Sucho už ovlivňuje i lyžařskou sezonu, střediska musí kvůli nízkému průtoku v řekách odebírat méně vody na umělé zasněžování. Jaký je předpokládaný vývoj situace co do množství vody v řekách?
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu je na většině toků východně od Vltavy podnormální vodnost, sucho či dokonce extrémní sucho. Deficit srážek se tu tedy výrazně projevuje. Kdy dojde k doplnění těchto zdrojů, není schopen nikdo říci, ale byla by potřeba na sníh bohatá zima, aby se situace začala zlepšovat.
Sníh by tedy obohatil podzemní vody?
Ano, sníh je pro naši krajinu velmi důležitý. Pomáhá bezpečně přezimovat rostlinám i za nižších teplot vzduchu. Díky tomu, že se pomalu rozpouští, vlhkost se lépe dostává do půdy, postupně se vsakuje do nižších vrstev a dostává se až do podzemních vod. Sněhová pokrývka je důležitým faktorem pro doplnění podzemních vod.
Jak bohatá by musela být sněhová nadílka?
To je spíše otázka na hydrology z Českého hydrometeorologického ústavu nebo Výzkumného ústavu vodohospodářského, kteří takové propočty mohou mít k dispozici, ale stejně to vždy závisí na mnoha faktorech a nikdo vám to není schopen říct přesně. Dá se konstatovat, že poslední čtyři roky prakticky vodu jen ztrácíme, a to jak kvůli srážkovému deficitu, tak i kvůli teplým zimám.
Ve vodním hospodářství se ale tento problém ve velkém ukázal až letos. Což znamená, že postupně jsme byli schopni tento deficit ještě zvládat, ale letošek byl pomyslnou poslední kapkou. Domnívám se tedy, že by jedna, i když bohatá zima, situaci nezachránila. Potřebujeme opět delší období bohatší na srážky, aby došlo k narovnání stavu. V některých oblastech chybí od roku 2014 skoro celoroční úhrn srážek a to je hrozně moc.
Čekají nás do budoucna suché zimy bez sněhu?
Klimatické modely paradoxně počítají, že množství srážek se bude v budoucnu během zimy zvyšovat. Ale zároveň se předpokládá, že zima se bude ze všech sezon nejvíce oteplovat, takže nám začne převládat déšť nad sněžením, teploty budou častěji nad bodem mrazu. Tohle už pozorujeme v posledních letech a citelně se s tím potýkají například ve švýcarských Alpách.
Jak konkrétně se tam klimatická změna projevuje? Jak ji pociťují?
Ubývá jim přírodního sněhu v nižších horských oblastech - do patnácti set metrů. Tato oblast je i teplejší, takže i když nasněží, dochází k rychlejšímu odtávání. Navíc v Alpách specificky tají i horské ledovce, takže ubývá zdroj vody pro jarní a letní měsíce a také se to dotýká i zimní - v případě ledovců jarní a letní - turistiky, jelikož se zde dalo lyžovat skoro celoročně.
Jak bude podle klimatických modelů vypadat zima v Česku dejme tomu za deset nebo dvacet let?
Na to se každý může podívat na webu www.klimatickazmena.cz, kde si pro svoje místo může najít, jak bude vypadat vývoj v množství sněhové pokrývky. Za deset až dvacet let se zima pravděpodobně dramaticky nepromění, jen bude častěji vypadat jako zimy v minulých letech.
Klima v České republice je totiž hodně variabilní, dochází ke střídání teplých a chladných zim. Za deset až dvacet let právě předpokládáme, že bude převládat množství teplých zim na úkor studených. Celkově nám bude ubývat množství sněhu, který napadne, i celková výška sněhu na horách bude menší. Už nyní počet dní, kdy napadne více sněhu nebo kdy se udržuje vyšší vrstva sněhu na horách, významně klesá až o třicet pět procent oproti stavu před padesáti lety.
Znamená to, že teploty v budoucnu v zimě málokdy klesnou pod nulu?
