud živelná, ale určitě měla odezvu. Nechci, aby to působilo nějak vychloubačně, ale když se o mně uvažovalo jako o lídryni v Praze, tak tady ČSSD měla 1,4 procenta preferencí. Nakonec jsme získali čtyři procenta. Celkově nám chybělo 18 tisíc hlasů k tomu, abychom se do sněmovny dostali. Bohužel do kampaně se zapojila jen malá část strany, na sítích dělala kampaň jen hrstka členů," míní Maláčová.

Maláčová opakovaně zdůrazňuje, že chce dát co nejvíce práv každému členovi ČSSD, a to včetně rozhodování o majetku strany. Sociální demokraté se totiž musí potýkat s velkými finančními problémy. Opakované volební neúspěchy připravily jejich pokladnu o desítky milionů korun ročně, vedle toho se táhne soud s dědici advokáta Zdeňka Altnera, který pomáhal ČSSD vysoudit navrácení partajního sídla - Lidového domu.

Altner - a nyní jeho potomci - požadují za tuto práci z konce 90. let od ČSSD peníze. Podle původního rozsudku měla ČSSD vyplatit 18,5 milionu korun plus smluvní pokutu 318 milionů korun, soudy ale stále běží. Každopádně sociální demokraté zvažují, jestli neprodají část svého nemovitého majetku. Strana vlastní několik domů.   

"Ve straně panují obrovské obavy o rozprodej majetku, tyto obavy musíme rozptýlit. Já bych chtěla, aby sjezd přijal usnesení, že jakýkoliv majetek bude rozprodaný pouze se souhlasem sjezdu. Jsem proti rozprodeji, pokud má ČSSD získat důvěru lidí, tak musíme ukázat i v těžkých časech, že umíme hospodařit. Pokud bychom měli nějaký majetek prodávat, tak jen naprosto výjimečně s cílem umořit dluhy. Ale je důležité, aby to bylo transparentně. A ne pod tlakem a pod cenou," prohlašuje.

Na zvolení za předsedkyni ČSSD Maláčové záleží. Už před volbami byla ze všech členů ČSSD nejviditelnější, což pokračuje i po volbách. Velmi často se objevuje například v televizi, což vyniká ještě více ve srovnání s už bývalým předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, který se ze stranického života stáhl úplně a ani jako ministr vnitra příliš v médiích nevystupuje.

Není ale vyloučeno, že po pátečním sjezdu se stáhne také Maláčová, která Aktuálně.cz dala jasně najevo, že pokud nebude zvolena předsedkyní, tak nebude usilovat o post jednoho z místopředsedů. "Budu upřímná. Místopředsedkyní jsem několik let a chci nyní využít možnost bojovat o funkci předsedkyně. Opravdovou šanci změnit stranu má jen předseda. Pokud nebudu zvolena, tak budu sociální demokracii pomáhat, ale z nejužšího vedení se stáhnu," přiznala.

Mládí v ČSSD podporuje Šmardu. Je zárukou reforem, tvrdí

K šancím svých protikandidátů se Jana Maláčová nechtěla vyjadřovat, ale dosavadní dění ve straně ukazuje, že jejím hlavním soupeřem bude bývalý místopředseda Michal Šmarda.

"Jdu do voleb s pokorou, budu se snažit přesvědčit členy ČSSD, že jsme opravdu v háji, že to není žádná legrace, že teď bude potřeba spíš krizový management než nějaká velká politika. Tak to prostě je," popisuje Šmarda do telefonu z Nového Města na Moravě, kde je už od roku 2010 starostou.

V sociální demokracii působí od roku 1993, zná ji jako málokdo jiný, do letošního dubna byl dva roky místopředsedou strany a má pověst politika, který má blíže k liberálnější části ČSSD - tedy například k exministrovi zahraničí Tomáši Petříčkovi nebo hejtmanovi Pardubického kraje Martinovi Netolickému. "Jdu před členy s nějakou svou nabídkou a je to na nich, aby ji posoudili," podotýká.

