Čistší ovzduší zachránilo na severu Čech tisíce životů

Pavel Baroch
27. 1. 2008 11:20
Podmínky už se dál nelepší, lidé zase topí uhlím
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Čistší vzduch v severozápadních Čechách podle expertů z tamního zdravotního ústavu zachránilo od roku 1995 minimálně tři tisíce lidí. Pomohla plynofikace obcí i odsíření elektráren.

"Odhadujeme, že v důsledku pozitivních změn ve znečištění ovzduší umíralo v období let 1995 až 2004 každoročně v průměru o 195 mužů a 92 žen méně, za celé období o celkem 1950 mužů a 920 žen," uvedli František Kotěšovec a Jiří Skorkovský z teplického pracoviště Zdravotního ústavu v závěru své studie.

Odborníci zkoumali úmrtnost v bývalých okresech Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín, kde žije okolo 620 tisíc obyvatel. Počet mrtvých pak porovnávali podle dvou základních období: s vysokým znečištěním (1982 až 1994) a nižším znečištěním ovzduší (1991 až 2004).

"Bylo zjištěno, že celková, kardiovaskulární a respirační úmrtnost významně klesá u obou pohlaví v obdobích s nižší úrovní znečištění," uvedli experti.

Foto: Ludvík Hradilek

Nižší znečištění = méně mrtvých

Více zachráněných životů přitom půzkum prokázal v letech 1995 až 2004, kdy průměrné koncentrace sledovaných škodlivin - síry a mikroskopických částic prachu - byly prokazatelně nejnižší.

"Každé zlešení situace ve znečištění ovzduší je následováno dalším snižováním úmrtnosti," napsali Kotěšovec a Skorkovský ve svém odborném textu.

"Podle našeho názoru je to závažný argument pro nutnost důsledného snižování škodlivin v ovzduší. Zvýšenou měrou se týká severozápadních Čech, kde koncentrace škodlivin v žádném případě nelze považovat za akceptovatelné," dodali experti.

Na plynofikaci obcí šly miliardy korun

Podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, který se dlouhodobě zabývá vlivem znečištěného ovzuší na lidské zdraví, měla výrazný dopad na kvalitu severočeského ovzduší kromě odsíření hnědouhlených elektráren především plynofikace tamních obcí.

"Podívejte se, že topím jen dřevem a uhlím. Spálí se tu dva kyblíky denně," ukazuje stará kamna majitel zahradnictví Miloň Vlček.
"Podívejte se, že topím jen dřevem a uhlím. Spálí se tu dva kyblíky denně," ukazuje stará kamna majitel zahradnictví Miloň Vlček. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Stát v 90. letech poslal na výměnu vytápění z uhlí na plyn několik miliard korun. I když později lidé ztratili o plyn zájem, protože podražil víc než uhlí, pomohla plynofikace výrazně vyčistit vzduch. Státní fond životního prostředí před časem vypočítal, že se do ovzduší vypouští o téměř 630 tisíc tun méně síry, dusíku a dalších škodlivin.

V severních Čechách vrcholila plynofikace v letech 1995 až 1997, kdy v regionu přibývalo více než dvacet nově plynofikovaných obcí ročně. Pak zájem postupně klesal.

Nyní jsou na plyn napojeny prakticky všechny obce nad pět tisíc obyvatel a většina vsí od dvou do pěti tisíc obyvatel.

Zlepšování se zastavilo, lidé zase topí uhlím

Ministr životního prostředí Martin Bursík nedávno varoval před tím, že se zlepšování kvality ovzduší zastavilo. Je to důsledek také toho, že lidé se znovu vrací k topení uhlím, někde dokonce odpadky.

Ministerstvo životního prostředí odstrartovalo kampaň, jejímž cílem je přimět lidi, aby přestali ve svých domech topit nekvalitním uhlím nebo dokonce odpadky.

Nezdravý vzduch, který je znečištěn jemným prachem či rakovinotvornými látkami, totiž podle posledních měření dýchá většina obyvatel. A právě vytápění v domácích kamnech a kotlech k tomu přispívá nejvýraznější měrou - v absolutních číslech dokonce víc než například automobilová doprava.

"Co ušetříte spalováním nekvalitních paliv nebo dokonce odpadků? Zdraví - svoje ani svých blízkých a sousedů - určitě ne. Přemýšlejte o přechodu na ekologičtější a k lidskému zdraví šetrnější způsob vytápění," píše se v letáčku, který ministerstvo životního prostředí rozešle radnicím po celé zemi.

 

Právě se děje

Další zprávy