Zbraně v ústavě Chovancovi nepomůžou. Na evropský soud novela zvláštní dojem neudělá, říká právník

Radek Dragoun Radek Dragoun
28. 6. 2017 16:57
Ve středu prošla sněmovnou změna ústavy, která do ní zakotvuje právo občanů držet zbraně. Novela byla připravena jako reakce na evropskou směrnici, která držení některých typů zbraní omezuje. Ministr vnitra Milan Chovanec doufá, že přijatá legislativa může pomoci České republice u evropského soudu, na který se kvůli směrnici obrátil. Ústavní právník Jan Kysela se ale domnívá, že se soudce kvůli této novele na stranu Česka nepřikloní. "Nejsem jistý, jestli to na evropský soudní dvůr udělá nějaký zvláštní dojem," myslí si.
Ústavní právník Jan Kysela.
Ústavní právník Jan Kysela. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Už jen souhlas Senátu dělí Čechy od toho, aby měli ústavně zakotvené právo držet a nosit zbraně a podílet se tak na zajišťování bezpečnosti své země. Novela, kterou ve středu schválila sněmovna, byla připravena jako reakce na evropskou směrnici, jejímž cílem je omezit držení některých typů střelných zbraní.

Ministr vnitra Milan Chovanec podal kvůli směrnici žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. A doufá, že sněmovnou schválená novela dopomůže k tomu, aby žaloba byla úspěšná.

"Ten zákon nám může pomoci. Jak v implementaci té směrnice, tak jako signál směrem k evropským orgánům v případě naší žaloby," vysvětloval zavedení nového právní normy Chovanec. Ústavní právník Jan Kysela ale považuje za "krajně nepravděpodobné", že by se Česku kvůli schválené změně ústavy vyhnula povinnost tuto směrnici dodržovat.

"Podstatné jsou okolnosti přijetí," upozorňuje ale Kysela s tím, že soud bude jinak přistupovat k zákonu, který platí již desítky let, a jinak k zákonu, který byl schválen jako reakce na evropskou směrnici.

"Nejsem jistý, jestli na evropský soudní dvůr udělá nějaký zvláštní dojem, že jsme si dodatečně vymysleli argument tohoto typu," myslí si. Navíc podle Kysely půjde evropskému soudu zejména o skutečný stav věcí, ne o to, jestli to má Česko takové právo zakotvené v ústavě nebo v zákoně.

Česká republika však u soudu nemusí užívat jen argument vnitra, že ozbrojování je součástí naší kulturní tradice. Vlastní bezpečnost patří do výhradní pravomoci každého členského státu. A z nově schválené úpravy vyplývá, že ozbrojení občané budou státu vypomáhat se zajišťováním bezpečnosti.

"Můžeme se teď pokoušet tvrdit, že občané, kteří mají zbraně, je ve skutečnosti nedrží tak úplně ke své ochraně, ale jako nějaké pomocné armádní sbory nebo pomocné policejní sbory. Je otázka, jestli se podaří evropský soudní dvůr o něčem takovém přesvědčit, když to podle mého soudu není pravda," nevěří Kysela v úspěch ani tohoto argumentu.

Pokud novela skutečně projde i horní komorou, žádný reálný dopad na občany mít nebude. Nezavádí nic nového, nemění zákon o zbraních a střelivu, naopak se snaží zamezit případným omezením držení zbraní. "V důsledku přijetí této právní úpravy nebude nutné prováděcí zákon přepisovat, ale naopak se patrně bude ministerstvo vnitra tvářit, že při provádění transpozice evropské směrnice prostě některé věci udělat nemůže, protože tomu brání česká ústavní úprava," vysvětluje smysl novely ústavní právník.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, uvedla IEA

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

"Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.

Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.

"Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat," uvedl Birol. "Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech," dodal.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz, asi o 500 víc než před týdnem. Počet hospitalizovaných stoupl na 179.

Zdroj: ČTK
Další zprávy