Česko jako uranová velmoc? Kocourek už plánuje těžbu

Pavel Baroch
3. 4. 2011 13:00
Ministerstvo průmyslu oprašuje plány na rubání uranové rudy

Praha - Ministr průmyslu Martin Kocourek by chtěl v budoucnu v zemi významně rozšířit těžbu uranu.

Jeho plán zapadá do celkové koncepce využít co nejvíc domácích surovin včetně hnědého uhlí za ekologickými limity v severozápadních Čechách.

Už dnes je Česko jediným státem v Evropské unii, kde se uran dobývá, a to v Rožné na Vysočině.

Kocourkův plán na rozšíření těžby uranové rudy se objevil v jeho Zprávě o aktualizaci Státní energetické koncepce, což je jakýsi předstupeň nové energetické koncepce státu.

O uranu se v dokumentu, který už Kocourek poslal ostatním ministerstvům a dalším úřadům k připomínkování, zmiňuje na třech místech, například když se hovoří o využití všech českých energetických zdrojů - hnědého, černého uhlí a v reálné míře také obnovitelných zdrojů.

"K uvedeným zdrojům, které jsou sledovány v energetických bilancích, přistupuje i podpora tuzemské těžby uranu, která by mohla umožnit stabilizaci zajištění paliva pro jaderné elektrárny," stojí ve zprávě, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.

Kocourek navazuje na Tošovského

S plánem na otevření nových uranových dolů Kocourek navazuje na svého předchůdce, úřednického ministra Vladimíra Tošovského, který "uranovou kartu" vytáhnul na podzim 2009.

Uranový důl
Uranový důl | Foto: Aktuálně.cz

Těžba uranové rudy měla být podle Tošovského jednou z odpovědí na plynovou krizi z ledna téhož roku, kdy zhruba dva týdny netekla z Ruska tato strategická surovina.

Kocourkova zpráva připomíná, že v roce 2009 proti uranu mělo zásadní výhrady pouze ministerstvo životního prostředí. Naopak ostatními úřady byl "přijat příznivě a jejich připomínky byly zohledněny".

"K projednávání materiálu ve vládě však nedošlo, především proto, že předchozí překlenovací úřednická vláda měla pouze dočasný mandát," uvedl Kocourek.

Vykutat se může 56 tisíc tun

Kromě Rožné je v republice dalších sedm významných uranových ložisek, kde je možné celkem vytěžit 56 tisíc tun uranu. Pět z nich leží v Libereckém kraji.

Těžitelné zásoby uranu

  • Rožná (Vysočina): 500 tun
  • Brzkov-Věžnice (Vysočina): 3,1 tisíce tun
  • Mečichov (Jihočeský): 1,2 tisíce tun
  • Hamr (Liberecký): 25 tisíc tun
  • Stráž (Liberecký): 5 tisíc tun
  • Osečná-Kotel (Liberecký): 15 tisíc tun
  • Břevniště (Liberecký): 4,2 tisíce tun
  • Hvězdov (Liberecký): 2 tisíce tun

Pokud by se Kocourkův plán podařilo prosadit, státní podnik Diamo by se nejspíš pokusil získat uran ve Stráži na Liberecku, kde byla chemická těžba před lety zastavena a dnes se území zamořené kyselinou sírovou postupně čistí.

Ministerstvo hovoří obecně o tom, že by těžba musela být šetrná, ve Zprávě o aktualizaci Státní energetické koncepce hovoří o "kultivovaném využití značných domácích zásob uranové rudy".

Liberecký uranový odpor

Proti obnovení těžby uranu - jakoukoli metodou - existuje na Liberecku mezi lidmi velký odpor.

Josef Jadrný, jeden z hlavních organizátorů protestních akcí proti uranovým plánům, připomněl, že po chemické těžbě v minulosti je ve Stráži pod zemí stále až pět milionů tun kyseliny sírové. Zamořeny jsou stovky milionů kubíků podzemní vody.

"Plány na těžbu uranu jsou naprosto nesmyslné," řekl Aktuálně.cz Jadrný, podle něhož se dobývání uranové rudy ekonomicky nevyplatí. Za nereálné považuje Jadrný i případný plán na výstavbu závodu na zpracování uranové rudy.

Připomněl, že uranové palivo do jaderných elektráren je běžná komodita, s níž se obchoduje. České jaderné elektrárny Dukovany a Temelín ji dovážejí z Ruska.

"Spojovat naše elektrárny s českým uranem je naprosto špatná úvaha," dodal Jadrný.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy