Česko může vydat bankéře, který podle Moskvy zpronevěřil miliardy. Nejde o politiku, rozhodl soud

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
12. 4. 2018 21:08
Soud ve čtvrtek připustil vydání bývalého šéfa banky Interkommerz Alexandra Bugajevského do Ruska. Podle jeho obhájce mu však ve vlasti hrozí nespravedlivý proces. Konečné slovo má nyní ministr spravedlnosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Uprchlý bankéř Alexandr Bugajevskij, kterého koncem ledna zadržela na základě mezinárodního zatykače česká policie, může být vydán do Ruska. Rozhodl o tom ve čtvrtek Městský soud v Praze, podle nějž se muž ve vlasti nemusí obávat nespravedlivého procesu. Ruské úřady bývalého předsedu představenstva zkrachovalé banky Interkommerz viní ze zpronevěry v řádu desítek milionů eur.

Bugajevskij a jeho advokát Viktor Rytikov se v obhajobě odkazovali zejména na zprávy amerického ministerstva zahraničí a organizací jako Human Rights Watch a Amnesty International, které upozorňují na stav současné ruské justice a špatné podmínky ve vězení. Podle Rytikova tak hrozí nebezpečí, že jeho klientovi nebude po návratu do vlasti zaručeno právo na spravedlivý proces. K obdobnému závěru došli i ruští právníci Bugajevského.

Soud ovšem tyto argumenty odmítl, Rusko podle něj žádá o vydání kvůli podezření ze spáchání trestného činu, ne z důvodů politického pronásledování. Podle soudce Jaroslava Pytlíka tedy nejsou namístě obavy, že by Rusko nerespektovalo mezinárodní smlouvy o spravedlivém procesu. "K porušení záruk zatím nedošlo a není důvod se domnívat, že by k tomu mělo dojít právě teď," sdělil soudce a potvrdil tak stanovisko státního zastupitelství.

"Jedná se o formální sliby Ruska, které je nutno prověřit," oponoval Rytikov. "Nelze připustit to, že bude do cizího státu vydána osoba a my budeme jenom doufat, že nedojde k porušení lidských práv," uvedl.

Senát nevyhověl ani Bugajevského žádosti o propuštění z vazby pod příslibem zaplacení kauce a domácího vězení.

Rytikov zváží podání stížnosti. "Poradím se s klientem. S rozhodnutím soudu úplně nesouhlasíme," řekl Aktuálně.cz.

Zda Česko padesátiletého bankéře skutečně vydá, rozhodne ministerstvo spravedlnosti, které tak musí po případu Jevgenije Nikulina rozhodnout o osudu dalšího prominentního Rusa.

Podle ruského deníku Kommersant se Bugajevskij zpronevěry dopustil v lednu 2016, v době, kdy tehdy 67. největší bance v Rusku šéfoval. Sobě a několika dalším lidem údajně na účet převedl přes 45 milionů eur (1,2 miliardy Kč). Během února téhož roku pak z Ruska odjel, zatykač na něj úřady ale vydaly až v prosinci 2016. Před svým zatčením v České republice Bugajevskij pobýval v Německu, Švédsku nebo Pobaltí, zaznělo ve čtvrtek u soudu.

V současné době čelí i vyšetřování o přivlastnění dluhopisů v hodnotě 7,925 miliardy rublů (asi 2,5 miliardy korun) z majetku banky, uvedl Kommersant.

K soudu ve čtvrtek dorazila také manželka Bugajevského. Ta se v Rusku neúspěšně potýká s rozhodnutím moskevských soudů, které rodině zmrazily byty v Moskvě, rekreační objekt v blízkosti ruské metropole, pozemky a přes 100 milionů rublů na účtech.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zeman chce ocenit policistu, který zasahoval ve Vejprtech

Prezident Miloš Zeman plánuje udělit na podzim medaili policistovi, který v neděli s nasazením života pomohl obětem požáru ve Vejprtech na Chomutovsku. O tragédii bude v pondělí jednat s premiérem Andrejem Babišem. Uvedl to v pořadu Rádia Frekvence 1 z vysílaném z Lán.

Zdroj: ČTK
Další zprávy