reklama
 
 

Akademici v Turecku se po puči ocitli na dlažbě. Olomoucká univerzita prvního zaměstnala

26. 11. 2016 6:34
Na Univerzitu Palackého v Olomouci dorazil první pronásledovaný vysokoškolský učitel z Turecka, který přišel o místo po rozsáhlých čistkách v souvislosti s pokusem o puč proti prezidentu Erdoganovi. V Česku je od minulého čtvrtka a na filozofické fakultě už přednáší. Olomoucká univerzita je první z českých vysokých škol, která turecké pedagogy zaměstnala. Kromě historika, experta na novověkou Osmanskou říši, má do Olomouce přicestovat i politolog. Další akademické instituce příchod profesorů z Turecka plánují. Od ledna má další z Turků vyhozených z práce působit na Masarykově univerzitě.

Olomouc – Do Česka přijel první z tureckých profesorů, kteří přišli o práci na vysokých školách po neúspěšném pokusu o puč proti prezidentu Erdoganovi. Perzekvovaní akademici z Turecka už v létě žádali tuzemské univerzity o zaměstnání a nyní jejich příchod dojednala Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).

„Jeden z tureckých pedagogů už přijel na univerzitu. Jedná se o historika, další profesor přicestuje příští týden,“ potvrdil deníku Aktuálně.cz rektor olomoucké vysoké školy Jaroslav Miller. Druhý Turek až do masivních červencových čistek ve školství, při kterých přišlo o práci až na 21 tisíc učitelů, působil jako politolog.

Turecký historik, jenž dřív vyučoval na jedné z ankarských soukromých univerzit, podle děkana Filozofické fakulty UPOL Jiřího Lacha přijel do Olomouce minulý čtvrtek, v následujících dnech by do Česka měla přicestovat i jeho žena a dítě. Na fakultě začal rovnou přednášet. „Je to skvělý expert specializující se na Osmanskou říši v raném novověku. Zná zahraniční i turecké prameny a naší vědě, která se touto problematikou také zabývá, velmi pomůže,“ popsal děkan Lach.

Druhý z tureckých profesorů, odborník na politické systémy blízkovýchodních zemí a válku v Sýrii, čeká na úterní příjezd do Česka v Belgii, kam po puči s rodinou uprchl. Jeho příchod zkomplikovala zdlouhavá procedura českých úřadů. „Mnoho pedagogů, i ti, kteří nebyli nijak politicky angažovaní, se v Turecku ocitlo na dlažbě. Považuji za povinnost každé akademické instituce ve světě takovým lidem pomáhat,“ zdůraznil děkan olomoucké filozofické fakulty.

Univerzity vyzval Bělobrádek

Turečtí akademici se už dříve, jak upozornil deník Aktuálně.cz, obrátili na Masarykovu i Karlovu univerzitu. Na brněnské Fakultě sociálních studiích studií by měl jeden z pronásledovaných profesorů působit od ledna. „Bude záležet, jestli se podaří dojednat všechny administrativní záležitosti spojené s jeho příchodem,“ vysvětlila mluvčí MU Tereza Fojtová.

Brněnská univerzita také vyčlenila peníze a vypsala nový speciální program, který podporuje zaměstnávání zahraničních odborníků. „Nelze říct, že by byl určený pouze a jenom tureckým akademikům, ale příchod pedagogů v tíživé situaci usnadní,“ dodala Fojtová s tím, že program budou moct využít například i odborníci z Ukrajiny a jiných zemí.

České vysoké školy už v červenci s žádostí o přijetí vyhozených tureckých profesorů kontaktoval vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Lidovecký předseda se na univerzity obrátil s prosbou, aby Turkům pomohly.

Největší česká vysoká škola, Univerzita Karlova, jedná s dvanácti tureckými odborníky. Přednášet by mohli na filozofické, přírodovědecké nebo matematicko-fyzikální fakultě.

Popřevratové čistky

Pokus o vojenský převrat v Turecku se odehrál v noci v polovině července. Puč nakonec po několika hodinách překazily vládní síly. Prezident Erdogan reagoval rozsáhlými čistkami v armádě, soudnictví i školství. O místo přišlo až 1500 děkanů vysokých škol.

Prezident Recep Tayyip Erdogan také prostřednictvím Turecké vysokoškolské rady zakázal až do odvolání akademickým pracovníkům vycestovat do zahraničí. Hned prvním dekretem po pokusu o puč nechal zavřít 1043 soukromých škol a 15 univerzit. Vláda navíc zakázala činnost desítkám médií. Erdogan, který se po pokusu o převrat zbavil velké části opozice, z organizace puče viní duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA.

V zahraničí Erdogan čelí kvůli čistkám ostré kritice. Evropský parlament například ve čtvrtek vyzval ke zmražení jednání o vstupu Turecka do EU, které běží už od roku 1987, kdy země o členství požádala. Rozhovory se podle europoslanců mohou obnovit poté, co Ankara zruší výjimečný stav v zemi.

Vojenský puč byla poslední možnost, jak zvrátit trend, aby se Turecko nestalo Erdoganovou zemí diktátorského typu, říká novinářka Tereza Engelová. | Video: Daniela Drtinová |  23:06

autor: Jan Hejl | 26. 11. 2016 6:34

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama