Pokud se situace na Ukrajině vyostří a ruské jednotky vstoupí i do vnitrozemí, lidé, kteří budou před válkou utíkat, zamíří podle expertů vlády nejspíš do Česka. Tuzemsko je vedle Polska a Slovenska jednou ze tří zemí, kam by se podle předpokladů uchýlili nejčastěji. Ministerstvo vnitra připravilo plán, který nastiňuje scénáře opatření, která bude potřeba nastavit s ohledem na počty uprchlíků. Pracovní materiál má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
V případě, že se bude jednat jen o stovky lidí, zvládne se o ně stát postarat v rámci stávajícího systému. I tak však kvůli většímu náporu žadatelů lze očekávat, že se prodlouží pobytová řízení.
Pokud do Česka zamíří několik málo tisíc lidí, bude už potřeba navýšit ubytovací a personální kapacity ministerstva vnitra, pod nějž migrační agenda spadá. "Ministerstvo vnitra disponuje omezenými kapacitami, které jsou nastaveny na zajištění aktuálního počtu žadatelů o azyl. V případě jejich zvýšení o jednotky tisíc bude nezbytné zajistit finance na dodatečné kapacity, jako je bydlení, strava, zdravotní a sociální asistence," stojí v dokumentu.
"Byla by to sice zátěž, ale dala by se řešit standardními prostředky, nemuselo by se ještě sáhnout k právnímu rámci, jako je nouzový stav," říká náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík (Piráti). Při takovém počtu uprchlíků ministerstvo počítá s využitím takzvaných víz strpění, která umožňují využít veřejné zdravotní pojištění. Podle webu migrace.com bývají taková víza udělena pouze v mimořádných situacích, a to například cizinci, kterému "brání ve vycestování z České republiky překážka na jeho vůli nezávislá". Vízum se uděluje nejdéle na jeden rok.
Ministerstvo vnitra přitom vypočítalo, že průměrné náklady takové pomoci vycházejí na přibližně 1500 korun na jednu osobu na den. Podle materiálu by prvotní aklimatizace ukrajinských občanů trvala tři až šest měsíců, než by byli schopni samostatnějšího života v Česku.
Třetí scénář pak počítá s příchodem více než pěti tisíc osob. V takovém případě by již bylo nutné aktivovat scénář v kapitole "Migrační vlna velkého rozsahu". Ten již počítá se zapojením mnoha institucí na státní a zejména na regionální úrovni včetně aktivace nouzového stavu.
Nouzový stav by státu například na základě příkazu umožnil využít ubytovací kapacity hotelů či ubytoven. "S ohledem na nutnost zajistit základní humanitární asistenci bude nutné pravděpodobně využít aktivaci nouzového stavu - možnost direktivně využít ubytovací kapacity, zapojení všech složek krizového řízení," uvádí se v materiálu.
"Jsme připraveni i na vyšší počty příchozích, které by ale znamenaly velkou zátěž pro fungování České republiky a její vnitřní bezpečnost. Uvažovali bychom proto o vyhlášení nouzového stavu, protože bez spolupráce krajů a nástrojů, které s nouzovým stavem souvisí, bychom to nezvládli," vysvětluje Kolářík. Bylo by podle něj potřeba vyřešit zejména právě ubytovací kapacity, stravování, poskytnutí psychologické pomoci nebo způsob čerpání zdravotní péče.
"Nebyli bychom schopni pojmout tolik lidí, takže by bylo potřeba hledat ubytovací kapacity jinde, třeba v rámci hotelů či jiných ubytovacích služeb. Dala by se postavit i mobilní zařízení, to ale v závislosti na ročním období, v létě by to samozřejmě bylo snazší," doplňuje Kolářík.
Ukrajince může do Česka lákat početná komunita
Podle ředitele neziskové organizace Člověk v tísni Šimona Pánka je důležité, aby padlo politické rozhodnutí, že je země připravena a že chce poskytnout Ukrajincům dočasné útočiště.
"Pokud by bylo politické zadání, že můžeme přijmout a postarat se třeba o padesát tisíc lidí, tak bych řekl, že po technické stránce je to určitě zvládnutelné. Samozřejmě vždy záleží na počtu uprchlíků, ale Česko zvládlo v dobách válek na Balkáně nebo v době čečenského konfliktu přijmout desetitisíce uprchlíků, aniž by si toho kdokoliv nějak zvlášť povšiml. A teď jsme o dvacet let dál," míní Pánek.
Od současné vlády již zaznívá, že je připravena Ukrajině pomoci. "Jsme připraveni na pohyb jednotek lidí, ale třeba i tisíců uprchlíků, kdyby museli utíkat v případě vojenského konfliktu," pronesl v úterý v rozhovoru pro Aktuálně.cz premiér Petr Fiala (ODS).
