Nejjižnější část středoafrického souostroví Svatý Tomáš a Princův ostrov protíná rovník. Ve státě dvakrát větším než Praha žije přes 200 tisíc lidí. A tři občané tohoto státu, jehož území z větší části pokrývají tropické deštné lesy, bydlí v Plzni.

Nejsou jedinými obyvateli exotických států, kteří v Česku žijí. Sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že zde žijí příslušníci celkem 177 národností. Po odečtení 45 tisíc lidí, kteří mají dvojí občanství a pro účely tohoto textu nejsou evidováni, v Česku žije více než půl milionu cizinců. Mezi nimi například jeden občan evropského mikrostátu San Marino, který bydlel v Krnově v Moravskoslezském kraji, jeden člověk z karibského Barbadosu či osm Haiťanů.

Sčítání proběhlo na jaře 2021, tedy rok před ruskou invazí na Ukrajinu. Od té doby do Česka přišlo téměř půl milionu uprchlíků. Část z nich se už vrátila, další zamířili do jiných zemí. Už před ruskou invazí byli Ukrajinci nejpočetnější národnostní menšinou v Česku. Oficiálně jich zde žilo více než 150 tisíc, třetina z nich podle sčítání bydlela v Praze.

Největší procentuální zastoupení měli Ukrajinci v malé obci Kryštofovy Hamry na Chomutovsku, v těsné blízkosti německých hranic. Ze 162 obyvatel jich 66 bylo ukrajinské národnosti.

Početné národnostní menšiny mají i jiné obce. V šumavském národním parku, u hraničního přechodu do německého Bavorska, leží městys Strážný. V době sčítání zde žilo 385 obyvatel, z nichž takřka třetinu tvořili Vietnamci. Jak vysvětluje starostka Jiřina Kraliková, vietnamská komunita je zde od 90. let. Provozují dvě velká tržiště, kam jezdí nakupovat převážně Němci a Rakušané.

Žádné velké komplikace podle ní početná menšina obci nepřináší. "Vietnamci nejsou konfliktní. Nejsou to typy, které by byly agresivní nebo na sebe zbytečně upozorňovaly. Problém je odpadové hospodářství, protože vysvětlit jim, že se má třídit, je komplikované. O to se teď pokoušíme - na kontejnerech máme popisky ve vietnamštině," říká starostka.

"Nguyene, jíš psy," smáli se jim Češi. Odhalujeme, jak se tu žije mladým Vietnamcům

Obec se v minulosti musela vypořádávat s tím, že většina dětí na základní škole byli Vietnamci, kteří česky mluvili jen špatně, nebo vůbec. Právě tito žáci jsou ale podle starostky nyní nejlépe integrovaní. "Děti, které tady studovaly v 90. letech a dneska jsou to už dospělí lidé, umí perfektně česky. Vůbec byste nepoznali, že to jsou Vietnamci. Zato starší Vietnamci, jejich rodiče, vám dodneška budou tvrdit, že česky neumí," popisuje Kraliková.

Jeden Vietnamec nově ve Strážném otevřel večerku. V obci s necelými čtyřmi stovkami obyvatel si tak lidé mohou nakoupit potraviny až do večera, a to i o víkendech. Podle starostky je to pro místní velkým přínosem.

Velké vietnamské komunity žijí i jinde, převážně v obcích u hranic s Německem a Rakouskem. Více než 500 jich bydlí také za jižním okrajem Prahy, ve městě Jesenice a v obci Vestec. Z nich je to jen několik minut autem do známé vietnamské tržnice Sapa.

V Libereckém kraji je zase početná mongolská komunita. Ve 36tisícové České Lípě jich žije 1478, vysoký podíl mongolských občanů má také Ralsko a Stráž pod Ralskem. V regionu se nacházejí závody americké společnosti Johnson Controls, kde se vyrábějí automobilové potahy a kde převážná část Mongolů pracuje.

Českolipská radní Nela Cyrmon Theerová, pod kterou na radnici spadá agenda národnostních menšin, tvrdí, že se Mongoly daří úspěšně integrovat. "Děti už delší dobu hovoří velmi dobře česky. A překládají svým rodičům, protože pro starší generaci je už těžší se cizí jazyk naučit," popisuje.

V absolutních počtech žije nejvíce cizinců v hlavním městě. Z 1,3 milionu obyvatel Prahy je cizinců 177 tisíc a stále jich přibývá. Největší zastoupení mají Ukrajinci, Slováci, Rusové a Vietnamci. Jako své místo bydliště ale českou metropoli na jaře 2021 označovali také jednotlivci z Tongy, Nigeru, Libérie, Belize nebo Malawi.