Praha -Tvrdší tresty, více personálu i lepší vybavení. Tak by podle ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) měly v budoucnu vypadat výchovná zařízení a ústavy po celé České republice.
Chládek se kvůli tomu ve čtvrtek sešel s řediteli všech zařízení, aby se společně shodli na tom, co všechno lze pro větší ochranu učitelů a vychovatelů udělat.
Na základě schůzky vytvořil pracovní skupinu, která by měla všechny jeho návrhy probrat. S řediteli ústavů se chce scházet jednou za čtvrt roku.
Situaci se rozhodl řešit v návaznosti na incident ve výchovném ústavu v Králíkách, ve kterém v březnu dva mladíci brutálně napadli učitele a vychovatelku.
Jako v Requiem pro panenku
"Musím se omluvit za své předchůdce, protože v takových podmínkách nelze nadále pracovat," vysvětlil po jednání Chládek s tím, že mnoho ústavů v minulých týdnech osobně navštívil. "Často mi to připomínalo film Requiem pro panenku," dodal.
Změnit se tak podle něj musí především legislativa, která by důrazněji vychovatele chránila před útoky chovanců. Původní myšlenku, že by se z učitelů a vychovatelů staly veřejné osoby, ovšem odmítnul, podle něj je taková možnost nebezpečná a zneužitelná.
Přesto si stojí za zákonnou změnou statusu vychovatelů, vychází přitom ze slovenského modelu. "Na Slovensku mají takzvaný status chráněné osoby, pokud na ni někdo zaútočí, ať fyzicky, virtuálně nebo slovně, tresty jsou přísnější," dodal.
Jiné děti, jiné postupy
Tvrdé tresty by měla doprovodit i další opatření, především navýšení financí pro daná zařízení, které by měly posloužit především na nákup vybavení, včetně mříží nebo kamer. Zvýšit by se měl také počet vychovatelů. "Není možné, aby na noční službě sloužili jen dva vychovatelé, kteří mají na starost 17 až 24 chovanců," dodal.
Posledním řešením by měla být také důslednější rekvalifikace vychovatelů. "Ministerstvo se tomu musí víc věnovat, ředitelé si stěžují, že nefunguje dobrá metodická pomoc a že nemají dostatek peněz na kvalifikované kurzy," dodává Chládek. Vychovatelé tak podle něj situaci logicky se svou současnou kvalifikací nezvládají.
Ochrana vs. výchova
- Do výchovných ústavů se děti dostanou rozhodnutím soudu o nařízení ústavní nebo ochranné výchovy
- O umístění do konkrétního ústavu rozhoduje diagnostický ústav.
- Těch je v Česku 13 Výchovných ústavů je 34 Umístěno v nich je 1 109 dětí s ústavní výchovou, 83 jich má nařízenou ochrannou výchovou
Ústavní výchova - měla by být nařizována v případě, kdy je ohrožen nebo narušen vývoj dítěte, či když se o něj rodiče nemohou starat
Ochranná výchova - má zajistit prevenci, izolaci a resocializaci dítěte, jež se dopustilo společensky nebezpečného činu. Soud ji ukládá osobám ve věku od 12 do 15 let, které spáchaly takový čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, nebo osobám mladším 15 let, které se dopustily činu, který by byl pokládán za závažný trestný čin
"Ten systém se pohnul jinam, děti se chovají jinak, vystupují jinak, jsou tam děti, které už mají něco za sebou," vysvětluje.
O tom, že situace se zhoršuje, podle něj hovoří statistiky. Vloni ministerstvo školství přijalo 68 oznámení o útocích na pedagogy a vychovatele, 53 případů řeší policie. "Dnes je polovina dubna a máme dalších 30," dodal ministr.
"Útoku jsme mohli zabránit"
Útok v Králíkách se odehrál v březnu. Čtrnáctiletý mladík bodl vychovateli šroubovák do krku a minul tepnu o pár centimetrů. S o rok starším kamarádem pak zkopali vychovatelku.
Muž i žena jsou stále na nemocenské, vychovatelka musela brát uklidňující léky, aby se zotavila ze šoku. Oba se chtějí do práce vrátit.
Podle ministra se ale dalo všemu zabránit. "Už v listopadu přišel dopis, který na tu možnost útoku upozorňoval, prověřuji proto postup minulého ředitele odboru, zda nedošlo k pochybení," dodal. Nechal si také zpracovat stanovisko, jak dál postupovat.
