Praha - Hlavní váha rodinných rozpočtů v Česku leží na bedrech mužů. Na příjmech domácností se podílejí dvěma třetinami, zatímco jejich partnerky jednou třetinou. Více než partner v českých rodinách vydělá necelá jedna pětina žen.
Česko se v tomto ohledu vymyká ostatním postkomunistickým zemím. Tam se příjmy manželek od příjmů jejich manželů tolik neliší. Například Slovenky přinesou do rodinného rozpočtu přes jedenačtyřicet procent financí.
Vyplývá to z čerstvé studie Sociologického ústavu Akademie věd Nerovnosti příjmů v párech v České republice a evropských zemích.
"Mnohem více se podobáme západoevropským zemím, kde je rovněž podíl žen na celkovém příjmu domácnosti okolo jedné třetiny," řekla Aktuálně.cz autorka studie Martina Mysíková, která vycházela ze statistik Eurostatu o příjmech a životních podmínkách.
Studie zahrnula páry od 25 do 65 let, se kterými v domácnosti nežije žádná další dospělá osoba - ani dospělé děti, ani prarodiče.
I pokud má žena v páru vyšší vzdělání, neznamená to, že nutně vydělává více. U nás se ženy vzdělanější než partner podílejí na rodinném rozpočtu asi ze 43 procent, podobně je to i v zemích Západní Evropy. Na Slovensku, v Maďarsku nebo Polsku se poměr vyrovnává na půl na půl.
V Litvě živí rodinu 34 procent žen, u nás 18
Více peněz než jejich partner přinese domů osmnáct procent českých žen. Nejde ale jen o výplatu v práci ale například i o dávky od státu. Ve dvojicích, kde oba partneři pracují je žen, které vydělají více, devatenáct procent.
Pro srovnání: Na Slovensku více peněz než partner vydělá 27 procent žen, v Maďarsku 30 procent, v Polsku 31 procent a v Litvě dokonce 34 procent.
V západní Evropě je žen, které více než z poloviny saturují rodinný rozpočet mnohem méně - extrémem je Luxembursko - 14 procent, v Rakousku je to 15 procent, a v Neměcko dvaadvacet procent.
Padá tak mýtus, že v západní Evropě je běžné, že oba partneři vydělávají stejně a stejně se věnují kariéře.
"Je zajímavé sledovat, že Česko se rychle přizpůsobilo trendům běžným na západě. Ani za komunismu, kdy museli pracovat všichni, ale nebyla situace vyrovnaná. Minimálně kvůli času na mateřské, který žena nevěnovala práci a nemohla si proto "vysedět" větší plat a postavení," upozorňuje Mysíková.
Dávky "utrácí" adresát
Do údajů o příjmu není zahrnuta jen mzda ale i dávky. Sociologové totiž zjistili, že jednotlivec v páru víc rozhoduje nejen o pěnězích, které vydělá ale i o dávkách, které na své jméno dostane od státu.
"Není bez významu, komu jsou adresovány dávky od státu, například přídavky na děti. Když přídavky dávky na děti začaly v Brazílii v sedmdesátých letech dostávat ženy, mělo to pozitivní dopad na zdraví dětí, snížila se úmrtnost. Ve Velké Británii zase zaznamenali vzrůst výdajů na oblečení, nejen dětské, ale i dámské," vysvětluje Martina Myslíková.