Pokud jde o možnou spolupráci Maláčová-Šmarda, skutečnost je taková, že nejbližší spolupracovníky mají oba již vytipované. Maláčová je chce prozradit až na sjezdu, Šmarda Aktuálně.cz ve středu přiznal, že chce za místopředsedu například bohumínského Igora Bruzla, exministra zahraničí Tomáše Petříčka, pardubického hejtmana Martina Netolického nebo jednadvacetiletého Jana Procházku, který patří k nadějným mladým politikům ČSSD.

Šmarda tímto krokem získal podporu Mladých sociálních demokratů, se kterými spolupracoval například v loňských senátních volbách. Zástupci této organizace, jakési líhně politiků ČSSD, nyní oznámili, že si jejich členové zvolili přesvědčivou většinou za kandidáta na předsedu právě Šmardu. "Věříme, že oba (Šmarda a Procházka, pozn. red.) reprezentují změnu v sociální demokracii a jsou důstojnými reprezentanty reforem uvnitř ČSSD," uvedli zástupci Mladých sociálních demokratů. Nicméně i Maláčová tvrdí, že ji rovněž podporuje řada mladých lidí v ČSSD.

Michal Šmarda by podle svých slov v případě svého vítězství chtěl ve vedení i kolegyni a nyní rovněž soupeřku v klání o předsednický post Maláčovou. "Já bych byl rád, kdyby se mi ji podařilo zapojit do vedení, ale ona prohlásila, že jde do voleb stylem všechno, nebo nic. Takže z jejích reakcí mám pocit, že toto nebude možné," míní Šmarda.

A kdyby nastala druhá možnost, tedy vítězství Maláčové? "Tak bych byl ochoten dělat čtyřku. Na prvního místopředsedu bych nekandidoval. Člověk se musí rozhodnout, jestli bude víc doma, nebo se víc bude věnovat straně v Praze. Takže je jasné, že buď jdu do toho naplno, což znamená, že chci být předsedou, anebo budu ve volném čase pomáhat. A v takovém případě bych v týmu, kterému bych věřil, mohl být řadovým místopředsedou. Říkám to úplně férově," vysvětluje.

Šmarda na konci listopadu zveřejnil na sociálních sítích svou kandidaturu s tím, že chce být krizovým manažerem. "Sociální demokracii hrozí definitivní zánik - a nalhávat si cokoliv jiného nemá smysl. Strana je doslova na pokraji ekonomického kolapsu, v některých krajích se téměř rozpadla. Nechci se na to jen dívat. Po třiceti letech ve straně si totiž odmítám připustit, že se nám ji nepodaří finančně zachránit a od základu změnit. Chci si to odpracovat jako krizový manažer," oznamoval a přidal několik svých bodů programu, kterému dal název: 5 měsíců = 5 kroků k přežití ČSSD.

Jako první bod jmenoval odvrácení bankrotu strany, přípravu na komunální volby a reformu stanov. V dalších bodech slibuje šanci pro mladé tváře a obnovu strany v regionech.  

Když přijde při rozhovoru se Šmardou řeč na to, kdo je favoritem voleb, připouští, že je to Maláčová. "Určitě ona. Byla tváří proudu, který zvítězil na minulém sjezdu, byl to silnější proud a lze předpokládat, že svou pozici tito lidé neztratili. Já se budu snažit alespoň část těchto lidí přesvědčit, že dosavadní politika nebyla úplně správná. Otázka je, jestli se mi to podaří," říká ke svým šancím.

Další kandidáti ve hře

Šmardovi i Maláčové se bude snažit překazit zvolení několik protikandidátů. Zatím je jich pět, ale není vyloučené, že se při pátečním zahájení sjezdu, který kvůli epidemii nemoci covid-19 proběhne na dálku on-line, objeví další. Druhá adeptka na vedení strany, členka odborné právní komise sociální demokracie Jana Turoňová, už dala veřejně najevo, proč jde do volby ona.

"Kandiduji, protože si myslím, že současnému vedení se musí někdo postavit. Když jsem uslyšela, že první kandidátkou je Jana Maláčová, která byla jednou z hlavních tváří předvolební kampaně, tak jsem si řekla: Takhle to dál nejde," vysvětluje Turoňová na videu, které zveřejnila na internetu.

Podle ní je nutné, aby členové měli alternativu, koho jiného volit. Sebe považuje za novou tvář, která není nijak spojená s předešlým celostátním působením strany. "Objíždím členy a představuji se. Nejsem zatížená minulostí. A to je přesně to, co naše strana potřebuje a co může oslovit naše voliče," míní.

