"Navázali jsme důležité a vřelé vztahy, indiáni nás chtějí podpořit a spolupracovat na výzkumu," pochvaluje si vedoucí expedice, psychiatr Tomáš Páleníček. "Věřím, že je to vůbec poprvé, kdy západní neurovědci získali takovou úroveň spolupráce," dodává.
Získat svolení k výzkumu nebylo vůbec jednoduché. Čeští výzkumníci vyrazili v květnu 2019 do Brazílie do městečka Santa Rosa, které se nachází v samotném srdci amazonského deštného pralesa ve státě Acre. Osmdesát procent zdejších obyvatel patří mezi příslušníky kmene Huni Kui.
"Byli jsme velmi poctěni, když se místní vůdce Naxima rozhodl zorganizovat na naši počest dvě ceremonie s ayahuaskou, a to za přítomnosti své rodiny a respektovaného starého šamana," vypráví Páleníček na stránkách Nadačního fondu Neuron.
Ayahuasca, doslova "liána duchů" či "liána mrtvých", je psychedelický halucinogen, přírodní látka vyrobená z liány a dalších rostlin, používaná v podobě čaje při rituálním obřadu. Během něj se šamani prý dozvídají své vědomosti, další lidé pak hovoří o setkání s dušemi zemřelých, o nahlédnutí do nitra sebe sama či do zákonitostí vesmíru a hlavně o vyléčení duše.
I racionální západní vědci jsou přesvědčeni, že ayahuasca má zvláštní schopnosti - od odčerpání negativní energie po změnu životního stylu. Český tým chce nyní zjistit, zda by nemohla sloužit například při léčbě deprese či schizofrenie.
Indiáni dlouze rokovali o českém přání
Získat tuto možnost nebylo snadné, jejich snažení začalo již v roce 2015, kdy získali divokou kartu od poroty Expedice Neuron. Ta vybírá vědecké projekty, které potřebují peníze na výzkum v dalekých oblastech, a vybrané pak finančně podpoří.
Navázali spolupráci s terapeutickým centrem v peruánském Takiwasi, respektive mysleli si, že ji navázali. "Komunikace plynula v příjemném jihoamerickém rytmu jeden e-mail za tři měsíce. Člověk by měl i pro takovou komunikační plynulost pochopení, kdyby nakonec místní spolupráci neodřekli. Ale prý nelze kombinovat vědu s jejich pojetím léčení a měření duše," líčil poté v roce 2016 Páleníček.
Nakonec mu pomohl následující rok na konferenci o psychedelické vědě v Oaklandu brazilský neurovědec, jenž se výzkumu ayahuasky dlouhodobě věnuje, a zkontaktoval ho se šamanem jedné z komunit kmene Huni Kuin. Ten se rozhodl se do výzkumu zapojit.
Dostali se tak k samotnému vůdci kmene, prezidentu Ninawovi. Ten se nijak nevyjádřil a rozhodl svolat zástupce kmene ze všech dvanácti regionů. Dlouhé rokování indiánů mělo složitý průběh, ale nakonec kladný výsledek. Češi však byli teprve na začátku jihoamerického administrativního kolečka, kdy potřebovali získat celou řadu razítek.
V mezičase se jim podařilo dostat do Česka samotného prezidenta Ninawu, jenž po Praze chodil v tradiční náčelnické indiánské čelence, a přesvědčit ho k několika výzkumům na neurologických přístrojích od EEG po magnetickou rezonanci.
Jak vědecky změřit rituál
Indiáni nakonec pojali k Čechům nezvyklou důvěru, neboť mohli tajemný rituál s tzv. liánou duchů nejen pozorovat, ale jeho účastníci souhlasili i s tím, že vyplní dotazník, jenž popisoval jejich subjektivní zkušenosti.
Češi jim na sobě předvedli způsob vědeckého měření, který má již brzy čekat indiánské dobrovolníky. Nasadili si během rituálu speciální čepici s elektrodami, která snímá mozkovou aktivitu v průběhu času a zobrazuje ji na tabletu. Jedná se o tzv. elektroencefalografii, zkráceně EEG - výsledkem je zjednodušeně podobný záznam jako při EKG, pouze se místo aktivity srdce zkoumá aktivita mozku.
Podobnou vědeckou misi učinili čeští vědci také do peruánské džungle do indiánského centra u města Pucallpa a setkali se se zakladatelem místa, šamanem Juanem Floresem z kmene Ashaninka.
"Maestro Juan s námi sdílel znalosti o rostlinách, které užívají k léčbě nejrůznějších onemocnění, a dovolil, abychom mu představili svůj záměr, včetně praktické ukázky EEG vybavení," líčí Tomáš Páleníček. Právě jeho EEG se měřilo v průběhu celého následujícího obřadu s ayahuaskou. Šaman následně souhlasil se zapojením centra do výzkumu.
Za dva týdny po těchto návštěvách se konal největší sněm kmene Huni Kui ze všech jejich vesnic, kterých je přes stovku.
"Diskutovalo se hned o několika politických tématech. Pro nás bylo nejdůležitější to, že shromáždění jednomyslně schválilo spolupráci na naší studii. Poprvé v historii dal celý domorodý kmen zelenou vědecké spolupráci, a zrovna s naším týmem! Jaká čest!" neskrýval pro stránky Nadačního fondu Neuron vedoucí českého týmu své nadšení.
Jeho studii již schválila česká etická rada, stále ale ještě chybí souhlas několika brazilských a peruánských místních úřadů, na jejichž území se kmen nachází. Hlavní část expedice je plánována na začátek roku 2020. Studie má mimo jiné zjistit, zda tradiční prostředí může přinést dlouhodobé pozitivní účinky na náladu a pohodu.
"Věříme, že rituální psychedelické zážitky mohou navodit propojení mezi lidmi," říká Páleníček a vysvětluje, že během rituální ceremonie budou nahrávat EEG a hodnotit propojení mozku mezi jednotlivými účastníky včetně šamana. K tomu jim poslouží přesně synchronizované EEG čepice s elektrodami na hlavách účastníků.
"Také se domníváme, že zkušenosti s ayahuaskou mohou dlouhodobě změnit mezilidské vztahy, zvýšit společenskou odpovědnost a podpořit schopnost propojení s ostatními, nebo dokonce ovlivnit náš vztah k sobě samým a vztah k přírodě," uzavírá Páleníček.
Průběh dosavadního amazonského dobrodružství zachycoval štáb režiséra Davida Čálka, který točí o expedici dokumentární film nazvaný Doktor na tripu.