V tuto chvíli je ale situace nepředvídatelná, a není proto vůbec jasné, který scénář by mohl nastat, tedy kolik lidí bude v Česku doopravdy hledat pomoc. "Máme plány, které vznikly už v roce 2014 při prvním ozbrojeném konfliktu v Luhanské a Doněcké republice. Ty byly teď s ohledem na vývoj situace aktualizovány. Zatím ale nevíme, zda se stejně jako v roce 2014 nebude jednat pouze o migraci z východní do západní Ukrajiny. V případě, že by konflikt dosáhl větších rozměrů, by se ale dalo očekávat, že lidí utíkajících za hranice přibude. Bude to ale opravdu záležet na rozsahu konfliktu," přitakává Kolářík.
Ačkoliv je podle dokumentu pravděpodobné, že ohrožení Ukrajinci budou nejdříve hledat bezpečné útočiště ve svojí zemi, není jasné, nakolik jim tamní vláda dokáže pomoci. Ukrajina je jedna z nejchudších zemí Evropy a její zdroje na pomoc ohroženým lidem jsou podle ministerského dokumentu velmi omezené, o to víc kvůli restrikcím souvisejícím s pandemií koronaviru.
Migraci Ukrajinců do Česka nahrává fakt, že je to blízká země s bezvízovým stykem, navíc zde mnozí mají známé či příbuzné - v Česku žije komunita zhruba dvou set tisíc Ukrajinců. Zároveň je možné, že tu budou chtít zůstat lidé, kterým vyprší krátkodobá pracovní víza. Podle dokumentu je navíc pravděpodobné, že situaci využijí k migraci i lidé, kteří nebudou vystaveni přímému ohrožení, ale budou chtít zlepšit svoji životní situaci, a zároveň i osoby, které představují bezpečnostní riziko.
Pokud konflikt bude eskalovat, počítá stát s poskytnutím přímé pomoci, jako je třeba vyslání hasičů na Ukrajinu, nebo nepřímé prostřednictvím různých organizací. Na prvotní pomoc by mělo být ze státního rozpočtu uvolněno 125 milionů korun. Zároveň již na pomoc Ukrajině spustily sbírku některé české neziskové organizace, jako je Charita ČR, Adra nebo Člověk v tísni.
Jak řešit nenávist vůči uprchlíkům
Ve vládním dokumentu se dále řeší, jak příchod případných uprchlíků komunikovat s veřejností. Například se nedoporučuje uvádět formulace, že jsou zde vítáni všichni ukrajinští občané, neboť podobné výroky by mohly být zneužity dezinformační scénou.
Jak je již známo z předchozích uprchlických vln, právě nastavení dobré komunikační strategie je důležité, jinak může příchod jakéhokoliv množství lidí vyvolat negativní reakci u určité části společnosti, ačkoliv se jedná o pomoc lidem utíkajícím před válkou.
Už nyní se přitom začínají objevovat hlasy proti uprchlíkům. "Já bych chtěl upozornit, že tady hrozí masová vlna migrace z Ukrajiny. Ukrajinců je 45 milionů a samozřejmě v případě, že by k tomu exodu došlo, tak se Česká republika stane jedním z hlavních cílů této migrace. Způsobí to dva velmi negativní aspekty, a to zhoršení bezpečnosti pro naše občany a druhá věc je, že dojde k podseknutí mezd, hlavně v manuálních profesích," prohlásil v úterý předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Právě radikalizace obyvatelstva, demonstrace, zvýšené riziko kybernetických útoků, ojedinělé závažné trestné činy či výskyt dezinformací jsou v souvislosti s ukrajinskými uprchlíky uvedené jako možné bezpečnostní hrozby. Materiál zmiňuje napětí ve společnosti kvůli zdražování elektřiny nebo zboží, možné střety mezi ruskou a ukrajinskou komunitou i fakt, že je část společnosti proruská a její postoje a aktivity budou ještě intenzivnější. Ministerstvo vnitra v dokumentu rovněž připouští možnost hrozeb ze strany samotného Ruska kvůli podpoře Ukrajině.
"Řešíme, jak se vypořádat s nenávistí vůči nově příchozím z Ukrajiny. U Tomia Okamury to moc nechápu, protože třeba v případě uprchlíků z válečných oblastí v Sýrii vždy argumentoval tím, že nám nejsou kulturně blízcí a i z toho důvodu je nemůžeme přijmout. Ale teď se jedná o lidi, kteří nám jsou velice kulturně blízcí a velká komunita jich tu žije. Jeho varování je jen populistické a navazuje na strašení uprchlíky obecně," dodává Kolářík.
Pomoci s negativním přijímáním uprchlíků z Ukrajiny by pak podle ministerstva vnitra mohla informační kampaň, strategická komunikace, navýšení kapacit na monitorování a analýzu dezinformací nebo navýšení či dočasné zaměření kapacit policie a zpravodajských složek na tyto problémy.
"Důležité je, aby vrcholní politici vysvětlili lidem, že uprchlíci z Ukrajiny nepředstavují nebezpečí, jakým způsobem jim pomůžeme a že na to máme finance. Pokud politici udělají opak jako v době uprchlické vlny 2015, budou strašit a mluvit o uprchlících jako o hrozbě, výrazně zvýší obavy lidí. Myslím, že když to ale veřejnosti dobře vysvětlí, většina bude připravena být solidární s lidmi, kteří budou utíkat před válkou," dodává ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.