Dalšími kandidáty na předsedu ČSSD jsou Peter Jaďuď, Jan Jukl, Miroslav Krejčík a Jaromír Landsman. Nikdo z nich zatím v ČSSD nezastával významnější posty, jejich zvolení by bylo překvapením, což přiznávají i jejich spolustraníci. Jaďuď pracuje jako ekonom, lektor a kouč, je z Nelahozevsi, kde kandidoval v komunálních volbách. Jukl je ředitelem knihovny v Poličce, Landsman pochází z Pardubic, části veřejnosti může nejvíce říkat jméno brigádního generála v záloze Miroslava Krejčíka, který byl v letech 2004 až 2007 šéfem Vojenského zpravodajství.

Jukl, Landsman a Krejčík už v minulosti kandidovali na předsedu. Jukl a Krejčík získali minimum hlasů, Landsman nesplňoval kritéria pro kandidaturu na předsedu, takže se nakonec o něm nehlasovalo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Arriva autobusy odmítá kritiku odborů o podmínkách řidičů na Moravě

Společnost Arriva autobusy nesouhlasí s kritikou odborů, že řidiči v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji nemají dobré pracovní a sociální podmínky. S odboráři jedná, ke shodě zatím strany nedospěly. Od čtvrtka 20. ledna jsou někteří řidiči na Moravě ve stávkové pohotovosti.

Situace se ve třech krajích podle odborářů zhoršila po fúzi Arriva Východní Čechy a Arriva Morava. Podle nich řidiči nemají k dispozici rozpis práce a nemají například dostatečné bezpečnostní přestávky. Firma to odmítá. "Řidiči turnusy k dispozici mají, protože podle nich jezdí a zajišťují tak spojení pro cestující podle platných jízdních řádů. Bezpečnostní přestávky odpovídají platné legislativě. Odborovým organizacím jsme nabídli spolupráci při tvorbě turnusů a možnost podávat podněty k úpravám," uvedl mluvčí skupiny Arriva Jan Holub.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Petrůj je v kauze Vidkun definitivně očištěn, chce se vrátit k policii

Bývalý šéf olomoucké krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj je definitivně očištěn v olomoucké korupční kauze Vidkun. Státní zástupce Miroslav Stoklásek vzal své odvolání proti jeho zproštění obžaloby zpět. Žalobce řekl, že se v jeho případě ocitá v důkazní nouzi. Petrůj, který byl kvůli projednávání kauzy v lednu roku 2016 zproštěn výkonu služby, se tak nyní může vrátit zpět k policii a doplacena mu bude také mzda. Podle jeho obhájce to má také v plánu. Případ zbylých třech obžalovaných bude projednávat kvůli odvolání vrchní soud.

U obžalovaného Petrůje podal žalobce původně odvolání přímo do protokolu po vynesení rozsudku. "Poté, co jsem analyzoval rozsudek a jeho písemné odůvodnění, jsem vzal odvolání zpět. Bylo by zcela zřejmě neúspěšné, ta důkazní situace u něj byla od počátku zcela jiná než u ostatních obžalovaných. Je zde problém s hranicí prokázání subjektivní stránky pana Petrůje ve vztahu k žalované trestné činnosti," řekl státní zástupce Stoklásek.

Petrůj se odvolání již dříve vzdal, pravomocnost zprošťujícího výroku musí ještě posvětit soudce Martin Lýsek, který se případem na krajském soudu zabýval. "Jako předseda senátu musím vzít na vědomí zpětvzetí usnesením, které rozešlu stranám. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání, dnem usnesení nabývá výrok právní moci," řekl soudce Lýsek.

Obžaloba Petrůje vinila z toho, že se svým tehdejším nadřízeným, policejním náměstkem Karlem Kadlecem spolupracoval na vynášení informací a ovlivňování trestních řízení. Soud však v jeho případě konstatoval, že postupoval zákonně, jednal jako podřízený vůči svému nadřízenému. Také podle žalobce Stokláska nelze dokázat, že Petrůj věděl o tom, že sděluje nadřízenému Kadlecovi informace, které budou vzápětí vyneseny ven.

Zdroj: ČTK
Další zprávy