Česko nevydá Rusku bankéře viněného z miliardového podvodu, rozhodla Benešová

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 8. 2019 17:11
Česká republika nevydá ruského bankéře a bývalého významného politika Alexandra Bugajevského do jeho vlasti. Rozhodla o tom ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Ruská strana podle médií tvrdí, že Bugajevskij připravil tamní banku v přepočtu o víc než miliardu korun. Muž, který byl v 90. letech v éře prezidenta Borise Jelcina vicepremiérem a viceprezidentem centrální banky a pak se zařadil mezi ruské miliardáře, kauzu označil za politickou a požádal v Česku o azyl.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová. | Foto: ČTK

"Ve věci Bugajevskij paní ministryně dne 11. června 2019 rozhodla o nepovolení vydání jmenovaného k trestnímu stíhání do Ruska, o čemž byla následně vyrozuměna ruská strana. Věc je tak skončena," sdělil mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.

Finančníka Bugajevského zadržela česká policie v lednu 2018 na základě mezinárodního zatykače. Pražský městský soud pak rozhodl, že mužovo vydání do Ruska je podle českého právního řádu přípustné, což loni opakovaně potvrdil i vrchní soud.

Konečné rozhodnutí ohledně povolení vydání bylo na českém ministru spravedlnosti. Letos v březnu úřad uvedl, že rozhodnout zatím není možné kvůli tomu, že ministerstvo vnitra posuzuje, zda Bugajevskému udělí mezinárodní ochranu.

Deník Aktuálně.cz dříve napsal, že Rusko viní bývalého předsedu představenstva zkrachovalé banky ze zpronevěry spáchané v roce 2016. Před svým zatčením pobýval Bugajevskij v Německu, Švédsku nebo Pobaltí. Proti vydání do vlasti argumentoval tím, že by mu Rusko nezaručilo právo na spravedlivý proces.

Ze zkrachovalé banky údajně vyvedl přes miliardu

Padesátiletý Bugajevskij patřil podle dostupných informací svého času k významným ruským politikům, v Jelcinově éře byl v letech 1996-97 místopředsedou vlády. V roce 1998 byl jmenován viceprezidentem centrální banky, z funkce odešel o tři roky později již za vlády Vladimira Putina. Přešel do soukromého sektoru, do roku 2007 byl spoluvlastníkem a předsedou správní rady největší ruské soukromé banky Alfa-Bank.

V roce 2008 se ruský finančník podílel na založení banky Intěrkommerc, která o osm let později přišla o bankovní licenci a zkrachovala. Bugajevskij je od roku 2016 v Rusku trestně stíhán za údajné podvody, list Kommersant tehdy napsal, že bezprostředně před bankrotem banky Intěrkommerc vyvedl z jejích účtů téměř čtyři miliardy rublů (1,1 miliardy korun v tehdejším kurzu) na základě fiktivních kupních smluv. Později byl ještě obviněn z krádeže cenných papírů v hodnotě téměř osm miliard rublů. Hrozí mu až desetiletý trest vězení.

Časopis Forbes zařadil loni Bugajevského s odhadovaným majetkem 1,4 miliardy rublů na 53. místo mezi ruskými oligarchy. V Rusku mu podle Kommersantu soud zabavil byty, pozemky a 100 milionů rublů na bankovních účtech.

 

Právě se děje

před 34 minutami

V benešovské nemocnici bude omezený režim nejméně ještě v pondělí

Benešovská nemocnice bude fungovat v omezeném režimu přinejmenším ještě v pondělí. Po útoku kryptovirem v noci na středu nelze spustit přístroje včetně počítačové sítě, plánované operace byly zrušeny. Na nápravě budou přes víkend dál pracovat IT specialisté. Vedení kraje předpokládalo, že počátkem příštího týdne již nucené omezení skončí, aktuální zprávy z nemocnice tomu ale nenasvědčují. "Stále trvá nouzový stav nemocnice, a to zatím do pondělí 16. 12. včetně," řekl mluvčí zařízení Petr Ballek.

Lékaři mohou pacientovi například ošetřit odřeninu nebo zašít řeznou ránu, zvládnou běžné převazy a kontroly. Pokud ale bude potřeba rentgen, je to problém. Nemocnici se však podle mluvčího podařilo zajistit, že zaměstnanci dostanou výplaty standardní elektronickou cestou na své účty

Další zprávy