Česko podle zjištění Hospodářských novin odmítlo plný počet dávek, které mohlo díky smlouvám EU s výrobci obdržet. Celkem si tak zamluvilo jen 81,1 procenta množství, které mohlo dostat. Vláda totiž od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson neobjednala ani polovinu toho, co mohla.
"Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době," sdělilo deníku ministerstvo zdravotnictví. Odkázalo tedy na kroky bývalých ministrů Adama Vojtěcha a Romana Prymuly (oba za ANO). "V té době, tedy na začátku září, nebylo vůbec zřejmé, jaké všechny vakcíny budou nakonec úspěšné. Proto jsme nechtěli vsadit vše na jednu kartu," uvedl Vojtěch s tím, že objednávku pak podepisoval jeho nástupce Prymula. Ten zatím na dotazy nereagoval.
Podle HN se Česko pro tento postup rozhodlo proto, že měly ve vládě silný vliv hlasy požadující šetrný přístup. Podle ekonomů se přitom šetřit na vakcínách nevyplatí, uzávěra země stojí stát mnohonásobně víc. "Je to to nejhloupější, co jsme mohli udělat," komentuje pro HN Filip Pertold, ekonom z ústavu CERGE-EI. Vláda podle něj měla objednat maximální počet dodávek, ke kterým měla přístup a nespekulovat, jestli budou nakonec úspěšné.
Menší počet vakcín v přepočtu na počet obyvatel si podle dokumentu objednalo jen Bulharsko, Chorvatsko, Slovensko a Lotyšsko. Naopak třeba Malta má do konce června zajištěné dodávky pro 92 procent obyvatel. Více než Česko si zarezervovalo i Rumunsko, oproti českým 44 procentům má objednány dodávky pro 52 procent obyvatel. Pro dosažení kolektivní imunity je podle odborníků potřeba 70procentní proočkovanost.
Ve skutečných dodávkách se ale může ještě promítnout přístup výrobců. Oproti slíbeným a objednaným vakcínám plánuje AstraZeneca nakonec dodat menší množství. Naopak Pfizer/BioNTech možná do Česka nakonec doveze vakcín víc.
