Praha - Zahraničním vědcům, kteří se kvůli rozkazu Donalda Trumpa ocitli v problémech, chtějí pomoci jejich kolegové v Česku. Nabízí jim prostory pro bádání nebo přímo práci. Dekret amerického prezidenta z konce ledna uzavřel hranice USA občanům sedmi muslimských zemí. Kvůli turbulentní situaci ve Spojených státech tak musí mnozí odborníci měnit plány.
Vědcům nabízí podporu brněnský Středoevropský technologický institut (CEITEC) i výzkumníci Akademie věd (AV).
CEITEC Masarykovy univerzity se připojil k iniciativě EMBO (Evropská organizace molekulární biologie), jež v reakci na kontroverzní příkaz zveřejnila Vědecký list solidarity. Tam šéfové vědeckých týmů vyvěšují konkrétní nabídky pomoci pro kolegy, které dekret omezuje.
"Mnoho našich výzkumníků bylo na studiích v USA a nařízení si vzali dost osobně. Byla to iniciativa vědců zespoda, nikoliv myšlenka managementu," vysvětluje ředitel CEITEC MU Jiří Nantl. Kvůli napjaté politické situaci v USA a odchodu Velké Británie z EU by se podle něj právě střední Evropa mohla stát pro zahraniční odborníky atraktivním místem. Z brněnských vědců nabízí pomoc například přední virolog Pavel Plevka.
"Kdyby se někdo přihlásil a chtěl pomoci, určitě bychom žádost zvážili a v mezích našich možností pomohli," dodává k tomu mluvčí brněnské vysoké školy Tereza Fojtová. "I Masarykova univerzita jako celek je otevřená vědcům ze zahraničí, spustili jsme například program pro hostující pedagogy," upozorňuje. Omezující dekret se může dotknout i odborníků, kteří měli do USA namířeno, ale kvůli Trumpově rozhodnutí musí narychlo hledat jinou alternativu.
Výjimka pro držitele zelených karet a platných víz
Původní dekret, který Trump vydal a zakázal jím do USA vstup lidem ze sedmi muslimských zemí, byl nyní pozastaven soudem. Příští týden se však Trump chystá vydat nový dekret. Ten už bude o něco mírnější. Nedotkne se lidí, kteří dostali takzvanou zelenou kartu a v USA už často dlouhé roky žijí, ani těch, kteří mají platná víza a jsou již na cestě do Spojených států. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově to řekl americký ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly.
Je to ohromně nefér
Několik volných pracovních míst pro "nechtěné" vědce v USA by rád poskytl i profesor Hendrik Küpper z biologického centra Akademie věd, který působí v Českých Budějovicích. Pokud by měl někdo zájem bádat v jeho týmu, byla by to podle něj výhodná situace pro obě strany.
"Cítil jsem, že je vůči lidem - nejen vědcům - ohromně nefér, že jim je zakázán vstup na území USA. A to i přesto, že na to mají na základě svého víza právo," popisuje Küpper z Ústavu molekulární biologie rostlin.
Otevřená zahraničním odborníkům postiženým exekutivním příkazem, který má podle Trumpa ochránit Američany před terorismem, je i Univerzita Palackého v Olomouci (UP). Ta loni v listopadu zaměstnala dva turecké profesory, kteří přišli o místo při masových vyhazovech a čistkách po pokusu o vojenský puč proti prezidentovi Erdoganovi.
Olomoucká vysoká škola se nedávno také stala členem celosvětové iniciativy Scholar Rescue Fund, která pomáhá právě vědcům, jejichž svoboda bádání je omezována. "Prostřednictvím této organizace Univerzita Palackého v Olomouci nabízí pomoc i akademikům ze zemí postižených dekretem amerického prezidenta," podotýká rektor UP Jaroslav Miller.
Nejasnosti ohledně dekretu
Konkrétní obrysy pomoc českých výzkumných ústavů zatím nemá. Ředitel CEITEC MU Jiří Nantl říká, že pokud by zahraniční odborníci chtěli například jen poskytnout prostory pro výzkum, dala by se spolupráce domluvit rychle a snadno. "Kdyby vědci zasažení protiimigračními předpisy přímo zamýšleli u nás pracovat, bylo by to složitější. Museli bychom mít volné místo a podobně," doplňuje.
Podobně nejasný je i další vývoj ohledně samotného exekutivního příkazu, který Trump podepsal na konci ledna. Podle nařízení se uzavřely americké hranice pro státní příslušníky Iránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. Dekret ale jen několik dní po podepsání zrušil soud a verdikt potom potvrdil i odvolací senát. Občané dotčených muslimských zemí tedy na území USA dál mohou přicestovat.
Očekává se ale, že o legálnost nařízení se povedou další právní bitvy. Dokument může skončit až u Nejvyššího soudu. Donald Trump také naznačil, že navzdory opakovanému rozhodnutí americké justice hodlá vydat další podobný dekret namířený proti lidem z muslimských zemí.
