Praha - Česko ve středu podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na evropskou směrnici o zbraních. Země požaduje zneplatnění směrnice a s žalobou podala také návrh na odklad účinnosti normy, kterou by měly členské státy EU zavést do svých právních řádů nejpozději do poloviny září 2018. Informovalo o tom ministerstvo vnitra, které žalobu vypracovalo společně s ministerstvem zahraničí.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) sdělil, že žalobu považuje za jedinou možnost ochrany před dopady směrnice. Podle něj norma může ohrozit vnitřní bezpečnost země, protože se kvůli ní může velké množství zbraní dostat na černý trh.
Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament v polovině března. Jejím cílem je zabránit teroristům ve vyzbrojování. Podle kritiků ale omezuje hlavně majitele legálně držených zbraní, trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu, což je v rozporu s právem EU.
Proti normě se v Česku zvedla vlna nevole. Změny by se dotkly téměř všech zhruba 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. "Takto masivní trestání slušných držitelů zbraní je pro nás nepřijatelné, protože zakazování legálně držených zbraní nemá žádnou souvislost s bojem proti terorismu," řekl Chovanec.
Podle české žaloby je směrnice diskriminační a obsahuje ustanovení, která nejsou dostatečně jasná a přesná, aby umožnila majitelům zbraní jednoznačně rozpoznat jejich práva a povinnosti. "Skutečným cílem je harmonizace předpisů členských států v oblasti předcházení trestné činnosti a terorismu. K přijetí takových opatření však unijní zákonodárce nemá pravomoc," popisuje žaloba další důvod, proč by měla být směrnice zrušena.
Žaloba argumentuje také tím, že se evropští zákonodárci dostatečně nezabývali otázkou přiměřenosti zaváděných opatření a neprovedli posouzení dopadů, což vedlo k přijetí nezpůsobilé a nepřiměřené směrnice.
Směrnice vstoupila v platnost 13. června a státy EU ji musejí do právního řádu zavést do 15 měsíců, tedy do poloviny září 2018. Nedávno Chovanec řekl, že není stoupencem zavedení směrnice i za cenu možného postihu ze strany EU. O případném dalším postupu kolem zavedení směrnice však musí rozhodnout vláda.
