Kdyby starostové a lidé z obcí v okolí druhého největšího vojenského újezdu v zemi Libavá na Olomoucku měli možnost v referendu rozhodovat o umístění americké protiraketové základny, moc šancí na úspěch by tento projekt neměl.
Právě Libavá je místem, kde dnes dvaadvacetičlenný tým expertů z americké vojenské agentury už přímo na místě zkoumal podmínky pro umístění základny.
Celou Libavou podle jejího přednosty Vladimíra Kubisy dnes projeli odborníci křížem krážem. "Bylo to dost podrobné. Zajímali se o infrastrukturu, polohu a ptali se i na podnebí či ekologii. Zajímal je také způsob likvidace případných různých havárií jako například při požáru a podobně. Bylo to široké spektrum otázek," řekl.
Experty, kteří budou posuzovat například klimatické podmínky nebo dopravní spojení k základně, ale žádné velké nadšení nevítalo.
Žádné výhody nemáme
Armáda sice starosty i obyvatele v okolí Libavé přesvědčuje, že přítomnost protiraketové základny přinese regionu ekonomický rozvoj a stovky až tisíce nových pracovních míst, místní obyvatelé ale mají s armádními sliby své zkušenosti.
Starostové a lidé v okolí Libavé totiž nevidí žádný přínos v armádní přítomnosti ani teď. Kromě toho, že armáda zaměstnává přímo v újezdu asi dvanáct set civilních zaměstnanců, mají starostové pocit, že na vojáky spíše doplácí.
"Armáda je přímo v Přáslavicích a my z toho nemáme vůbec nic, ještě jim spravujeme cestu ke kasárnám," říká starosta Přáslavic Čestmír Rochovanský. "Přeji Američanům, ať jim jejich záměr vyjde v Polsku," dodává.
Pekaři, úklidové firmy nebo prádelny, to jsou obory, které by mohly na přítomnosti několika stovek amerických vojáků vydělat. Podobně jako je to amerických základen v Německu nebo u mezinárodních vojsk v Kosovu. Ale ani v to místní nevěří, podle nich vydělá na příchodu Američanů jenom armádní lobby.
"Nikdy jsme neslyšeli o nějakém výběrovém řízení, které by nabídlo výdělek místním živnostníkům," říká Rostislav Němec, místostarosta Budišova, další obce na okraji vojenského újezdu. "Negativa převažují, proto jsme spíše proti," dodává také starostka Potštátu Alena Otáhalová.
Vezměte nás do Německa
Místní potvrzují, že raketovou základnu měli v Libavé i vojáci sovětské armády. Právě zkušenosti z té doby jsou dalším argumentem, proč lidé možnost vybudování americké základny odmítají.
"Je sice jiné doba a už to nefunguje tak jako v době komunistického Československa, kdy jsme se museli okamžitě podřídit požadavkům Rusáků, ale obavy máme. Je to prostě v lidech," říká Karel Hrubý z Přáslavic.
Podobně jako další návštěvníci místní restaurace dokáže vyjmenovat několik důvodů proč americkou základnu nechce, včetně možného teroristického útoku, těžko ale hledá důvody pro. Lidé se shodnou jenom na tom, že by Američané snad investovali do kultury nebo sportovních zařízení, které by mohlo sloužit i místním.
"Možná kdyby nás vzali do Německa, kde jsou americké posádky, tak bychom aspoň věděli, co můžeme čekat. Tam přece lidé protestovali, když chtěli Američané rušit posádky, tak to pro ně muselo být výhodné. Tak je to pro nás krok do neznáma," dodává Karel Hrubý.
V Německu ale americké základny uzavřely smlouvy o pronájmu pozemků přímo s obcemi a pro místní obyvatele je tak přítomnost vojáků výhodná. V Česku není o vojenských újezdech rozhoduje stát. Spolek Šalamoun už tři roky marně usiluje o změnu právního postavení vojenských újezdů a nahrazení vojenské správy civilisty.
Turisté, ptáci nebo radary?
Jestli jsou někde na Olomoucku lidé výrazně pro vybudování základny, tak je to přímo v městečku Libavá, kde žije přes třináct set obyvatel.
V městečku, kde vládne armáda a kam se nesmí bez zvláštního povolení, si totiž lidé od vybudování americké základny slibují to, co jim nyní chybí - budování obchodů, služeb nebo kina. Výstavbu základny podporuje také vedení Olomouckého kraje.
Ani tady ale nejsou z armády nadšení všichni. Vojenský újezd Libavá, který má rozlohu 327 kilometrů čtverečních, se letos začal otevírat turistům. Těm je během víkendu a svátků zpřístupněna zhruba čtvrtina újezdu. Lokalita navíc patří mezi nejvýznamnější ptačí územím Natura 2000 v Česku.
"Nevím jestli atraktivnost a otevírání Libavé pro turisty nepřinese větší užitek než americká základna," říká Milana Hřibová z Budišova.
Další tipy: Jince a Boletice
Podobné hlasy jako z Libavé a okolí zaznívají také z dalších dvou míst, kam američtí experti zamíří v dalších dnech, vojenských újezdů Boletice a Jince. Zatímco krajští politici a armáda vidí spíše pozitiva, starostové a obyvatelé možnost vybudování základny příliš nevítají.
Vojenský újezd Jince nyní využívá dělostřelecká brigáda. "Potřebují sotva jedno procento z šestadvaceti tisíc hektarů. Víme, kdy budou střílet, uzavřou si svůj kousek, ale jinak mohou lidé chodit do lesa. O to bychom se nechtěli nechat připravit. Navíc už jsme tady jednou rakety měli za komunistické éry," řekla Právu starostka Jinců Emilie Hurychová.
Boletice jsou stejně jako Libavá významným ptačím území a stejně jako moravský újezd jej armáda začala otevírat veřejnosti a část území přešla do vlastnictví kraje. Proti vybudování základny v Boleticích se už vyslovila místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová, pro je naopak jihočeský hejtman Jan Zahradník.
"Netuším, jak by byla ta základna velká, ale Krumlovsku, které má nejvyšší nezaměstnanost na jihu Čech, by určitě pomohla," věří také Karel Trněný, přednosta vojenského újezdu v Boleticích na Českokrumlovsku.
Američtí experti budou zjišťovat podmínky pro vybudování základny v Česku týden, definitivní rozhodnutí o umístění by mělo padnout na podzim. Kromě Česka Spojené státy prověřují možnosti vybudování základny v Polsku a Maďarsku.
Protiraketový systém, který buduje americká armáda, má včas rozpoznat nepřátelské rakety a zničit je ještě před dopadem na americké území. Přesný počet radarů zatím není znám, raketové základny by měly být tři. Dvě v USA a jedna ve střední Evropě.