Budou se nadále střídat chladnější a teplejší období v rámci roku, tak i v rámci třeba desetiletí. To je přirozená variabilita klimatu. Jen těch chladnějších období bude prostě méně a budou převažovat dny s teplotou nad bodem mrazu od středních poloh níže. Podle modelů bude ke konci století v nižších polohách dnů s teplotou pod bodem mrazu o dvě třetiny méně než nyní. V horských oblastech se bude oteplovat také, ale těch mrazových dnů tam bude poměrně dost, i když se jejich počet citelně zmenší.
Přijde nějaký nový zimní fenomén? Třeba zimní bouřky?
Počasí se může stávat více extrémní, tedy přijdou ostřejší přechody mezi přílivem teplého a studeného vzduchu. Častěji se tedy můžeme dočkat takzvaných holomrazů, kdy se k nám dostane velmi chladný, ale suchý vzduch například ze Sibiře. To je pak charakteristické teplotami třeba pod minus dvacet stupňů Celsia, ale bez sněhové pokrývky, což je asi ta nejhorší varianta pro přírodu. Podobná situace byla v roce 2017, kdy prosinec 2016 a únor 2017 byly teplotně výrazně nadprůměrné, ale v lednu k nám zhruba na dvacet dní přišel tento mráz. Celkově byla pak zima teplotně průměrná, a to jen díky krátké, velice chladné epizodě.
A budou se zimy zkracovat? Jak moc?
Já tu otázku trochu obrátím. V současné době trvá vegetační období, což je souvislé období s průměrnou teplotou nad pět stupňů Celsia, okolo sto devadesáti dní na jižní Moravě a v Polabí - to jsou nejdůležitější zemědělské oblasti. Je to tedy období, které už charakterizovat jako zimu nemůžeme. Ke konci století se pak počítá, že těchto dní bude až o čtyřicet více. A tyto dny se budou čím dál více rozšiřovat právě do zimní sezony.
A s tím je spjat další nebezpečný fenomén - takto vysoké teploty vzduchu mohou začít již v únoru, vegetace se dříve probudí a pak přijde v dubnu prakticky pravidelný jev, jako jsou pozdní mrazíky. Tím pádem budou škody hlavně v ovocnářství kvůli zkrácené zimě podstatně větší. Do budoucna se počítá, že k takovým škodám může docházet každý druhý rok.
Co bude proměna zim v Česku znamenat pro lyžování a horská střediska?
Nová lyžařská střediska se budou muset zakládat s velkou rozvahou. Nelze předpokládat, že v nižších nadmořských výškách si někdo vybuduje ekonomicky efektivní lyžařský park. Sníh se bude udržovat stále ve vyšších nadmořských výškách, takže současná střediska, která neleží ve vrcholových partiích Česka, budou mít zvýšené náklady na zasněžování. Dále budou muset přejít na inovativní technologie zasněžování, které umožní například toto provádět i za vyšších teplot vzduchu než doposud. Bude potřeba také popřemýšlet o doprovodných programech, které by přilákaly turisty, i když budou lyžařské podmínky horší - wellness a podobně.
Jaký má vůbec činnost lyžařských středisek vliv na sucho, klimatickou změnu? Zástupci středisek argumentují, že vodu vrací zpátky do přírody, ekologové a vodohospodáři však namítají, že se to neděje ideálně.
Nad problematikou umělého zasněžování se vede celkem ostrá debata a není ještě zcela jasné, jaký to má vliv na krajinu či její přirozený hydrologický koloběh. Umělý sníh se svým složením liší od přírodního, a proto dostáváme zpátky do krajiny již změněnou vodu i s přídavky různých aditiv, což určitě není dobré. Zároveň v době, kdy je vody málo, je její další čerpání problematické. Hory v České republice fungují jako místa s přebytkem vody, která pak povrchovým odtokem zásobují níže položená místa v republice, kde prší méně a převládá zde výpar. Proto jakýkoliv nepřirozený úbytek této vody či změněný hydrologický režim může přispívat k prohlubování sucha během jarní a letní sezony.
