Česko má chránit Evropu před raketami

Simona Holecová
21. 1. 2007 0:20
Praha - Pokud USA v Česku umístí protiraketový radar, rozhodnou o tom nejspíš politici. Premiér si plebiscit nepřeje. Uvnitř: GALERIE, ANKETA
Ze základny.
Ze základny. | Foto: Úřad pro protiraketovou obranu (MDA)

Bílý dům krátce poté, co v pátek dostala vláda Mirka Topolánka důvěru sněmovny, oficiálně zahájil s kabinetem rozhovory o umístění radarové části své protiraketové základny na území České republiky.

Jednání o vládě podle informací Aktuálně.cz žádost USA značně pozdrželo. Vysoce postavený diplomatický zdroj redakci potvrdil, že se Bílý dům marně snažil Topolánka sehnat už odpoledne.

Premiér však tehdy dlel ve sněmovně. Stejně tak ministryně obrany Vlasta Parkanová, kterou se snažil sehnat Pentagon.

Až v sobotu dopoledne pak Topolánek na mimořádné tiskové konferenci oznámil, že USA chtějí stavět v Česku.

"Radarová stanice tak, jak je koncipována, nebude mít negativní dopad na obyvatelstvo okolních obcí. Ani na kvalitu jejich života. Ani na kvalitu životního prostředí," uvedl Topolánek.

Jednání budou trvat několik měsíců.

  • Podívejte se do fotogalerie na záběry Úřadu pro protiraketovou obranu (MDA - Missile Defense Agency), jak se buduje základna. Snímky redakci poskytlo Velvyslanectví USA.

"Jisté je, že to bude ještě dlouho trvat. Nejdříve musí přijít oficiální nabídka od USA. Tu budeme muset posoudit, jednati o ní. Teprve pak přijde na řadu schvalovací řízení," upřesnil ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Foto: Aktuálně.cz

Schvalování? Referendum ne

Souhlas vlády nestačí. Protože by vznik základny znamenal příchod cizích vojáků a zbraní na území republiky, souhlas by musely dát i obě komory parlamentu.

Premiér soudí, že referendum o vybudování hnízda pro radar není nutné.

"Podle mého názoru se otázka bezpečnosti republiky v referendu řešit ani nemá. Ale nechci předjímat. Pokud někdo ve sněmovně přijde se speciálním návrhem na jednorázový plebiscit k této záležitosti a tento návrh projde, pak samozřejmě referendum bude," uvedl Topolánek.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová připustila, že umístění radaru v Česku je pro občany citlivá záležitost. Soudí však, že by se americká nabídka neměla posuzovat na základě nějaké ideologie, ale podle toho, zda radar zvýší bezpečnost země. "O nabídce bychom měli vážně a odpovědně uvažovat," uvedla ministryně. "Věřím, že se projekt nestane předmětem levných politických bojů a tahanic."

Paroubek: Naše podpora není vyloučená

S vyjádřením k záměru postavit v Česku radar přispěchali i sociální demokraté. Předseda ČSSD Jiří Paroubek novinářům řekl, že by sociální demokracie mohla za určitých okolností akceptovat umístění radarové části protiraketové základny v České republice.

Schválení výstavby základny by se podle něj mohlo obejít i bez referenda. Paroubek ale zároveň upozornil na to, že je s tímto názorem v ČSSD zatím v menšině. Podle Paroubka bude postoj sociálních demokratů záležet na parametrech a velikosti základny.

"Pokud se bude jednat o malé zařízení, které nenaruší život občanů, které nenaruší například letový provoz, tak si umím představit, že bychom o tom mohli jednat s kladným výsledkem," řekl. Sociální demokraté by podle Paroubka mohli slevit i ze svého požadavku, aby o základně lidé rozhodovali v referendu. "Pokud to bude nějaké menší zařízení, tak si myslím, že hlasovat o tom formou referenda by bylo jako jít s kanonem na vrabce," řekl. Dodal, že o parametrech základny bude ČSSD jednat s velvyslancem USA v Česku.

Projekt na čtyři roky

Pokud se Praha na základně domluví, nastartuje se zhruba čtyřletý projekt. "Samozřejmě, začne to od přípravných prací, které musí obsahovat i takové posudky, jako ten o vlivu na životní prostředí. Pokud by projekt byl dokončen v letech 2007-2008, výstavba je reálná v roce 2010. Instalace systému pak roku 2011," dodal Topolánek.

