Stát chce nový důl na uran, ukrývá se za plynovou krizi

Pavel Baroch
9. 10. 2009 22:40
Znovu se otevírá i bourání Jiřetína kvůli těžbě uhlí

Praha - Ministerstvo průmyslu by chtělo v Česku výrazně rozšířit těžbu uranu. A se svým návhrem se schovává za lednovou plynovou krizi, kdy zhruba dva týdny netekla tato strategická surovina z Ruska do Evropy.

Ministerský plán je součástí dokumentu, který v pondělí projedná Fischerova vláda a kde jsou náměty na to, jak se připravit na případné další uzavření kohoutků na plynovodech.

Kromě zvětšení kapacity zásobníků plynu, získávání této suroviny i z jiných regionů nebo energetických úspor navrhuje ministr průmyslu Vladimír Tošovský i to, aby se v budoucnu co nejvíce využily domácí zdroje energií.

"Není možné rezignovat na maximální využití existujících domácích zdrojů palivoenergetických surovin, zejména zásob hnědého a černého uhlí a také rozsáhlých zásob uranové rudy," uvádí se ve zprávě, kterou má redakce Aktuálně.cz k dispozici.

Ministerstvo zároveň požaduje, aby se co nejrychleji rozšířil Temelín o další dva bloky. "Je evidentní, že v případě skutečné krize, kdy by byly dlouhodobě přerušeny dodávky plynu v zimním/chladném období, by podstatná část domácností přešla na náhradní zdroj přímotopy, což by představovalo velký tlak na výkon české elektroenergetické soustavy," tvrdí se v dokumentu.

V Česku není továrna na jaderné palivo

Proti rozšiřování těžby uranu se postavilo ministerstvo životního prostředí. Argumentuje i tím, že uran v součanosti ani není možné použít jako lék na plynovou krizi.

Foto: TVEL

"Někdo má zájem na rozšíření těžby uranu, ale tahle vazba s plynovou krizí je velmi krkolomná," řekl Aktuálně.cz náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták.

Uvedl, že v Česku není žádný podnik, který by dokázal z uranového koncentrátu vyrobit palivo pro jaderné elektrárny. Dukovany - a od příštího roku i Temelín - odebírají palivo z Ruska, kam ČEZ posílá český uran.

Podle Kutáka by stát musel mít jistotu, že v době krize nebude ČEZ vyvážet elektřinu do ciziny. Zároveň by se muselo prověřit, zda přenosové sítě mají dostatečnou kapacitu a při zvýšeném náporu by nevypadly, jako se to při plynové krizi stalo v Bulharsku.

Kuták tvrdí, že by stát musel zajistit i strategickou rezervu přímotopů, aby se jako v Bulharsku nestalo, že byly v obchodech hned vyprodané.

"Bez těchto podmínek nemá smysl těžbu uranu kvůli plynové krizi zvyšovat," konstatoval náměstek Kuták.

Ze země se dá vykutat 56 tisíc tun uranu

V Česku se nyní těží uran na jediném místě - v Rožné na Vysočině, což je zároveň jediný důl v Evropské unii, kde se uranová ruda kutá.

Těžitelné zásoby uranu

  • Rožná (Vysočina): 500 tun
  • Brzkov-Věžnice (Vysočina): 3,1 tisíce tun
  • Mečichov (Jihočeský): 1,2 tisíce tun
  • Hamr (Liberecký): 25 tisíc tun
  • Stráž (Liberecký): 5 tisíc tun
  • Osečná-Kotel (Liberecký): 15 tisíc tun
  • Břevniště (Liberecký): 4,2 tisíce tun
  • Hvězdov (Liberecký): 2 tisíce tun

Kromě Rožné je v republice dalších sedm významných uranových ložisek, kde je možné celkem vytěžit 56 tisíc tun uranu. Pět z nich leží v Libereckém kraji.

Pokud ministerstvo se svým návrhem uspěje, uloží vláda státnímu podniku Diamo, které doluje uran v Rožné, aby vybral nejvhodnější místo pro případnou další těžbu.

Nabízí se Rožná na Liberecku

Ministerstvo průmyslu v dokumentu pro vládní kabinet naznačuje, že by se uran mohl kromě Rožné získávat ještě ve Stráži na Liberecku, kde byla chemická těžba před lety zastavena a dnes se území zamořené kyselinou sírovou postupně čistí.

"Úvahy o možném obnovení chemické těžby podle získaných zkušeností jsou jak ve státní správě, tak i ve veřejnosti neprůchodné," uznává ministerstvo.

"Je však stále otevřena možnost modifikovat sanační procesy tak, aby za maximální kontroly mohl být proces loužení ve vybraných částech ložiska obnoven a ložisko v souběhu se sanačními procesy dotěženo," navrhuje ministerstvo průmyslu.

Foto: Martina Machová

Riziko pro pitnou vodu

Proti obnovení těžby uranu - jakoukoli metodou - ovšem na Liberecku existuje mezi místními obyvateli velký odpor.

"Je to nezodpovědné," řekl Aktuálně.cz Josef Jadrný, jeden z hlavních organizátorů protestních akcí proti uranovým plánům. Připomněl, že chemická těžba by byla velkým rizikem pro místní zdroj pitné vody.

"Patří mezi pět největších zásobáren v Evropě," konstatoval Jadrný. Dodal, že pod zemí je stále až pět milionů tun kyseliny sírové z těžby uranu z minulosti. Zamořeno je na 380 milionů kubíků podzemní vody.

Zbourejme Jiřetín a vykutejme uhlí, žádá ministerstvo

Kromě rozšíření těžby uranu ministerstvo průmyslu opět navrhuje, aby se povrchová těžba uhlí v severozápadních Čechách posunula až za hranice, které v roce 1991 stanovila vláda Petra Pitharta.

"To je pro nás dlouhodobě nepřijatelné," řekl Aktuálně.cz náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták. Připomněl, že premiér Jan Fischer slíbil, že jeho kabinet nebude o těžebních limitech rozhodovat.

Podle Kutáka jsou v dokumentu ministerstva průmyslu i rozumné návrhy, například zvýšit kapacitu zásobníků plynu.

"To je užitečná věc," poznamenal Kuták, podle něhož by z dokumentu mělo zmizet všechno, co se týká uranu a prolomení těžebních limitů. "To se stejně bude řešit ve státní energetické koncepci," dodal Kuták.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal z Hradu pozvánku na 28. října

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. Pozvání nedostal ani loni. Nejvyšší žalobce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v době, kdy státní zastupitelství dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány.

"Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá," řekl tehdy mluvčí nejvyššího žalobce Petr Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy