Více než 1,2 milionu korun od čínské ambasády získal Miloš Balabán, nyní už bývalý tajemník Česko-čínského centra, které zřídil a vede přímo rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Peníze přitekly na účet Balabánovy společnosti Středisko bezpečnostní politiky s.r.o., která nese stejný název jako odborné pracoviště univerzity, jež česko-čínské konference spolupořádalo.
Zima se od této Balabánovy aktivity už veřejně distancoval. Tvrdí, že o ní nevěděl, a označil ji za "skandální, nepřijatelnou a neomluvitelnou". Podle bývalých rektorů českých univerzit za celou situaci ale nese osobní odpovědnost i sám Zima.
Nejpřísnější je k němu bývalý rektor Masarykovy univerzity a informatik Jiří Zlatuška. "Je to zcela absurdní a je tam hned několik věcí, které nejsou v pořádku," říká. Zima měl podle něj Balabána na hodinu vyhodit už ve chvíli, kdy si založil soukromou společnost nesoucí stejné jméno jako oficiální univerzitní pracoviště. "Vůbec nechápu, jak to někdo může tolerovat," říká Zlatuška.
Zima už ohlásil, že okamžitě poté, co se o transakcích mezi Balabánovou firmou a čínskou ambasádou dozvěděl, zadal audit veškerých aktivit Střediska bezpečnostní politiky. "A to včetně všech konferencí, které mělo toto centrum v gesci, pořádalo je či se na nich podílelo," uvedl Zima ve svém prohlášení. Stejně tak podle něj univerzita přeruší jakoukoliv spolupráci s Balabánem a dalšími pracovníky Střediska bezpečnostní politiky. Minimálně do skončení auditu.
To je podle Zlatušky správný krok, ale nestačí. Naznačil, že jde o tak vážnou situaci, že by Zima měl zvážit rezignaci. A to i v souvislosti s kontroverzní partnerskou smlouvou se společností Home Credit, která nedávno vyvolala silný odpor u akademické obce.
Akademický senát by měl Zimu odvolat, říká Zlatuška
"Rezignace je ale vnitřní reflexe člověka na to, co dělá. Nevím, jestli to lze od pana rektora Zimy očekávat. Do hlavy mu nevidím," řekl bývalý rektor. Diví se prý ale akademickému senátu Univerzity Karlovy, který má právo rektora z funkce sesadit. "Nevím, proč je ochotný tohle u rektora univerzity tolerovat. Připadá mi divné, že nebylo hned svoláno mimořádné zasedání senátu s návrhem na odvolání," dodává Zlatuška.
Zimova obrana, že o jednání Balabána nevěděl, je podle něj bezpředmětná. "Jakmile dal konferenci svou záštitu, je to i jeho odpovědnost. V takovém případě neobstojí tvrzení, že o tom nevěděl," říká Zlatuška.
Také bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl celou situaci chápe podobně, ač přímo nevolá po rektorově rezignaci. "K rezignaci bych se nerad vyjadřoval. Je hrozně těžké postavit se do bot někoho jiného. Ale rozumím lidem, kteří to požadují," říká. V jistém smyslu je ale vůči Zimovi ještě kritičtější. Větším problémem než financování konferencí je podle něj totiž vůbec existence Česko-čínského centra, které Zima zřídil a vede.
"Je známá věc, že se Čína snaží svůj ideologický vliv ve světe šířit právě prostřednictvím podobných akademických center. Univerzita Karlova ho přitom vůbec nepotřebuje. Má mimo toto centrum sinologii velmi dobrou, velmi kvalitní a velmi nezávislou. Tohle centrum je prostě takový "vzdoro-podnik", který je zjevně placený čínským komunistickým režimem," říká Hampl.
Když odkazuje na kvalitní sinologii, mluví o odbornících, kteří působí na Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a například o jejich projektu Sinopsis. Ten je ale podle řady odborníků k Číně o poznání kritičtější než Česko-čínské centrum.
"Česko-čínské centrum bylo založeno navzdory tomu, že se ví, že Čína tahle centra tímhle způsobem ovlivňuje s cílem indoktrinace a ovlivňování ve prospěch tamního komunistického režimu. A vzniklo nikoliv za zády rektora, naopak," dodává Hampl. Vedení univerzity by se tak podle Hampla mělo na činnost centra důkladně podívat. "To by měl být ten další krok," říká. Ocenil však fakt, že Zima zadal audit Střediska bezpečnostní politiky.
Univerzita je místem i pro názory, se kterými nesouhlasíme
V tomto smyslu se však Zimy zastal bývalý rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. Také podle něj je naprosto nevhodné, aby Čína financovala konference na akademické půdě, ale pořádání podobných akcí je v pořádku. "Na univerzitě se má otevřeně debatovat v podstatě na jakékoliv téma a její dveře mají být otevřeny různým názorům. Těžko můžete vést kritický dialog s někým, kdo má stejné názory jako vy. To si budete jen navzájem pochlebovat," říká Wilhelm.
