Praha - V příštím roce vláda utratí za dopravní stavby 96 miliard, přitom víc než 50 miliard půjde na dálnice a další státní silnice.

Rozpočet přitom dává přednost regionálním trasám před autostrádami, které by propojily Česko s evropskou sítí dálnic.

Příklad?

Dálnice na česko-polskou hranici bude dokončena koncem roku 2010. Veřejnost o tom znovu ujistil sám premiér, ovšem premiér Polska Donald Tusk.

A tak je zřejmé, že dálnice bude dokončena z polské strany a spojí pohraniční obec Gorzyczki s Katovicemi. Z české strany by měla být dálnice D1 hotova v roce 2011, stát však zatím nemá na zbývajících šest kilometrů z Bohumína na hranice potřebné peníze.

Jak se staví nové silnice a dálnice ve vašek okolí? Podívejte se do mapy. Článek pokračuje pod ní. 

Nach Dresden und Wien

Od prosince 2006 je možné jezdit po dálnici do Čech ze saských Drážďan. Pohodlná cesta však končí po třiadvaceti kilometrech v Ústí nad Labem.

Kdo chce jet po dálnici D8 až do Prahy, musí na šestnáct kilometrů přes České středohoří počkat nejméně do roku 2012. Důvodem zdržení jsou nepořádky ve stavebním řízení a zdražení stavby na miliardu za kilometr.

Rakouská vláda v listopadu odmítla financovat dálnici A5 mezi Schrickem a českými hranicemi u Mikulova. Měla propojit Vídeň s Moravou, protože se však nestaví z české strany, nemá nadregionální význam a takové stavby spolková vláda nefinancuje.

Češi sice chtěli dokončit do roku 2014 dvacet kilometrů silnice R52 ze své strany, soudy však zrušily plánovanou trasu přes chráněné území a stát navíc nemá peníze.

Napojení na síť v Polsku, Německu a Rakousku brání celkem 40 kilometrů nedokončených dálnic či rychlostních silnic. Jejich cena by neměla podle evropských měřítek přesáhnout 20 miliard korun.

Mezi okresem a okresem

Zdržení při stavbě "evropských" dálnic lze pochopit při pohledu na právě schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury.

Kromě D1, D8 a R52 stát investuje do pěti dalších dálnic a šesti dalších rychlostních silnic.

Investici přes půl miliardy má schválenou i 17 silnic první třídy. Převážně mají za úkol napojit na dálniční síť krajská a někdy jen okresní města.

Starost o peníze proto nemusí mít například rychlostní silnice Praha-Chomutov a Karlovy Vary-Cheb, které budou podle rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury dokončeny v roce 2012 za celkovou cenu přes 20 miliard.

Největší stavbou příštích let bude hulínská křižovatka na střední Moravě. V roce 2010 bude od západu spojena s dálnicí D1 od Kroměříže, do dalších dvou let se na ni z jihu a východu připojí rychlostní silnice R49 od Fryštáku a R55 od Otrokovic. Obě přiblíží dálniční síť na dohled krajského města Zlín opět za cenu přes 20 miliard korun.

V roce 2011 přesto dosáhne jedna čtyřproudová silnice německou hranici. Z Liberce bude dokončen úsek R35 do Hrádku nad Nisou, který navazuje na silnici R10 z Prahy do Liberce. Na německé straně však čekají automobilisty pouze okresní silnice do Zittau.

Obchvaty a přeložky

Deklarovaným cílem dopravních investic je přitom propojit české dálnice s těmi zahraničními a právě za tím účelem čerpá Česká republika evropské dotace ve výši 160 miliard korun. K dispozici budou do roku 2015.

"Většina vhodných staveb se do evropského dotačního programu zařadila. Ukazuje se však, že peníze nestačí na dokončení celých staveb do roku 2015," upozorňuje poslanec Lubomír Suk (ODS), který se v prosinci stal šéfem dozorčí rady státního dopravního fondu.

Suk pojmenoval i příčinu, proč peníze nestačí: "Představitelé krajů i jednotliví poslanci tlačí na to, aby konkrétní akce byly zařazeny prioritně i v rozporu s rozhodnutím vlády."

Regionální projekty se tak prosazují na úkor evropských. Většina z nich je na silnicích první třídy, měří do deseti kilometrů a bývají označovány jako obchvat blízkého města případně jako přeložka. V příštím roce se za "obchvaty" Kolína, Nymburka, Příbora, Skřečoně u Bohumína, Moravských Budějovic, Mariánských Lázní atd. utratí desítky miliard.

Když stát ví, co platí

Zajistit přednostní financování nejdůležitějších staveb je podle poslance Suka úkolem pro příští vládu. Příkladem mohou být okolní země.

Polsko má na rozdíl od Česka v plánu postavit pouze tři dálnice.

Dvě míří z východu na západ a třetí od severu k jihu spojuje přímořský Gdaňsk s Lodží, Katowicemi a českou hranicí. Pohltí polovinu všech silničních investic a do roku 2012 by měly být všechny hotovy. Výjimkami jsou šedesátikilometrový úsek mezi Katowicemi a Lodží a trasa z Varšavy na běloruskou hranici s termínem 2014.

Rakouská vláda financuje pouze "nadregionální" stavby. Pokud chtějí spolkové země další dálnice, musí je platit samy.

Vídeň tedy investuje do nového tunelu na dálnici A9 z Linze do Grazu, na spolkových zemích Horní a Dolní Rakousy nechává případné investice do rychlostních silnic, které míří k české hranici směrem na Brno, Znojmo, či České Budějovice.

Fakticky to znamená, že se odkládají na neurčito.