Praha - Rozvoj větrné energetiky nutí investory vybírat si i oblasti, kde tolik nefouká. Nejlepší místa jsou obsazená, anebo jsou například kvůli ochraně přírody uzavřená. Česko začíná být pro větrné elektrárny těsné.
Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Františka Šustra je současná zvýhodněná výkupní cena 2,46 koruny za kilowatthodinu nastavena tak, aby zaručovala investorovi návratnost do 15 let. Jenže realita je jiná.
Některé větrníky plánují firmy stavět i na místech s průměrným ročním prouděním pod hranicí šesti metrů za vteřinu, což prodlužuje návratnost investice až za patnáctiletou hranici.
Ačkoli Šustr konkrétní plán na méně rentabilní větrný park nesdělil, aspoň obecně uvedl, že jde například o některé aktuální projekty na jižní Moravě nebo na Hané.
Vítr musí naplno foukat 1800 hodin
Aby se peníze do větrné elektrárny vrátily do patnácti let, musí vyrábět naplno proud aspoň 1800 hodin za rok. Jenže některé vrtule se točí na maximum jen třeba poloviční dobu a stejně jsou ziskové. Jak je to možné? Díky státním dotacím, což je i příklad dvou známých větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem v severních Čechách.
Podle Šustra byly jindřichovické věrníky vloni v provozu na plný výkon v přepočtu pouze 911 hodin.
"Dotované projekty často paradoxně fungují s parametry, za nichž by bez dotací byly výrazně ztrátové a fakticky nerealizovatelné," konstatoval Šustr.
Stát daroval 28 milionů
Dva větrníky, které před třemi lety pokřtil tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek, vyšly na 62 milionů. To by si malá obec s rozpočtem nepřesahujícím čtyři miliony korun nemohla dovolit.
Starostovi Petru Pávkovi, který loni neúspěšně kandidoval za Stranu zelených do sněmovny a teď je náměstkem ministra pro místní rozvoj, se ovšem podařilo získat podporu Státního fondu životního prostředí. Ten Jindřichovicím daroval 27,9 milionů korun a výhodně půjčil dalších 24,8 milionů. Na obec tak zůstalo 9,3 milionu.
"Je to nabídka těm, kteří jsou v této oblasti průkopníci. Je to důležitý impuls pro nastartování rozvoje," zdůvodnil výraznou státní pomoc před třemi lety ministr Ambrozek. Díky této dotaci, respektive díky "větrnému" proudu je obecní pokladna v Jindřichovicích o několik milionů korun bohatší.
Stát podporoval a podporuje větrné elektrárny i jinde. Státní ekologický fond například půjčil 1,7 milionu korun na jeden větrník ve Vilémově u Olomouce.
Jedna turbína ušetří na 90 tisíc tun uhlí
Kromě nedostatku větru narážejí investoři také na odpor místních lidí, kteří obří stožáry za svými humny nechtějí. I proto, že se obávají, aby jim nehyzdily krajinu nebo nebyly příliš hlučné. Například ČEZ narazil na odpor lidí v blízkosti jaderné elektrárny Dukovany, když přišel se svým plánem postavit v okolí až 39 větrníků.
Podle ekologického Hnutí Duha platí pro větrnou energetiku totéž co pro jiné projekty: Stavět s rozumem. "Větrné elektrárny zasáhnou do krajiny - ale uhelný důl daleko více a hůře. Jedna turbína ušetří na 90 tisíc tun uhlí: Hromadu větší než je ona sama," uvedlo Hnutí Duha.
Dodalo, že zkušenosti ze zahraničí ukázaly, že obavy obyvatel sousedních obcí z hlučnosti, poškození krajiny nebo odlivu turistů se rozplynuly krátce po zahájení provozu elektráren. Například ve Skotsku se podle nezávislého šetření obávalo předem hluku dvanáct procent místních občanů. Po zahájení provozu si však stěžují už jenom dvě procenta.
