Na konkrétní podobě spolupráce mezi státem a církví se dnes domluvili ředitel archivu ministerstva vnitra Pavel Žáček a ředitel Křesťanské akademie Stanislav Novotný.
"Chceme tomu výzkumu dát opravdu systematický charakter. Takže na začátku je třeba vůbec objasnit, jaký byl vztah církve a StB a církve a státní moci. Teprve pak můžeme jít ke konkrétním případům," řekl Aktuálně.cz ředitel archivu Pavel Žáček.
Kdy se na konkrétní případy dostane, neuměl zatím odhadnout. "Záleží na tom, jak rychle ty práce půjdou dopředu. Už teď je například zřejmé, že budeme muset najmout externisty, protože těch materiálů je ohromná řada," vysvětlil Žáček.
Výsledky výzkumu by měl archiv postupně zveřejňovat ve svých sbornících. "Také v tom spočívala naše dohoda s Křesťanskou akademií. Výsledky naší společné práce by neměly zůstat jenom mezi námi, ale pravidelně se objevovat na veřejnosti," doplnil Žáček.
Církev se omluvila...
Právě v tom byl dříve problém. Katolická církev po roce 1989 sice otázku minulosti několikrát otevřela, ale často jenom ve svém kruhu, nikoliv pro veřejnost.
To se týkalo například způsobu, jakým církev řešila otázku kněží-agentů StB. V roce 1992 napsal pražský arcibiskup Miloslav Vlk všem kněžím dopis, v němž je vyzval, aby za ním přišli a svěřili se mu, pokud s StB spolupracovali.
Čtyřicet pět duchovních to pak skutečně osobně udělalo, dalších třináct poslalo Vlkovi dopis. U toho však také zůstalo.
Když arcibiskup bývalé agenty vyzval, aby se veřejně omluvili, naprostá většina odmítla.
...knězi-agenti však mlčí
Veřejné pokání učinil jenom jeden z nich. Vlk se proto nakonec jako hlava církve omluvil za kněze-agenty sám.
Této omluvě předcházela už v roce 1990 kajícná pouť kněží na moravský Velehrad. Zúčastnili se jí biskupové z pěti diecézí s několika stovkami kněží, aby se omluvili za to, že ne všichni se v době komunismus chovali statečně a často se i provinili vůči věřícím i ostatním lidem.
Tato omluva sice byla veřejná, ale také anonymní. Konkrétní kněží se zpovídat nemuseli.
Později inicativa církve spíše utichla a ke své minulosti se vyjadřovala jen pod tlakem vnějších impulsů. Ty také stojí za zvýšeným zájmem v poslední době.
Křížková kardinálovi: církev potřebuje ozdravení
Prvním impulsem byl otevřený dopis Marie Rút Křížkové kardinálovi, který v říjnu 2006 zveřejnila MF Dnes. Vadilo jí, že v řadách církve stále zůstává řada bývalých agentů.
Křížková v dopise vyzvala kardinála, aby otázku spolupráce duchovních s StB znovu řešil. I proto, aby kněží nebyli vystavováni zbytečnému tlaku a nebyli nadále vydíratelní.
"Žádáme Vás, abyste jako primas český podnikl k tomuto zprůhlednění a vypořádání příslušné kroky. Jsme si jisti, že to naši církev nepoškodí, ale naopak ozdraví a dodá jí nových sil a vzletu," napsala Křížková Vlkovi.
Druhým impulsem byl skandál kolem jmenování arcibiskupa Wielguse v Polsku, který lhal o své spolupráci s tajnou policií.
Média si i díky této kauze znovu všimla některých českých nedořešených případů. Z nich je nejznámější minulost ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze, který je evidován jako agent StB.
Případ Lobkowicz
Se státní bezpečností spolupracoval v letech 1984 až 1989 pod krycím jménem Plzeňák. Lobkowicz, jehož spis byl po roce 1989 skartován, se léta brání, že spolupráci s StB navázal jenom proto, aby se podíval za příbuznými do ciziny. V poslední době se však objevil dokument, z kterého plyne, že StB úkolovala Lobkowicze na tehdejšího olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka a na duchovního Jana Graubnera.
Církev však za Lobkowiczem pořád stojí.
"Otce biskupa známe z našeho každodenního kontaktu, z těch okamžiků, kdy se projeví charakter člověka. Víme o jeho přednostech i o jeho slabostech, je to čestný člověk. My za ním stojíme, důvěřujeme mu a jsme rádi, že je naším biskupem," napsali Křížkové zaměstnanci biskupství v reakci na její otevřený dopis.
Podporu má Lobkowicz také díky tomu, že se za svou činnost několikrát omluvil. Podle Křížkové je však jeho omluva spíše výmluvou. Omlouval se podle ní pouze za to, co dělal v první fázi své spolupráce s StB, a ne za to, co dělal na konci, když byl "úkolovaný" proti Vaňákovi a Graubnerovi.
Podle historiků působí v řádách českého kléru přibližně dalších 150 bývalých agentů StB. Jenom s některými z nich se zatím církev rozloučila.
Vlk: osudy agentů se musí zveřejnit
Pražský arcibiskup Vlk nepočítá s tím, že by se s nimi rozloučit měla. Jejich osudy by však podle něj měly být zveřejněny.
"Pokládám za vhodné, aby řada bolestných osudů byla - bude-li společný konsensus - těmi, kdo pod útlakem StB trpěli, zveřejněná. Tím se totiž může ukázat, jak mnozí tomu tlaku, i když je StB nechala v seznamech, neustoupili. Nechceme nic zametat pod koberec," uvedl Vlk ve svém stanovisku z prosince 2006.