Dodává, že žádnou z česko-čínských konferencí osobně nenavštívil a nemůže tak soudit, jestli byly vedeny smířlivěji směrem k čínské propagandě. "Když je tam čínský velvyslanec, mohou tam zaznít samozřejmě různé hrůzy, ale otázkou je, jak na to ostatní panelisté reagují," říká bývalý rektor.
I podle něj však Zima nese za zmíněné události odpovědnost, alespoň ve smyslu toho, že je vrchním představitelem univerzity a odpovídá tak za vše, co se na její půdě odehraje. "Na druhé straně je fakt, že rektor nemůže vědět o pohybu každé koruny, každého člena akademické obce. Máte kolem sebe různé lidi a nemůžete vždy tušit, co kdo provede. Můžete například dát ruku do ohně za všechny v redakci?" odpověděl otázkou Wilhelm.
Podobně to vidí ostatně i Hampl. "Naplnit odpovědnost za to, co se děje v instituci, která má padesát tisíc studentů a tisíce zaměstnanců, je občas těžké," říká Hampl. Zimovi podle něj ale škodí, že dal konferencím vlastní záštitu. "To, že se něco děje v nějakém temném koutku univerzity, je jedna věc. Ale když si nad tím vezmete záštitu, dáváte tomu razítko významnosti, a pak stojí za to vědět, čemu to razítko dáváte," dodává Hampl.
Balabán zajímal i BIS. Rektor to měl vědět a zohlednit
Podle Zlatušky ale rektor pochybil už ve chvíli, kdy si Balabána vybral jako blízkého spolupracovníka. Jak upozornil server Aktuálně.cz, o Balabána se v minulosti zajímala i Bezpečnostní a informační služba (BIS). Jeho IX. Pražskou bezpečnostní konferenci, která se odehrála 15. listopadu 2013, dokonce BIS zmiňuje ve své veřejné zprávě o činnosti za stejný rok. Jako příklad, jak mohou cizí mocnosti ovlivňovat veřejné mínění v Česku.
"Všechny zmínky o problematičnosti zpravodajských aktivit USA vůči svým partnerům provázel tichý souhlas, ne-li dokonce potlesk účastníků diskusního panelu i publika. Na druhé straně debata až na jednu výjimku zcela ignorovala problém zpravodajských aktivit Ruska a Číny," popsala kontrarozvědka akci.
Podle Zlatušky musí být instituce typu Univerzity Karlovy s ročním rozpočtem 11 miliard korun schopná tyto veřejné informace zpracovávat. "Rektor si musí kolem sebe udělat aparát, který ho od takových věcí odstíní a umožní mu jim předcházet," říká Zlatuška. Je podle něj otázkou, jestli má člověk zastávat důležitou roli zrovna v oblasti, kde je kritizován zpravodajci.
Hampl je však v tomto směru shovívavější. "Rektor může mít jako hobby četbu ve veřejné části zpráv BIS, ale nemusí. Je to možná poučení do budoucna, že je dobré těmto materiálům i z hlediska vedení univerzit věnovat systematickou pozornost. Čestně ale přiznám, že když jsem byl rektorem já, takový mechanizmus také neexistoval," říká bývalý rektor.
"Snad se dobré jméno univerzity oklepe"
Wilhelm ale kritiku Zimy mírní. Rektorova reakce je podle něj v tuto chvíli dostatečná a je na místě, aby celou situaci posoudil nezávislý auditor. "Jestliže zjistí podezření, že došlo k trestnému činu, bude muset rektor samozřejmě jednat dál," dodává bývalý rektor.
To už Zima ve svém prohlášení ostatně přislíbil. Dodal, že "Univerzita Karlova bude v této věci postupovat velmi tvrdě a nekompromisně tak, aby ochránila nejen dobré jméno naší Alma Mater, ale především práci, kterou tisíce akademiků každý den pro univerzitu odvádí."
Všichni tři bývalí rektoři se však shodnou na tom, že je to právě dobré jméno Karlovy Univerzity, co je v sázce. "Po událostech s Home Creditem je podle mě nepochybné, že rektor Zima toto dobré jméno poškozuje," říká Zlatuška.
Ani podle Hampla situace pověsti univerzity neprospívá, ale doufá, že se z událostí posledních týdnů instituce vzpamatuje. Dobré jméno univerzity podle něj totiž nestojí a nepadá s jejím rektorem, ale je budováno prací tisíců studentů a akademiků.
"Snad se zase tak úplně snadno trvale poškodit nedá tím, že jeden rektor někde něco udělá, nebo neudělá. Neberu to na lehkou váhu, ale doufám, že se z toho dobré jméno Univerzity Karlovy otřepe. Můj dojem je, že to veřejnost vnímá spíše jako osobní problém rektora Tomáše Zimy než nezbytně Univerzity Karlovy jako instituce. A bylo by dobře, kdyby to tak bylo," uzavírá bývalý rektor.