Podle prvních odhadů by na základě mělo pracovat zhruba dvě stě lidí: vojáků i specialistů v civilu. Jsou vybrány dvě lokality: vojenský prostor Libavá nebo Jince.

Vláda si od základny slibuje jednak větší bezpečnost země. "Česko není připraveno bránit se vypáleným balistickým střelám," uvedl náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

Jednak vznik základny má podle kabinetu znamenat příliv zahraničních investic. "Napříkald tím, že základna v Česku vznikne, zlepší se infrastruktura v dané oblasti," uvedl Topolánek.

Velvyslanectví v USA předpokládá, že na výstavbě zařízení by se rovněž mohly podílet české firmy, které se budou moci ucházet o zakázky a služby nebo výzkum a vývoj: "Firmy hostitelských zemí budou vyzvány, aby se ucházely o tyto subdodávky," píše se v materiálu "Fakta o protiraketové obraně", který má redakce k dispozici.

Velvyslanectví dále píše, že USA nemají v úmyslu platit hostitelské zemi za užívání příslušné lokality "ani nájem, ani paušální částku."

To považuje za logické i premiér, podle kterého je čest, že si USA vybraly Česko: "Je to samozřejmě i otázka prestiže."

Co bude v Polsku?

Kromě Česka bylo dlouho ve hře rovněž Polsko. Deník Gazeta Wyborcza před časem napsal, že by v Polsku neměl být radar, ale rakety; konkrétně asi desítka obranných střel.

Vypálená protiraketová střela z již existujícího střediska v USA.
Vypálená protiraketová střela z již existujícího střediska v USA. | Foto: Úřad pro protiraketovou obranu (MDA)

Polsko zatím neoznámilo, zda se na ně už Washington obrátil. Předseda ČSSD Jiří Paroubek dnes ovšem ČTK řekl, že hovořil s americkým velvyslancem a ten mu sdělil, že tato část základny by měla být skutečně v Polsku.

"Dnes ráno jsem byl informován americkým velvyslancem Richardem Graberem o tom, že americká vláda rozhodla o tom, že by byla připravena umístit v České republice radarovou stanici a v Polsku protiraketovou základnu," prohlásil.

"My už jsme samozřejmě kontakty na toto téma navázali, s polskými kolegy o tom jednáme," uvedl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Premiér Topolánek dodal, že bude vést telefonické konzultace se svým polským kolegou Jaroslawem Kaczynským.

Vážení čtenáři,

diskuse kolem raketové základny pro vás sledujeme od samého začátku.

Níže naleznete souhrn podstatných textů, které jsme pro vás již na toto téma připravili.

  • REPORTÁŽ: Američané hledají místo pro rakety v Česku
    Přečtěte si story z míst, která jsou ve hře o umístění základny. Ve hře je Libavá a Jince, ještě nedávno se počítalo také s Boleticemi. Co si myslí v okolních vesnicích?
  • PRŮZKUM: Češi základnu nechtějí, radar jim nevadí
    Vyplývá to z průzkumu, který si u agentury Factum Invenio objednalo ministerstvo zahraničí. Podle šetření 69 % lidí nechce či spíše nechce, aby u nás bylo zařízení s protiraketovými střelami. U radaru je situace přesně opačná, více než šedesát procent lidí odpovědělo, že by s jeho výstavba na území republiky souhlasili.
  • EXKLUZIVNĚ: Česko je pro základnu lepší než Polsko
    Česko má podle diplomatického zdroje lepší technické podmínky pro vybudování americké raketové základny než Polsko."Členové expertního týmu, kteří byli v českých vojenských prostorech, řekli, že z technického hlediska potřebám Američanů lépe vyhovují lokality v Česku než v Polsku," řekl Aktuálně.cz zdroj z diplomatických kruhů..."
  • ZPRÁVA: Svoboda: USA požádají o základnu v ČR
    Ministr zahraničí dnes v Otázkách Václava Moravce řekl, že je téměř jisté, že USA Českou republiku požádají, aby se zapojila do programu protiraketové obrany.
  • BILANCE: USA už za raketový systém daly biliony
    Spojené státy utratily od poloviny 80. let minulého století kolem dvou bilionů korun za obranný systém proti nepřátelským balistickým raketám.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 2 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy