K tomuto pesimistickému scénáři došla odborná skupina ministerstva průmyslu, elektrárenské společnosti ČEZ a Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, která hledá místo pro případnou stavbu nových jaderných bloků.
Právě nová jaderná elektrárna je jedním z řešení, jak zamezit tomu, aby možná už za deset let byl v republice nedostatek elektřiny.
Ivo Váša, ředitel divize jaderné bezpečnosti a energetiky Ústavu jaderného výzkumu v Řeži uvedl, že by zatím stačil blok o výkonu tisíc megawatt.
Česko v Evropě není výjimkou. S nedostatkem proudu se za pár let bude muset vypořádat celá Evropská unie.
Rozšíří se Temelín? Koalice je proti
Se stavbou nové jaderné elektrárny počítá i státní energetická koncepce, kterou schválila ještě vláda ČSSD.
V odborných plánech se zmiňují především tři oblasti: Temelín, Tetov u Pardubic a Blahutovice u Nového Jičína.
Za nejpravděpodobnější variantu se obecně považuje Temelín, kde podle původních představ měly stát čtyři jaderné bloky, ale vláda počátkem 90. let rozhodla o stavbě jen dvou. Temelín tak má nejlepší podmínky pro stavbu dalších jaderných bloků. Oblast u obce Tetov navíc po mnoha letech zmizela z územního plánu Pardubického kraje.
"O novém zdroji jsme ještě nerozhodli," řekl Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Na rozhodnutí není moc času. Příprava a stavba nové jaderné elektrárny trvá deset i více let.
Staronová koalice ODS, lidovců a zelených se ovšem ve své koaliční smlouvě dohodla, že nebude "plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků".
ČSSD a KSČM sází na jádro
To se nelíbí ČSSD, která trvá na stavbě nových jaderných reaktorů. V tom se strana shoduje s KSČM.
"Co budeme dělat, až všechna světla zhasnou," ptal se v nedělní Partii televize Prima šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek předsedy zelených Martina Bursíka. "To si sedneme u Bursíků a budeme si vyprávět?" dodal Paroubek.
Podle Evropské komise si každý stát musí sám rozhodnout, jestli bude spoléhat na jadernou energii.
Uhlí ubývá, spotřeba roste
Česko se dostává do problémů s nedostatkem proudu kvůli tomu, že neustále stoupá spotřeba elektřiny a zároveň se postupně vyčerpávají zásoby uhlí, které bylo dlouhá desetiletí dominantním zdrojem energie.
ČEZ sice počítá s tím, že v severozápadních Čechách začne s obnovou hnědouhelných elektráren, které postupně dožívají, ale právě kvůli klesajícím zásobám uhlí nebude moci nahradit všechny zdroje.
A to ani v případě, kdyby těžba "hnědého zlata" překročila ekologické limity, stanovené v roce 1991 vládou Petra Pitharta.
"Něco nového se každopádně postavit musí," konstatoval Ladislav Kříž z ČEZ.
Kromě nové jaderné elektrárny jsou ve hře ještě další varianty: stavba plynové elektrárny a dovoz uhlí ze zahraničí - pokud by republika nedovážela rovnou elektřinu. Další možností je stavba více menších, "regionálních" elektráren, kde by se zároveň mohlo vyrábět i teplo.
Podle státní energetické koncepce by také mělo výrazně přibývat nových obnovitelných zdrojů, například větrných elektráren či spaloven na biomasu. Tyto zdroje ovšem nejspíš výpadek nebudou schopny zcela nahradit.
Česko energií plýtvá, musí šetřit
Pak je tu i další možnost: mnohem více než dosud se zaměřit na úspory energií.
"Vláda se zatím zabývala jenom tím, kde elektřinu vzít, ale měla by se konečně začít seriózně zabývat snižováním spotřeby," tvrdí Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha.
České podniky jsou extrémně "hladové".
"Energetická náročnost českého průmyslu je o sedmdesát pět procent vyšší než v Evropě," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš.
K větším úsporám se hlásí i Kalašův nástupce Martin Bursík. "Úspory, to je klíčové slovo," řekl v Primě Bursík.
Koalice ODS, lidovců a zelených plánuje, že v nové energetické koncepci stanoví cíl snížit do roku 2020 energetickou spotřebu české ekonomiky na jednotku HDP o 40 procent.
Počítá i s miliardovou investicí do nového programu, který by měl snížit plýtvání energií v budovách.
